Ekonomika Lucemburska
Ekonomika Lucemburska je do značné míry závislá na bankovním, ocelářském a průmyslovém sektoru. Lucemburčané mají nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele na světě (CIA, 2018). Lucembursko je považováno za diverzifikovaný průmyslový stát, což kontrastuje s ropným boomem v Kataru, hlavním peněžním zdrojem jihozápadního asijského státu.
| Ekonomika Lucemburska | |
|---|---|
 Panoramatický pohled na lucemburské město Grund a jeho opevnění (světové dědictví UNESCO), za soumraku, v Lucembursku. | |
| Měna | Euro (EUR, €) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 626 108 (1. ledna 2020)[1] |
| HDP | ▲ $71 mld. (nominalní, 2019)[2] ▼ $74 mld. (PPP, 2019)[2] |
| Změna HDP | 3,1% (2018) 2,3% (2019) −5,8% (2020e) 5,9% (2021e)[2] |
| HDP na obyvatele | ▼ $115 839 (nominal, 2019 odhad)[2] ▲ $120 490 (PPP, 2019 odhad)[2] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 0,3% průmysl: 12,8% služby: 86,9% (2017 odhad)[3] |
| Inflace (CPI) | 0,4% (2020 odhad)[2] 1,7% (2019)[2] 2,0% (2018)[2] |
| Míra chudoby |  20,6% na hraně chudoby (AROPE, 2019)[4] |
| Pracovní síla | ▲ 300 538 (2019)[5] |
| Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 1,1% průmysl: 20% služby: 78,9% |
| Nezaměstnanost | 6,8% (srpen 2020)[6] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▼ $15,99 mld. (2017 odhad)[3] |
| Dovoz | ▲ $20,66 mld. (2017 odhad)[3] |
| Hrubý zahraniční dluh | $3,781 bil. (31. března 2016 odhad)[3] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | ▲ 22,1% HDP (2019)[7] |
| Příjmy | 44,8% HDP (2019)[7] |
| Výdaje | 42,6% HDP (2019)[7] |
Přestože je Lucembursko v turistické literatuře výstižně nazýváno „Zeleným srdcem Evropy“, na jeho území koexistuje s vysoce industrializovanou a exportně náročnou oblastí. Lucemburská ekonomika je podobná německé. Lucembursko má mezi průmyslovými demokraciemi stupeň ekonomické prosperity, který je velmi vzácný.
V roce 2009 byl schodek rozpočtu ve výši 5 % výsledkem vládních opatření ke stimulaci ekonomiky, zejména bankovního sektoru, v důsledku světové hospodářské krize. V roce 2010 to však byl sníženo na 1,4 %.[8]
V roce 2017 byly (očekávané) údaje následující: růst HDP 4,6 %, inflace 1,0%, rozpočtový schodek 1,7 % (s předpokladem snížení na 0,8 % v roce 2020), dluh: 20,4 %, ve fiskálním roce nemá být dluh navyšován.[9]
Lucembursko je členem hospodářské unie Beneluxu a Evropské unie. Peněžní jednotkou je euro.
Ve 20. století se Lucembursko stalo jedním z největších bankovních center na světě. V zemi působí více než 200 největších bank na světě. Od roku 1929 vláda podporuje registraci velkých nadnárodních společností v zemi, což do značné míry usnadňuje vnitřní liberální daňové klima a offshore.
Od roku 2020 je minimální mzda v Lucembursku (2 142 €) - druhá nejvyšší na světě po australské (2 180 €).[10]
Odvětví
editovatV roce 2013 činil HDP 60,54 miliardy USD, z čehož služby, včetně finančního sektoru, vyprodukovaly 86 %. Finanční sektor představoval 36 % HDP, průmysl 13,3 % a zemědělství pouze 0,3 %.[11]
Bankovnictví
editovat
Bankovnictví je největším odvětvím v lucemburské ekonomice. V indexu globálních finančních center 2019 bylo Lucembursko hodnoceno jako 25. nejkonkurenceschopnější finanční centrum na světě a třetí nejkonkurenceschopnější v Evropě po Londýně a Curychu.[12] Země se specializuje na přeshraniční správu fondů. Protože domácí trh v Lucembursku je relativně malý, finanční centrum země je převážně mezinárodní. Na konci března 2009 bylo v Lucembursku 152 bank s více než 27 000 zaměstnanci.
K růstu finančního sektoru přispěla politická stabilita, dobrá komunikace, snadný přístup do dalších evropských center, kvalifikovaný personál hovořící několika jazyky, tradice bankovního tajemství a přeshraniční finanční odbornost. Tyto faktory přispěly k hodnocení 8,3 v Indexu vnímání korupce.[13] Největší skupinu bank tvoří Německo, přičemž silně zastoupeny jsou také skandinávské, japonské a významné americké banky. Celková aktiva na konci roku 2008 přesáhla 929 miliard eur. V Lucembursku sídlí více než 9 000 holdingových společností. Sídlí zde také Evropská investiční banka - finanční instituce Evropské unie.
Znepokojení ohledně lucemburských zákonů o bankovním tajemství a jeho reputace daňového ráje vedly v dubnu 2009 k tomu, že skupina G20 přidala zemi do „šedého seznamu“ národů se spornými bankovními ujednáními,[14] ze kterého bylo v roce 2009 odstraněno.[15] Tato obava vedla Lucembursko k úpravě daňové legislativy, aby nedocházelo ke konfliktům s daňovými úřady členů Evropské unie. Například holdingová společnost 1929, klasická osvobozená od daně, byla 31. prosince 2010 postavena mimo zákon, protože byla prohlášena Evropskou komisí za nelegální státní podporu.[16]
Ocel
editovatKlíčovou událostí v hospodářských dějinách Lucemburska bylo zavedení anglické metalurgie v roce 1876. To vedlo k rozvoji ocelářského průmyslu v Lucembursku a založení společnosti Arbed v roce 1911.
Restrukturalizace průmyslu a zvyšování vládního vlastnictví v Arbedu (31 %) začala již v roce 1974. V důsledku včasné modernizace zařízení, omezení výroby a zaměstnanosti, vládního převzetí části dluhu Arbedu a nedávného cyklického oživení mezinárodní poptávka po oceli, je společnost opět zisková. Jeho produktivita patří mezi nejvyšší na světě. Americké trhy tvoří asi 6 % produkce společnosti Arbed. Společnost se specializuje na výrobu velkých stavebních ocelových nosníků a specializovaných výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Došlo však k relativnímu úpadku ocelářského sektoru, který byl kompenzován nástupem Lucemburska jako finančního centra. V roce 2001 se sloučením s Aceralia a Usinor stala Arbed Arcelor. Společnost Arcelor převzala v roce 2006 společnost Mittal Steel za vzniku společnosti Arcelor-Mittal Lakšmího Mittala, největší výrobce oceli na světě.
Telekomunikace
editovatVládní politika podporuje rozvoj Lucemburska jako audiovizuálního a komunikačního centra. Radio-Television-Luxembourg je přední evropský soukromý rozhlas a televize. Vládou podporovaná lucemburská satelitní společnost Société européenne des satellites (SES) byla založena v roce 1986 za účelem instalace a provozu satelitního telekomunikačního systému pro přenos televizních programů po celé Evropě. První satelit SES Astra, 16kanálový RCA 4000 Astra 1A, vypustila raketa Ariane v prosinci 1988. SES v současné době představuje z hlediska tržeb největší společnost poskytující satelitní služby na světě.
Cestovní ruch
editovatCestovní ruch je důležitou součástí národního hospodářství, v roce 2009 představoval přibližně 8,3 % HDP a zaměstnával přibližně 25 000 lidí, tj. 11,7 % pracující populace.[17] I přes současnou[kdy?] krizi velkovévodství stále vítá přes 900 000 návštěvníků ročně, kteří stráví v průměru 2,5 noci v hotelech, ubytovnách nebo v kempech.[18] Obchodní cesty vzkvétají, což představuje 44 % přenocování v zemi a 60 % v hlavním městě, což je mezi lety 2009 a 2010 nárůst o 11 a 25 %.[19]
Zemědělství
editovatLucemburské malé, ale produktivní odvětví zemědělství je vysoce dotované, zejména ze strany EU a vlády. Zaměstnává přibližně 1–3 % pracovní síly. Většina zemědělců se zabývá produkcí mléka a masa. Vinice v údolí Mosely ročně produkují asi 15 milionů litrů suchého bílého vína, z nichž většina se konzumuje v Lucembursku a v menším měřítku také v Německu, Francii a Belgii.
Hlavní makroekonomické indikátory
editovatV tabulce jsou uvedeny údaje z let 1980- 2017.[20]
| Rok | HDP
(v mld. amerických dolarů PPP) |
HDP na obyvatele
(v amerických dolarech PPP) |
Reálný
růst HDP |
Průměrná míra
inflace |
Nezaměstnanost | Státní dluh
(k HDP) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1980 | 5,7 | 15 611 | 3,2 % | 6,3 % | 0,7 % | |
| 1981 | 6,3 | 17 153 | 0,8 % | 8,1 % | 1,0 % | |
| 1982 | 6,7 | 18 391 | 1,0 % | 9,4 % | 1,3 % | |
| 1983 | 7,1 | 19 478 | 1,9 % | 8,7 % | 1,6 % | |
| 1984 | 7,7 | 21 106 | 4,7 % | 5,6 % | 1,7 % | |
| 1985 | 8,4 | 22 956 | 5,6 % | 14,8 % | 1,7 % | |
| 1986 | 9,4 | 25 638 | 10,0 % | 0,3 % | 1,5 % | |
| 1987 | 10,1 | 27 155 | 4,0% | −0,1 % | 1,7 % | |
| 1988 | 11,3 | 30 223 | 8,5 % | 1,4 % | 1,5 % | |
| 1989 | 12,9 | 34 137 | 9,8 % | 3,4 % | 1,4 % | |
| 1990 | 14,1 | 36 863 | 5,3 % | 3,7 % | 1,3 % | |
| 1991 | 15,8 | 40 826 | 8,6 % | 3,1 % | 1,4 % | |
| 1992 | 16,5 | 41 943 | 1,8 % | 3,2 % | 1,6 % | |
| 1993 | 17,6 | 44 115 | 4,2 % | 3,6 % | 2,1 % | |
| 1994 | 18,6 | 46 104 | 3,8 % | 2,2 % | 2,7 % | |
| 1995 | 19,3 | 47 516 | 1,4 % | 1,9 % | 3,0 % | 8,9 % |
| 1996 | 19,9 | 48 412 | 1,5 % | 1,2 % | 3,2 % | 8,6 % |
| 1997 | 21,5 | 51 502 | 5,9 % | 1,4 % | 3,3 % | 8,5 % |
| 1998 | 23,1 | 54 757 | 6,5 % | 1,0 % | 3,1 % | 8,1 % |
| 1999 | 25,4 | 59 529 | 8,4 % | 1,0 % | 2,9 % | 7,1 % |
| 2000 | 28,8 | 65 079 | 8,4 % | 3,8 % | 2,2 % | 6,5 % |
| 2001 | 29,6 | 67 331 | 2,5 % | 2,4 % | 2,0 % | 6,9 % |
| 2002 | 31,2 | 70 249 | 3,8 % | 2,1 % | 2,5 % | 6,8 % |
| 2003 | 32,3 | 72 127 | 1,6 % | 2,5 % | 3,3 % | 6,8 % |
| 2004 | 34,4 | 75 663 | 3,6 % | 3,2 % | 4,0 % | 7,3 % |
| 2005 | 36,7 | 79 480 | 3,2 % | 3,7 % | 4,0 % | 7,4 % |
| 2006 | 39,7 | 84 722 | 5,2 % | 3,0 % | 4,0 % | 7,8 % |
| 2007 | 44,2 | 92 837 | 8,4 % | 2,7 % | 4,0 % | 7,7 % |
| 2008 | 44,5 | 91 977 | −1,3 % | 4,1 % | 4,1 % | 14,9 % |
| 2009 | 42,9 | 86 894 | −4,4 % | 0,0 % | 5,6 % | 15,7 % |
| 2010 | 45,5 | 90 662 | 4,9 % | 2,8 % | 6,0 % | 19,8 % |
| 2011 | 47,6 | 92 970 | 2,5 % | 3,7 % | 6,0 % | 18,7 % |
| 2012 | 48,3 | 92 102 | −0,4 % | 2,9 % | 6,1 % | 21,7 % |
| 2013 | 50,9 | 94 824 | 3,7 % | 1,7 % | 6,8 % | 23,7 % |
| 2014 | 54,8 | 99 738 | 5,8 % | 0,7 % | 7,1 % | 22,7 % |
| 2015 | 57,0 | 101 255 | 2,9 % | 0,1 % | 6,8 % | 22,0 % |
| 2016 | 59,5 | 103 286 | 3,1 % | 0,0 % | 6,3 % | 20,8 % |
| 2017 | 62,8 | 106 373 | 3,5 % | 2,1 % | 5,8 % | 23,0 % |
Účetní zásady
editovat
Zakládání účtů je ovlivněno velikostí firmy s odkazem na tato tři kritéria: stav rozvahových účtů, čistý obrat a velikost pracovní síly.
Střední a velké podniky mohou být kontrolovány pouze nezávislými auditory, kteří jsou určeni úřadem pro dohled nad finančními službami. Malé podniky kontrolují ustanovenými účetními s funkčním obdobím stanoveným na dobu určitou.
Výrok auditorské zprávy o správnosti účetní závěrky může být:
- bez výhrad
- s výhradami, stále bráno jako souhlas
- záporný - odmítnutí
Pracovní vztahy
editovatPracovní vztahy byly mírové od roku 1930. Většina dělníků je organizována v odborech, které jsou napojeny na jednu z hlavních politických stran. Zástupci podniků, odborů a vlády se podílejí na vedení hlavních pracovních jednání.
Zahraniční investoři často uvádějí lucemburské pracovní vztahy jako hlavní důvod pro umístění svých aktivit ve velkovévodství. Nezaměstnanost v roce 1999 činila v průměru méně než 2,8% pracovní síly, ale v roce 2007 dosáhla 4,4%.
Energetika
editovatV roce 1978 se Lucembursko snažilo postavit o 1,200 MW jaderný reaktor, ale z plánů sešlo po hrozbě silných protestů.[21] V současné době Lucembursko používá dováženou ropu a zemní plyn pro většinu své energetické výroby.[22]
Kosmické lety a těžba vesmírných zdrojů
editovatLucembursko je členem Evropské kosmické agentury [23], ve které Lucembursko přispělo 23 miliony eur v roce 2015.[24]
Největší světový satelitní operátor (SES Global) má svůj původ a sídlo v Betzdorfu v Lucembursku.[25]
V únoru 2016 lucemburská vláda oznámila, že se pokusí „nastartovat průmyslový sektor pro těžbu surovin z vesmírných asteroidů“, mimo jiné vytvořením „právního rámce“ a regulačních pobídek pro společnosti zapojené do tohoto odvětví.[26][27] Vláda oznámila, že do června 2016 „investuje více než 200 milionů USD do výzkumu technologických demonstrací a do přímého nákupu vlastního kapitálu ve společnostech, které se stěhují do Lucemburska.“[28] Do roku 2017 oznámily tři vesmírné těžební společnosti přesun svých sídel do Lucemburska.[29]
Nový lucemburský zákon vstoupil v platnost v srpnu 2017 a zajistil, aby si soukromí provozovatelé mohli být jisti svými právy na zdroje, které získávají ve vesmíru.[30]
Doprava
editovatLucembursko disponuje efektivní sítí silnic, železnic a letecké dopravy a služeb. Silniční síť byla v posledních letech výrazně modernizována, 147 km dálnic spojuje hlavní město s přilehlými zeměmi. Nástup vysokorychlostního spojení TGV do Paříže vedl k rekonstrukci městského vlakového nádraží, zatímco nedávno byl otevřen nový terminál pro cestující na lucemburském letišti. V příštích několika letech se plánuje zavedení tramvají (první hlavní linie je v provozu od roku 2017) v hlavním městě a lehkých železničních tratích v přilehlých oblastech. Letiště zaznamenalo v posledních letech trvalý nárůst počtu cestujících (2015: 2,7 milionů, 2020: 4 miliony předpokládáno), a druhá fáze expanze je na cestě.
Ekonomické vyhlídky
editovatPodle sdělení lucemburského statistického úřadu měla lucemburská ekonomika v roce 2011 růst o 4,0 %. Hospodářská situace byla obzvláště dynamická na konci roku 2010 a na začátku roku 2011, ale objevily se známky zpomalení, a to jak v mezinárodním hospodářském prostředí, tak z hlediska vnitrostátních ukazatelů. Růst HDP měl vystoupit do recese v roce 2012.[31]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Luxembourg na anglické Wikipedii.
- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30.
- ↑ People at risk of poverty or social exclusion [online]. Eurostat [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Labor force, total - Luxembourg [online]. World Bank [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Unemployment by sex and age - monthly average [online]. Eurostat [cit. 2020-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Euro area and EU27 government deficit both at 0.6% of GDP [online]. Eurostat [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ "Luxembourg" Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine., CIA – The World Fact Book. Retrieved 8 September 2010.
- ↑ Pierre Gramegna: Scholdespiral gebrach a Staat stellt an [online]. RTL.lu, 2016-10-13 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Il portale del Ticino. Ticinonline [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ "The Global Financial Centres Index 21" (PDF). Long Finance. March 2017. Archived from the original (PDF) on 11 June 2017.
- ↑ Transparency International, 2008
- ↑ "Country profile: Luxembourg". BBC. 8 November 2011. Retrieved 31 December 2018.
- ↑ "Luxembourg and Belgium removed from 'grey list'". European voice. 29 July 2009.
- ↑ Luxembourg Company Registration Healy Consultants Retrieved 3 September 2013.
- ↑ "Lux is the place to be for business travellers", News 352, 10 February 2011. Retrieved 14 February 2011.
- ↑ "Bulletin du Statec n°6-2010" Archivováno 23. 2. 2019 na Wayback Machine.. (in French) Retrieved 14 February 2011.
- ↑ "La saison touristique 2010 : une stabilisation à bas niveau", Ministère des Classes moyennes et du Tourisme. (in French)Retrieved 14 February 2011.
- ↑ "Report for Selected Countries and Subjects". www.imf.org. Retrieved 7 October2018. Dostupné online.
- ↑ Imagine a world without nuclear power... | Wise International. www.wiseinternational.org [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Energy consumption in Luxembourg. Worlddata.info [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESA - About ESA - Romania accedes to ESA Convention. web.archive.org [online]. 2012-01-15 [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-15.
- ↑ ESA budget 2015. www.esa.int [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Our History Highlights | SES. www.ses.com [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-30.
- ↑ Luxembourg to invest in space-based asteroid mining. SpaceNews [online]. 2016-02-03 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Luxembourg, running out of Earth to mine, looks further afield. www.abc.net.au [online]. 2016-02-03 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luxembourg invests to become the 'Silicon Valley of space resource mining'. SpaceNews [online]. 2016-06-03 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Space Resources. space-agency.public.lu [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COOKSON, Clive. Space mining takes giant leap from sci-fi to reality. www.ft.com [online]. 2017-10-19 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Growth in 2012. The Economist. 2012-01-04. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0013-0613.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Lucemburska na Wikimedia Commons