August Aleksander Czartoryski

August Aleksander Czartoryski (9. listopadu 1697 Varšava – 4. dubna 1782 Varšava) byl polský šlechtic a politik. Dlouhodobě patřil k vlivným osobnostem za vlády Augusta II. a Augusta III., zastával řadu čestných úřadů a byl také vysokým důstojníkem několika armád.

August Alexandr Czartoryski
Narození	9. listopadu 1697 Varšava, Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
Úmrtí	4. dubna 1782 (ve věku 84 let) Varšava, Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie
Pohřben	Kostel svatého Kříže
Manželka	Maria Zofia Czartoryska
Potomci	Adam Kazimír Czartoryski a Elżbieta Izabela Lubomirská
Rod	Czartoryští
Otec	Kazimierz Czartoryski
Matka	Izabela Alžběta Morsztynová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Zámek Puławy

Pocházel z významného polského šlechtického rodu Czartoryských, narodil se jako mladší syn knížete Kaziemerze Czartoryského (1674–1741), litevského kancléře, a jeho manželky Izabely, rozené Morsztynowny (1671–1758). Vyrůstal ve Varšavě a pod dohledem matky se mu dostalo pečlivého vzdělání, které završil kavalírskou cestou po Evropě. Po roce 1715 navštívil Francii, německé země a krátce studoval v Římě. Poté vstoupil do Maltézského řádu a v řádovém loďstvu se zúčastnil bojů o ostrov Korfu. Poté sloužil v císařské armádě a pod velením prince Evžena Savojského bojoval ve válce s Tureckem, zúčastnil se obléhání Bělehradu a dosáhl hodnosti plukovníka. Po sporech s Evženem Savojským císařskou armádu opustil, vrátil se do Polska a aktivně se zapojil do politiky. Jako maltézský rytíř hájil majetkové zájmy řádu v Polsku a Litvě. Mezitím se dostal do přízně krále Augusta II., v roce 1729 byl povýšen do hodnosti generálmajora polské armády a v roce 1731 se stal vojevodou Ruského vojvodství. Při návštěvě Drážďan v roce 1736 se stal jedním z prvních nositelů Vojenského řádu sv. Jindřicha. V letech 1750–1758 byl generálním starostou Podolí. Byl starostou Varšavy, Kościerzyny, Lubochnie, Kaluše, Latowicze, Ludzy, Wąwolnice, Kupiski a Pieniańu.

Wilanowský palác ve Varšavě

Během války o polské dědictví podporoval Stanislava I. Leszczyńského. Za vlády Augusta III. byl se svým bratrem Michalem vůdcem Familie. Během interregna v letech 1763 až 1764 usiloval o polskou korunu pro sebe, později pro svého syna Adama Kazimierze. Od roku 1764 do roku 1766 byl maršálem Generální konfederace (polsky: konfederacja generalna), od roku 1764 komandérem pro korunu. Za republiky byl zastáncem politických reforem a odpůrcem Radomské konfederace. Po volbě krále Stanislava Augusta Poniatowského jeho vliv poklesl, i když příležitostně nadále veřejně vystupoval. Osobní i politické zájmy hájil například při návštěvě Ruska u dvora carevny Kateřiny II. Své aktivity výrazně omezil až po úmrtí manželky (1771) a staršího bratra (1775).

Princ August měl konfliktní až nesnášenlivou povahu a jednání s ním byla pro politické oponenty velmi náročná. Zároveň ale proslul jako mimořádně vzdělaná osobnost s řadou kulturních zájmů. Zajímal se především o literaturu, nakupoval knihy po celé Evropě a v jeho knihovně se objevila například díla francouzských osvícenců (Voltaire, Montesqieu). Celoživotně také využíval kontakty získané v mládí během cest po Evropě a služby v armádě Evžena Savojského. Kromě politiky se pečlivě věnoval i správě rodového majetku, který značně rozšířil sňatkem. Na hospodaření svých statků osobně dohlížel a dokázal splatit vysoké dluhy z doby předchozích majitelů. Jeho hlavním sídlem byl Wilanowský palác ve Varšavě. Oblíbil si také sídla získaná sňatkem (Puławy, Berežany).

Rodina

Manželka Maria Zofia Czartoryská, rozená Sieniawska (1699–1771)

Jeho manželkou byla hraběnka Maria Zofia, rozená hraběnka Sieniawska (1699–1771), vdova po litevském nejvyšším lovčím a guvernérovi Polocku hraběti Stanislavu Arnoštovi Dönhoffovi (1673–1728). Uzavření sňatku s Czartoryskim předcházely dvouleté námluvy, protože Maria Zofia byla po matce a prvním manželovi dědičkou obrovského majetku a měla řadu nápadníků z řad nejvyšší evropské šlechty. Její majetek zahrnoval 35 měst a 235 vesnic, hodnota byla odhadnuta na 45 miliónů zlotých. Manželství s Czartoryskim svým vlivem podpořil král August II. a sňatek byl uzavřen 17. července 1731 ve Varšavě. Z manželství se narodili tři potomci, pokračovatelem rodu byl starší syn Adam Kazimierz (1734–1823), který vynikl v různých sférách veřejného života a mimo jiné byl polním maršálem císařské armády. Mladší syn Stanislav (1740–1747) zemřel v dětství. Dcera Elżbieta (1736–1816) byla manželkou významného politika knížete Stanislava Lubomirského (1722–1782).

Ocenění

• Rytíř Řádu bílé orlice 1731
• Vojenský řád sv. Jindřicha 1736
• Rytíř Řádu sv. Stanislava
• Řád sv. Ondřeje

Vývod z předků

Jerzy Czartoryski

Mikołaj Jerzy Czartoryski

Izabela Aleksandra Wiśniowiecka

Michał Jerzy Czartoryski

Joachim Korecki

Izabela Korecká

Anna Chodkiewiczová

Kazimierz Czartoryski

Adam Olędzki

Tomasz Olędzki

Joanna Weronika Olędzká

Stefan Dobrogost Grzybowski

Anna Grzybowská

August Alexandr Czartoryski

Krzysztof Morsztyn Sr.

Andrzej Morsztyn

Jan Andrzej Morsztyn

Kazimierz Czartoryski

Izabela Alžběta Morsztynová

Izabela Alžběta Morsztynová

George Gordon, 1. markýz z Huntly

George Gordon, 2. markýz z Huntly

Henrietta Stewartová

Catherine Gordonová

Archibald Campbell, 7. hrabě z Argyllu

Anne Campbellová

Agnes Douglasová z Argyllu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Aleksander Czartoryski na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu August Alexandr Czartoryski na Wikimedia Commons
• August Aleksander Czartoryski na wilanow-palac.pl

Autoritní data	GND: 116776749 ISNI: 0000 0001 0957 333X LCCN: no2010202440 PLWABN: 9810649719205606 VIAF: 17982428 WorldCat Entities: E39PBJmtBRhm8YYqrvjWMrfpfq

Portály: Lidé | Polsko