Donald Pettit
Donald Roy Pettit (* 20. dubna 1955 v Silvertonu, ve státě Oregon, USA), je americký chemik Národní laboraře Los Alamos, od května 1996 astronaut, 426. člověk ve vesmíru. . Poprvé se na oběžnou dráhu Země dostal v roce 2002 při půlroční výpravu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 6. Podruhé k ISS vzlétl při dvoutýdenní misi STS-126 raketoplánu Endeavour v roce 2007. Další letem, v prosinci 2011 v kosmické lodi Sojuz TMA-03M, se opět vydal k půlročnímu pobytu během Expedice 30/31 a na ISS se dostal i počtvrté, 11. září 2024 v Sojuzu MS-26. Jeho současný let potrvá do 1. dubna 2025.
| Donald Roy Pettit | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | USA |
| Datum narození | 20. dubna 1955 (69 let) dní |
| Místo narození | Silverton, Oregon, USA |
| Předchozí zaměstnání | Inženýr (chemik) |
| Čas ve vesmíru | 369 dní, 16 hodin a 42 minut + 4. let dosud 115 dní |
| Kosmonaut od | 1. května 1996 |
| Mise | Expedice 6 (STS-113/ISS/Sojuz TMA-1) STS-126/ISS Expedice 30/31 (Sojuz TMA-03M/ISS) Expedice 72 (Sojuz MS-26/ISS) |
| Znaky misí |       |
| Kosmonaut do | dosud aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzdělání a pracovní kariéra
editovatDonald Pettit se narodil v Silvertonu v Oregonu, zde také roku 1973 ukončil střední školu. Roku 1979 získal bakalářský titul na Oregonské státní univerzitě (Oregon State University) v oboru chemické inženýrství. Roku 1985 získal titul doktora na Arizonské univerzitě (University of Arizona). Už od roku 1984 pracoval v Národní laboratoři Los Alamos. Zde se zabýval výzkumem dynamiky plynů a materiálů ve stavu beztíže, jedním z výsledků jeho prací je šálek dovolující na oběžné dráze pití kávy.[1]
Astronaut
editovatPřihlásil se do 10. náboru astronautů NASA roku 1984, kdy se pouze dostal mezi 128 finalistů. Roku 1987 se zúčastnil 12. náboru, opět neprošel, steně jako v roce 1994 při 15. náboru. Úspěch oslavil až napočtvrté, v květnu 1996 v 16. náboru. Stal se členem oddílu astronautů NASA, absolvoval všeobecnou kosmickou přípravu a získal kvalifikaci letový specialista.[1]
1. kosmický let – STS-113 / ISS / Sojuz TMA-1
editovatDo posádky byl poprvé zařazen v březnu 2001, šlo o záložní posádku Expedice 6. V červenci 2002 byl přeřazen do hlavní posádky téže expedice.[1] Do vesmíru odstartoval 24. listopadu 2002 v raketoplánu Endeavour na misi STS-113. S kolegy – velitelem Kennethem Bowersoxem a palubním inženýrem Nikolajem Budarinem – převzali od členů Expedice 5 na následujících šest měsíců Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Během letu Pettit dvakrát vystoupil do otevřeného vesmíru, celková délka výstupů byla 13 hodin a 17 minut. Trojice přistála 4. května 2003 v Sojuzu TMA-1, let trval 161 dní, 1 hodinu a 15 minut.[2]
2. kosmický let – STS-126 / ISS
editovatV prosinci 2003 byl jmenován do záložní posádky Expedice 11, ale záhy jej zaměnil Daniel Tani. V říjnu 2007 (oficiálně bylo jmenování oznámeno 22. listopadu 2007) byl zařazen na místo letového specialisty letu STS-126. Raketoplán Endeavour odstartoval k letu STS-126 15. listopadu 2008, k ISS vynesl modul Leonardo, posádka se věnovala údržbě stanice, byl vyměněn třetí člen posádky ISS. Endeavour přistál 30. listopadu 2008 po 15 dnech, 20 hodinách a 29 minutách letu.[3]
3. kosmický let – Sojuz TMA-03M / ISS
editovatV červenci 2009 byl navržen do hlavní posádky Expedice 30 se startem v listopadu 2011.[1] Do vesmíru odstartoval po několika odkladech 21. prosince 2011 v Sojuzu TMA-03M, s Olegem Kononěnkem a André Kuipersem se o dva dny později připojil k posádce ISS, Expedici 30.[4] Po odletu trojice déle sloužících kolegů koncem dubna byla expedice přečíslována na třicátou první, v polovině května se k nim připojili Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá.[5] Z oběžné dráhy se na Zem trojice Kononěnko, Pettit, Kuipers vrátila 1. července, přistáli ve 4:47:43 UTC v kazašské stepi 148 km jihovýchodně od Džezkazganu. Let trval 192 dní, 18 hodin a 58 minut.[6]
4. kosmický let – Sojuz MS-26 / ISS
editovatZatímco při třetím letu byly Sojuzy jedinou možností, jak dostat americké astronauty na ISS, v roce 2024 už byly k dispozici i lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. Pettitovi však unikla možnost vyzkoušet při svých letech všechny tři typy strojů (raketoplán Space Shuttle, Sojuz i Crew Dragon) jako někteří z kolegů, protože NASA v roce 2023 dosáhla dohody s Roskosmosem o výměně křesel v Sojuzu MS-26 a v misi SpaceX Crew-9. A pro let na ISS v ruské lodi vybrala právě Pettita.[7] Ten proto 11. září 2024 odstartoval v Sojuzu MS-26 ke své třetí dlouhodobé a celkem čtvrté vesmírné misi, jako jeden z nejstarších astronutů v historii (ve více než 69 letech). Na ISS bude pobývat v americko-evropsko-japonském segmentu, ale zpět na Zemi odletí 1. dubna 2025 opět se svými spolucestujícími Alexejem Ovčininem a Ivanem Vagnerem.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-08-06 [cit. 2009-08-20]. Kapitola Donald Roy Pettit. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2003-05-25 [cit. 2009-08-20]. Kapitola Expedice 6. [dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2008-11-30 [cit. 2009-08-20]. Kapitola STS-126 En/F-22.
- ↑ Holub. Rev. 2012-4-27 [cit. 2012-05-18]. Kapitola Expedice 30.
- ↑ Holub. Rev. 2012-5-17 [cit. 2012-05-18]. Kapitola Expedice 31.
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-7-2 [cit. 2012-07-01]. Kapitola Хроника подготовки и полёта корабля Soyuz 29 («Союз ТМА» №703). Dostupné online. (rusky)
- ↑ Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. 2023-09-28 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Soyuz MS-26 manned spaceship to be launched on September 11 — crew commander. TASS [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Donald Pettit na Wikimedia Commons - Biographical data. Donald R. Pettit [online]. NASA, rev. 2008-12 [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. (anglicky) – Oficiální biografie NASA
