Bojga hnědá
Bojga hnědá (Boiga irregularis) je stromový had z čeledi užovkovitých pocházející z Austrálie a Indonésie. Jeho invaze na ostrov Guam, která započala někdy ve 40. až 50. letech 20. století, představuje jednu z nejagresivnějších ekologických invazí, jakou kdy lidstvo zaznamenalo.
 Bojga hnědá | |
|---|---|
 Bojga hnědá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
| Rod | bojga (Boiga) |
| Binomické jméno | |
| Boiga irregularis Merrem, 1802 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis a ekologie
editovatBojga je žlutý, žlutohnědý, hnědý, zelený nebo hnědozelený had s hlavou relativně velkou (vzhledem ke zbytku těla). Tělo je štíhlé, přizpůsobené rychlému pohybu po stromech. Obvykle dosahuje délky okolo 1,7 metru, ale výjimečně může měřit až ke 3 metrům. Hmotnost dospělých bojg se pohybuje od 60 do 2300 gramů, v průměru jde o 523 gramů. Zrak má dobře vyvinutý.[2]
Chování
editovatJde o plaché a striktně noční zvíře, přes den se skrývá. Vůči potenciálnímu predátorovi se chová dosti agresivně a mnohdy zaujímá klasickou výhrůžnou S-pozici.[2]
Potrava
editovat
Živí se širokou škálou kořisti, které dominují malí obratlovci. Jde především o ptáky, malé hlodavce (myši, krysy), plazy a obojživelníky. Zabíjí buď svým jedem nebo sevřením a udušením oběti svým tělem.[2]
Predace
editovatBojga hnědá se může stát kořistí divokých prasat, dravých ptáků, varanů a některých jiných hadů. Na Guamu zřejmě nemá přirozené nepřátele.[2]
Rozmnožování
editovatBojgy jsou vejcorodé. Samice kladou dvakrát ročně 3 až 12 vajec. Využívají k tomu dutiny stromů, jeskyně a jiné skrýše. Mladí hadi se vyklubou po asi 90 dnech a dosahují délky okolo 50 cm. Pohlavně dospívají po 3 až 4 letech. Samice po nakladení svá vejce opouštějí a o budoucí potomstvo se nestarají. V přírodě se bojgy hnědé dožívají obvykle 10 až 15 let.[2]
Jed
editovatJed bojgy hnědé není příliš účinný, zdravého člověka obvykle nezabije, není-li alergický. Nebezpečný však může být starším a nemocným lidem nebo malým dětem. Uštknutí obvykle jen bolí a zraněného někdy dočasně oslabí.[2]
Rozšíření
editovat
Bojga hnědá se přirozeně vyskytuje v severní a východní Austrálii, východní Indonésii, na Nové Guineji a Šalomounových ostrovech. Jako agresívní invazní druh se zachytila na Guamu. Jednotliví jedinci byli dále zaznamenáni na těchto nepůvodních lokalitách: Havajské ostrovy, Texas, Okinawa atd.
Invaze na Guamu
editovatKrátce po druhé světové válce se několik těchto hadů (nebo jen oplodněná samička) dostalo na ostrov Guam, který byl do té doby prost jakýchkoliv podobných predátorů. Předpokládá se, že jako dopravce posloužila americká válečná loď nebo nějaký materiál, v němž se had(i) skryl(i). Na Guamu nalezl(i) ideální prostředí a začal(i) se exponenciálně množit.
Zhruba v polovině 60. let byl rozšířen na polovině ostrova, v roce 1968 již prokazatelně žil na celém jeho území. V dnešních dnech má jeho populace hustotu 3 000 jedinců na čtvereční míli. Důsledkem tohoto přemnožení je vyhubení 10 z 12 ptačích druhů žijících na ostrově před invazí (viz muchálek guamský), zbylé jen tak tak přežívají, zpravidla na speciálních lokalitách, kde jsou před hady chráněni. Těžce decimováni jsou též pozemní a stromoví obratlovci, především ještěrky (vyhubení 2 z 11 původních druhů), naopak se přemnožili pavouci.[3][4]
Had škodí i lidským obyvatelům ostrova. Na denním pořádku jsou uštknutí lidí či výpadky proudu – od roku 1978 bylo zaznamenáno nejméně 1 600 velkých výpadků elektrického proudu vzniklých vyzkratováním elektrického vedení hady, kteří vyšplhali na stožáry nebo vnikli do transformátorů.[4]
Z důvodu snahy o vyhubení populace bojgy hnědé vysypávají vrtulníky nad ostrovem mrtvé myši, naplněné dávkami 80 mg paracetamolu, který je pro hady vysoce toxický a způsobuje pomalou a bolestivou smrt.[5]
Redukci přemnožených bojg si vzala na starosti i samotná příroda. Větší a starší jedinci už zjevně trpí stresem z přemnožení a nedostatku potravy, což snižuje jejich rozmnožovací schopnost. Hadi z Guamu jsou v horší fyzické kondici než ti z Austrálie. Podle dat z roku 2005 se divoká populace na Guamu samovolně snižuje.[6]
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f KERR, Stephen. Boiga irregularis (Brown catsnake, Brown Tree Snake). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DOHNAL, Radomír. Co znamenají nepůvodní hadi na ostrově Guam? Ptačí peklo a pavoučí ráj - Ekolist.cz. Ekolist.cz. 2012-09-18. Dostupné online [cit. 2017-02-03].
- ↑ a b COLVIN, Bruce A.; FALL, Michael W., a kol. REVIEW OF BROWN TREESNAKE PROBLEMS AND CONTROL PROGRAMS. USDA National Wildlife Research Center - Staff Publications. 2005. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. (anglicky)
- ↑ MEMMOT, Merc. Dead Mice Update: Tiny Assassins Dropped On Guam Again. NPR.org. 2013-12-03. Dostupné online [cit. 2017-02-03]. (anglicky)
- ↑ MOORE, Ignacio T; GREENE, Michael J; LERNER, Darren T. Physiological evidence for reproductive suppression in the introduced population of brown tree snakes (Boiga irregularis) on Guam. Biological Conservation. Roč. 121, čís. 1, s. 91–98. Dostupné online [cit. 2017-11-18]. DOI 10.1016/j.biocon.2004.04.012.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bojga hnědá na Wikimedia Commons 
Taxon Boiga irregularis ve Wikidruzích- (česky) Důsledky hadí invaze na Guamu
- (anglicky) Obsáhlé kvalitní stránky věnované Guamské invazi
- (anglicky) Obrázky
