Bryher
Bryher, vlastním jménem Annie Winifred Ellerman (2. září 1894 Margate – 28. ledna 1983 Vevey) byla anglická spisovatelka a básnířka.
Bryher | |
---|---|
Rodné jméno | Annie Winnifred Ellerman |
Narození | 2. září 1894 Margate |
Úmrtí | 28. ledna 1983 (ve věku 88 let) Vevey |
Povolání | básnířka, spisovatelka, romanopiskyně a autorka autobiografie |
Partner(ka) | Hilda Doolittle |
Rodiče | Sir John Ellerman, 1st Baronet |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodila se v rodině Johna Ellermana, který patřil k nejbohatším Angličanům, loďařům a finančníkům.[1] Její matkou byla Hannah Glover.
Jako dítě cestovala po Evropě, do Francie, Itálie a také do Egypta. Ve věku čtrnácti let byla poslána do tradiční internátní školy. Někdy kolem tohoto období se její matka a otec vzali. Když se jednou Ellermann plavil k souostroví Scilly, vymyslel název pro svůj oblíbený ostrov Bryher. Ten se stal později pseudonymem jeho dcery.
Ve dvacátých letech dvacátého století se Bryher stala nekonvenční osobností pařížské společnosti. Do okruhu jejích přátel patřil tehdy Ernest Hemingway, James Joyce, Gertrude Steinová, Sylvia Beach, Adrienne Monnier a Berenice Abbottová.[2] Její pozice jí umožňovala finančně podporovat chudé spisovatele včetně Jamese Joyce a Edith Sitwell. Finančně podporovala i Sylvii Beach a její známý obchod s knihami Shakespeare and Company a několik publikací. Založila filmovou společnost Pool Group. Poskytovala granty na nákup bytu v Paříži pro umělce hnutí dada, například pro umělkyni Elsu von Freytag-Loringhovenovou.[3]
Od roku 1918 měla lesbický vztah s básnířkou Hildou Doolittle lépe známou jako H.D.[4] V roce 1921 však uzavřela sňatek z povinnosti s americkým autorem Robertem McAlmonom, s nímž se rozvedla v roce 1927. Ve stejném roce se provdala za skotského spisovatele Kennetha Macphersona, s nímž sdílela svůj zájem o kinematografii. Ve Švýcarsku si manželský pár postavil sídlo ve stylu Bauhausu, který byl jejich domovem i nahrávacím studiem s názvem Kenwin. Oba také formálně adoptovali dceru H.D. Perditu. Bryher se opět rozvedla v roce 1947. Rozešla se i s H.D., ale nadále zůstaly přítelkyněmi až do smrti H.D. v roce 1961.
K jejím oblíbeným zájmům patřila psychoanalýza a kinematografie. Ve Vídni se H.D. a Bryher setkaly se Sigmundem Freudem a britským sexuologem Havelockem Ellisem. V Řecku v roce 1920 měla možnost být v kontaktu s režiséry Georgem Wilhelmem Pabstem a Sergejem Ejzenštejnem.
Od roku 1927 byly její kontakty na německou kinematografii velmi úzké. Mezi 1927 až 1933 založili Bryher a McPherson první časopis Close Up, který se zabýval filmovou kritikou a vědou. Napsala knihu Problémy kinematografie v Sovětském Rusku (1929).[5] Zasloužila se o představení nového díla Sergeje Ejznštejna anglickému publiku.
Založila i literární časopis Life and Letters Today, ve kterém zveřejňovala díla H.D. Roku 1930 vyrobila spolu s manželem experimentální film Borderline s Paulem Robesonem a H.D. v hlavních rolích.[6] Bryher si v něm sama zahrála hostinskou.[7]
Od roku 1929 žila i se svou matkou, manželem McPhersonem, H.D. a její dcerou Perditou nejprve v Territet am Genfersee, pak většinou v moderní vile Villa Kenwin v La Tour-de-Peilz u Vevey, kde měla ideální prostor k bydlení a práci, tvorbu, koncerty a oslavy.
Ve třicátých letech a během druhé světové války zachraňovala emigranty spolu s Alicí Toklasovou, družkou Gertrudy Steinové. Před válkou psala o pronásledování Židů v Německu. Během války pomáhala ve Švýcarsku lidem, kteří utíkali z Německa před nacisty. Po válce začala psát historické romány a autobiografii.
Vybraná díla
editovatPoezie
editovat- Region of Lutany (1914)
- Arrow Music (1922)
Romány
editovat- Development (1920)
- Two Selves (1923)
- West (1925)
- Civilians (1927)
- Manchester (série, 1935–1936)
- Beowulf (1948)
- The Fourteenth of October (1952)
- The Player's Boy (1953)
- Roman Wall (1954)
- Gate to the Sea (1958)
- Ruan (1960)[8]
- The Coin of Carthage (1963)
- Visa for Avalon (1965)[9]
- This January Tale (1966)
- The Colors of Vaud (1969)
Literatura faktu
editovat- Amy Lowell: A Critical Appreciation (1918)
- A Picture Geography for Little Children: Part One – Asia (1925)
- Film Problems of Soviet Russia (1929)
- The Light-hearted Student: I German (1930 – gramatický text)
- The Heart to Artemis: a Writer's Memoirs (1963)
- The Days of Mars: a Memoir, 1940–1946 (1972)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bryher na slovenské Wikipedii.
- ↑ Rubinstein, W.D. Men of Property (2006), page 60. ISBN 1-904863-12-4
- ↑ VAN VECHTEN, Carl. Extravagant Crowd [online]. [cit. 2009-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-15.
- ↑ Winifred Bryher, Author, 88. The New York Times. 1983-02-01. Dostupné online [cit. 2018-01-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ BENSTOCK, Shari. Women of the Left Bank: Paris, 1900–1940. Texas: University of Texas Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-292-79040-6. S. 312.
- ↑ WILLIAMS, Deane. Screening Coldicutt: Introduction. Screening the Past. 8 December 1997. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 August 2006. Archivovaná kopie. www.latrobe.edu.au [online]. [cit. 2019-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ H.D. – Art History Online Reference and Guide [online]. [cit. 2009-03-23]. Dostupné online.
- ↑ LATIMER, Tirza True. Women Together / Women Apart: Portraits of Lesbian Paris. New Brunswick, NJ: Rutgers University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-8135-3595-6. S. 36.
- ↑ Bryher | British author. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-01-31]. (anglicky)
- ↑ McCabe, Susan. "Introduction," xiii–xviii. BRYHER. Visa for Avalon. Ashfield, Mass.: Paris Press, 2004. Dostupné online. ISBN 1-930464-07-X.
Literatura
editovat- H.D. (Hilda Doolittle), Bryher, and Susan Stanford Friedman (Editor). Analyzing Freud: The Letters of H.D., Bryher, and Their Circle. New Directions Publishing Corporation, 2002. ISBN 0-8112-1499-0.
- E. D. Lloyd-Kimbrel. “Come Again? The Contexts of Bryher’s Visa for Avalon.” Topic: The Washington and Jefferson College Review (#56: Utopias and Dystopias, 2010), 49–66.
- E. S. Wojcik. “No Compromise with the Public Taste”?: Women, Publishing, and the Cultivation of Transatlantic Modernism. Ph.D. Diss. University of Connecticut, 2011. UMI Number: 3485426.
- MAGEE, M.S.W., Maggie; MILLER, M.D., Diana C. Superior Guinea Pig: Bryher and Psychoanalysis [online]. 1997 [cit. 2011-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27 July 2011.
- Arrow Music by Bryher, an electronic edition [online]. [cit. 2011-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-01.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bryher