Bismut-209
Bismut-209 (209Bi) je nejstabilnější izotop bismutu, má nejdelší známý poločas přeměny ze všech nuklidů, které procházejí alfa rozpadem. V jeho jádru je 83 protonů a magický počet 126 neutronů; atomová hmotnost je 208,980 398 7 u. Veškerý prvotní bismut je tvořen tímto izotopem, který také vzniká beta minus přeměnou olova-209:
- 209
82 Pb → 209
83 Bi + 0
-1 e
Stabilita
editovatDlouho se předpokládalo, že je bismut-209 nejtěžším stabilním nuklidem, ovšem v roce 2003 Noël Coron a jeho spolupracovníci z Institut d’Astrophysique Spatiale v Orsay zjistili, že tento nuklid podléhá alfa rozpadu s poločasem přibližně 1,9×1019 let, více než miliardkrát delším, než je dosavadní stáří vesmíru; z teoretických výpočtů předtím vyplýval poločas 4,6×1019 let. Při rozpadu se uvolní alfa částice o energii 3,14 MeV a atom se přemění na thallium-205.[1][2]:
- 209
83 Bi → 205
81 Tl + 4
2 He
Rychlost rozpadu
editovatPodle United States Geological Survey bylo roku 2010 na celém světě vytěženo 8 900 tun bismutu[3] (který je prakticky zcela tvořen 209Bi). Z tohoto množství by se za dobu odpovídající stáří vesmíru přeměnilo na thallium méně než 4,5 gramů.
Použití
editovatBismut-209 se používá k výrobě polonia-210, které se získává ostřelováním 209Bi neutrony. Každý rok je vyrobeno pouze kolem 100 gramů 210Po.[4]
Bismut-209 je součástí mnoha léčiv na nemoci trávicí soustavy, jako je například bismutsubsalicylát.
Tvorba
editovatV hvězdách v asymptotické větvi obrů se s-procesem vytváří 209Bi a 210Po jako nejtěžší nuklidy, které tímto procesem vznikají. Všechny těžší prvky vznikají r-procesem, který se odehrává v supernovách prvních patnáct minut po jejich výbuchu.[5]
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bismuth-209 na anglické Wikipedii.
- ↑ DUMÉ, Belle. Bismuth breaks half-life record for alpha decay. physicsworld.com. Physicsweb, 2003-04-23. Dostupné online.
- ↑ MARCILLAC, Pierre de; NOËL CORON; GÉRARD DAMBIER; JACQUES LEBLANC; JEAN-PIERRE MOALIC. Experimental detection of α-particles from the radioactive decay of natural bismuth. Nature. April 2003, s. 876–878. DOI 10.1038/nature01541. PMID 12712201. Bibcode 2003Natur.422..876D.
- ↑ CARLIN, James F., Jr. 2010 USGS Minerals Yearbook: Bismuth [online]. United States Geological Survey [cit. 2010-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Swiss study: Polonium found in Arafat’s bones [online]. Al Jazeera [cit. 2013-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Chaisson, Eric, and Steve McMillan. Astronomy Today. 6th ed. San Francisco: Pearson Education, 2008.