Aristobulos I.
Aristobulos I. (pravděpodobné hebrejské jméno יהודה, Jehuda, řecky Ἀριστόβουλος) byl hasmonejský král Judeje v letech 104 až 103 př. n. l.
| Aristobulos I. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. století př. n. l. |
| Úmrtí | 103 př. n. l. |
| Pohřben | Jeruzalém |
| Otec | Jan Hyrkán |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nastoupil na trůn po smrti svého otce, velekněze Jana Hyrkána I., roku 104 př. n. l. Byl prvním judským vládcem od babylonského zajetí, který přijal titul krále a oficiálně vládl jako král a velekněz.
Všechny informace o Aristobulovi I. pocházejí z děl Flavia Josefa. Ten se zajímá zejména o vnitřní rodinné spory na královském dvoře. Aristobulos prý uvěznil svou matku, protože před smrtí Hyrkána I. od něj získala vedení říše, a proto mu konkurovala.[1] Zemřela pak v zajetí. Problematický prý byl i jeho vztah se čtyřmi bratry. Tři mladší nechal zajmout. Z nich je znám jménem pouze pozdější král Alexandr Jannaios, který v roce 103 př. n. l. nastoupil na trůn a zabil jednoho svého bratra, zatímco druhý se stáhl do soukromého života.[2] Aristobulos se zřejmě zpočátku choval ke svému staršímu bratru Antigonovi přátelsky. Poté, co však Antigonos zastupoval nemocného Aristobula jako velekněze na oficiální akci a také dosáhl vojenských úspěchů, Aristobulos ho nechal zabít. Podle Josefa prý Aristobulos tohoto činu želel tolik, že krátce nato zemřel.[3]
Navzdory pouze jednoroční vládě přináší Josef i informace o Aristobulových politických rozhodnutích. Kromě toho, že přijal titul krále, nechal se prý titulovat také Filhelénes („Přítel Řeků“).[4] Jiní orientální králové se tak také nazývali; nevyjadřovalo to osobní postoj k helénské kultuře, ale spíše diplomatické začlenění do helénistického prostředí tehdejších států. Josef dále podává zprávu o dobytí a „judaizaci“ částí Galileje obsazených Iturejci. Donutil prý tamní obyvatele buď přijmout obřízku a další židovské zákony, nebo opustit zemi, jak prý požadoval již Jan Hyrkán, když dobyl Idumeu.[5] Je však možné, že to bylo jinak, protože lze předpokládat, že velká část obyvatel Galileje byla už obřezána.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristobulos I. na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- A. K. M. Adam: According to Whose Law? Aristobulus, Galilee and the νόμοι τῶν Ἰουδαίων. In: Journal for the Study of the Pseudepigrapha 14 (1996), S. 15–21.
- James C. VanderKam: From Joshua to Caiaphas. High Priests after the Exile. Minneapolis/Assen 2004.
- Ulrich Wilcken: Aristobulos 5. In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). Band II,1, Stuttgart 1895, Sp. 907.