Douglass North
Douglass Cecil North (5. listopadu 1920 Cambridge, Massachusetts – 23. listopadu 2015) byl americký institucionální ekonom, známý hlavně jako historik hospodářství.
Douglass North | |
---|---|
Narození | 5. listopadu 1920 Cambridge |
Úmrtí | 23. listopadu 2015 (ve věku 95 let) Benzonia |
Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
Alma mater | Kalifornská univerzita v Berkeley Choate Rosemary Hall Ashbury College |
Povolání | ekonom, ekonomický historik, historik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Washingtonská univerzita Washingtonova univerzita Univerzita v Cambridgi |
Ocenění | Nobelova pamětní cena za ekonomii (1993) Adam Smith Award (1994) Honorary Doctor of Stockholm University of Economics (1994) významný člen Americké ekonomické asociace Guggenheimovo stipendium |
vymezení institucí, včetně jejich dělení na formální a neformální | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1993 spolu s Robertem Fogelem získal Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „znovuobnovení výzkumu ekonomické historie prostřednictvím aplikování ekonomické teorie a kvantitativních metod za účelem vysvětlení ekonomických a institucionálních změn“.
Životopis
editovatDouglass North se narodil 5. listopadu 1920 v Cambridge v americkém státě Massachusetts. Kvůli otcově práci se rodina často stěhovala – do Ottawy, Lausanne, New Yorku a do Wallingfordu. North studoval na Ashbury College v Ottawě a Choate Rosemary Hall ve Wallingfordu. Poté byl přijat na Harvard, nicméně kvůli otcově práci se museli znovu stěhovat, tentokrát na západní pobřeží Spojených států. Studoval na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley a roku 1942 obdržel titul B. A. Vystudoval politologii, filosofii a ekonomii.[1]
Během druhé světové války působil jako navigátor u Merchant Marine. Poté se vrátil na Berkeley, aby získal doktorát z ekonomie. Roku 1952 začal působit na Washingtonské univerzitě jako asistující profesor, od roku 1956 jako docent a poté mezi lety 1960 a 1983 už jako profesor. Od roku 1960 editoval Journal of Economic History. Dále působil na William Marsh Rice University v Houstonu v Texasu a na britské Cambridgeské univerzitě. Roku 1991 se stal prvním ekonomickým historikem, který kdy obdržel prestižní Cenu Johna R. Commonse pro ekonomy.[1]
Douglass North zemřel 23. listopadu 2015 ve věku 95 let na rakovinu jícnu.[1]
Institucionalismus
editovatInstituce jsou podle Northa „lidmi vytvořená omezení, která tvoří strukturu politické, ekonomické a sociální spolupráce.“ Objevují se v nich jak neformální omezení (tradice, zvyky, sankce, tabu), tak ty formální (stanovené zákonem). North mezi ně řadí ústavy, zákony a vlastnická práva. Instituce v historii vznikaly, jelikož lidé chtěli vytvořit jednotný řád. Instituce tvoří ekonomiku státu, určují, jestli roste a nebo upadá. „Historii můžeme chápat jako příběh institucionální evoluce.“[2]
První ekonomická aktivita lidí byl směnný obchod ve společnosti lovců a sběračů. Trh se postupně rozšiřoval za hranice vesnice do regionu, do celého státu, i za jeho hranice, nebo i za oceán, díky zámořským objevům.[2]
Spolu s dálkovým obchodem roste i míra specializace jednotlivců a jejich soustředění se do větších center – měst i velkoměst. Společnost se urbanizuje. Dále rostou i transakční náklady spojené s cly, přepravou zboží a jeho ochranou např. před piráty. Proto jednotlivé instituce spolupracují a usilují často o volný obchod za účelem snížení těchto nákladů. [2]
V poslední etapě roste specializace ekonomických aktivit, pozorujeme ji v západních zemích. V zemědělství pracuje jen malé množství lidí. Trhy se stávají mezinárodními. Nejvíce lidí žije ve městech a pracuje v sektoru služeb. North nazývá současnou společnost jako „městskou.“ [2]
North se zabývá třemi primitivními typy směnného obchodu.
- Zaprvé to byl obchod v rámci kmenové společnosti. Tamní zvyky byly dosti flexibilní, lidé často neznali své místo ve společnosti.
- Druhou formu obchodu, která dosud existuje v Severní Africe a na Středním Východě, tvoří regionální výměnný obchod (Suq.) Tato forma je charakteristická velkou mírou drobného podnikání. Typický je enormní počet malých transakcí a obchod tzv. „tváří v tvář.“ Prodejci se snaží o „klientizaci," tedy o opakovaný obchod s každým nakupujícím. K této formě také patří smlouvání z ceny. Pokud by v Suq existovaly instituce, vedlo by to dle Northa k větší míře životaschopnosti a výdělečnosti prodejců.
- Třetí druh směny je „karavan trade, který ilustruje neformální zábrany, které činily obchod možným i v místech, kde neexistoval organizovaný stát.“ [2]
Douglass North popisuje rozvoj institucí v Evropě. Hlavní slovo připisuje „inovacím,“ byly to například techniky pro obcházení lichvářských zákonů. Nedodržování těchto zákonů vedlo k upouštění od lichvy a zavádění úrokových měr, tudíž i vznik patřičných institucí a zánik lichvy. Druhou inovací byl vznik směnky. Třetí inovaci vidí North ve zveřejňování cen komodit a zavedení směnných kurzů mezi evropskými měnami. Poslední inovací bylo pojištění. To vše vedlo ke vzniku různých, především ekonomických institucí. [2]
Hlavní publikace
editovat- Location Theory and Regional Economic Growth, Journal of Political Economy 63(3):243-258, 1955
- The Economic Growth of the United States, 1790–1860, Prentice Hall, 1961.
- Institutional Change and American Economic Growth, Cambridge University Press, 1971 (with Lance Davis).
- The Rise of the Western World: A New Economic History, 1973 (with Robert Thomas).
- Growth and Welfare in the American Past, Prentice-Hall, 1974.
- Structure and Change in Economic History, Norton, 1981.
- Institutions and economic growth: An historical introduction, Elsevier, 1989
- Constitutions and Commitment: The Evolution of Institutions Governing Public Choice in Seventeenth-Century England, Cambridge University Press, 1989
- Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990.
- Institutions, 1991, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 5, No. 1, pp. 97–112
- Economic Performance through Time, American Economic Association, 1994
- Empirical Studies in Institutional Change, Cambridge University Press, 1996 (edited with Lee Alston & Thrainn Eggertsson).
- Understanding the Process of Economic Change, Princeton University Press, 2005.
- Violence and Social Orders: A Conceptual Framework for Interpreting Recorded Human History, Cambridge University Press, 2009 (with John Joseph Wallis and Barry R. Weingast).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Douglass North na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 1993. NobelPrize.org [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f NORTH, Douglass C. Institutions. Journal of Economic Perspectives. 1991-02, roč. 5, čís. 1, s. 97–112. Dostupné online [cit. 2018-11-23]. ISSN 0895-3309. DOI 10.1257/jep.5.1.97.
- ↑ ZIMMERMANN@STLOUISFED.ORG. Douglass C. North | IDEAS/RePEc. ideas.repec.org [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN@STLOUISFED.ORG. Douglass C. North | IDEAS/RePEc. ideas.repec.org [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
Literatura
editovatGIDDENS, Anthony. Sociologie (Sociology). Překlad Jan Jařab. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4 .
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglass North na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Douglass North
- Autobiografie na Nobelprize.org (anglicky)
- Kovanda, Lukáš: Čínu čekají krize. Ale ustojí to – rozhovor s Douglassem Northem