Arthur Miller
Arthur Miller (17. října 1915 – 10. února 2005) byl americký dramatik a esejista. V letech 1956–1961 byl manželem Marilyn Monroe. V roce 1962 se oženil potřetí. Jeho manželkou a celoživotní partnerkou se stala Inge Morath – původem Rakušanka, významná fotografka, členka fotografické agentury Magnum Photos, představitelka humanistické fotografie (viz Henri Cartier-Bresson).
| Arthur Miller | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Arthur Asher Miller |
| Narození | 17. října 1915 New York |
| Úmrtí | 10. února 2005 (ve věku 89 let) Roxbury |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání, kardiovaskulární onemocnění a rakovina |
| Místo pohřbení | Connecticut Great Oak Cemetery |
| Alma mater | Abraham Lincoln High School (do 1932) Michiganská univerzita (do 1938) |
| Povolání | dramatik, esejista, scenárista, novinář, romanopisec, spisovatel a prozaik |
| Rodiče | Isidore Miller a Augusta Barnett |
| Manžel(ka) | Mary Slattery (1940–1956) Marilyn Monroe (1956–1961) Inge Morathová (1962–2002) |
| Děti | Rebecca Millerová Jane Ellen Miller Robert A. Miller |
| Příbuzní | Joan Copeland (sourozenec) Daniel Day-Lewis (zeť)[1] Ronan Day-Lewis a Cashel Day-Lewis (vnoučata) |
| Významná díla | Smrt obchodního cestujícího Čarodějky ze Salemu Pohled z mostu Všichni moji synové Po pádu |
| Ovlivněný | Henrik Ibsen William Shakespeare Sofoklés |
| Ocenění | Tony Award for Best Author (1947) Tony Award for Best Play (1949) Tony Award for Best Author (1949) Pulitzerova cena za drama (1949) Tony Award for Best Play (1953) St. Louis Literary Award (1980) Primetime Emmy Award for Outstanding Writing for a Miniseries, Movie or a Dramatic Special (1981) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPatřil mezi autory, kteří se programově snažili rozbít představy o Americe jako o ráji. Byl členem Komunistické strany USA, v padesátých letech se stal terčem Výboru pro neamerickou činnost. Odmítl prozradit jména svých přátel, kteří také sympatizovali s komunismem. Později se angažoval ve prospěch uvězněných spisovatelů v nesvobodných zemích, byl také předsedou Mezinárodního PEN klubu.
Dílo
editovatJeho společenskokritické hry byly zpočátku psány klasickou formou, byl ovlivněn H. Ibsenem. V pozdějších hrách spojil realismus a symbolismus do expresívní formy.
Divadelní hry
editovat- Ohnisko nenávisti 1945
- Všichni moji synové 1947
- Smrt obchodního cestujícího 1949, (získal za ni Pulitzerovu cenu). Hlavním hrdinou je Willy Loman, člověk, který naplnil americké sny mít (ve smyslu vydělat) peníze a úspěch. Dílo se odehrává v okamžiku, kdy ho opouštějí síly, tím se stává nevýkonným a firma ho propouští. Nakonec spáchá sebevraždu (autonehoda), aby vyplacením pojistky umožnil svým dědicům úspěšný start. Hra je kritikou americké (západní) společnosti. Roku 1985 byl dle hry natočen režisérem Volkerem Schlöndorffem televizní film s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli.
- Hrdelní pře
- Zkouška ohněm 1953, (česky i pod názvem Čarodějky ze Salemu). Tématem této hry je salemský proces proti čarodějnicím (konec 17. stol.). Hra se však dotýkala dění v USA, kde probíhalo vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost, Miller byl také odsouzen za pohrdání soudem.
- Pohled z mostu 1955
- Vzpomínka na dva pondělky 1955
- Mustangové 1961, dílo bylo použito jako filmový scénář (hlavní role Marilyn Monroe) – stejnojmenný snímek Mustangové, autor tvrdí, že nejde ani o scénář ani hru, ani román. Tvrdí, že pouze radí kameře, hercům atd. co mají dělat. Toto dílo potvrzuje spjatost literatury a filmu. Miller se zde zabývá tématem odchytu divokých koní, kteří jsou pak prodáváni řezníkům a dělají se z nich konzervy pro psy. Autor se ani tak nezabývá koňmi, ale lidmi živící se tímto řemeslem. Český překlad této povídky vyšel pod názvem Ztracenci.
- Po pádu 1964 – tato hra obsahuje autobiografické prvky, hrdina se zde snaží překonat životní krizi.
- Incident ve Vichy 1964
- Cena 1968
- Strop v arcibiskupském paláci 1977 (odehrává se v komunistickém Československu v domě spisovatele Jiřího Muchy)
- Americké hodiny 1980
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Miller na Wikimedia Commons 
Osoba Arthur Miller ve Wikicitátech- Osoba Arthur Miller ve Wikicitátech (anglicky)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arthur Miller
- Profil na stránkách Festivalu spisovatelů Praha
