Ekonomika Turecka
Ekonomika Turecka je rozvíjející se tržní ekonomikou, jak je definováno Mezinárodním měnovým fondem.[12] Podle Světové informační knihy CIA je Turecko mezi vyspělými zeměmi světa.[13] Turecko je také definováno ekonomy a politology jako jedna z nově industrializovaných zemí světa. Turecko má 55. největší HDP na světě[14][15] a 13. největší HDP na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru.[14] Země patří mezi přední světové výrobce zemědělských produktů, textilu, motorových vozidel, dopravního vybavení, konstrukčních materiálů, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Od srpna 2018 prochází Turecko měnovou a dluhovou krizí, která se vyznačuje poklesem turecké liry (TRY), vysokou inflací, rostoucími náklady na půjčky a odpovídajícím způsobem rostoucím nesplácením úvěrů. Krize byla způsobena nadměrným schodkem běžného účtu turecké ekonomiky a dluhem v cizí měně, v kombinaci s rostoucí autoritářstvím vládnoucí a rozvojové strany a neortodoxními představami prezidenta Erdogana o úrokové politice.[16][17][18]
| Ekonomika Turecka | |
|---|---|
 Istanbulská čtvrť Levent | |
| Měna | Turecká lira (TRY, ₺) |
| Fiskální období | kalendářní rok[1] |
| Obchodní organizace | G-20, OECD, Evropská celní unie, WTO, ECO, BSEC, Skupina D-8, AIIB |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 83 154 997 (1. ledna 2020)[2] |
| HDP | ▼ $743,708 mld. (nominalní, 2019 odhad)[3] ▲ $2,362 bil. (PPP, 2019)[4] |
| Změna HDP | −3,8% (2020e) 5,0% (2021e)[5] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 8,6% průmysl:27,1% služby: 64,3% |
| Inflace (CPI) | 58,65% (ENAGRUP 2021)[6] |
| Míra chudoby |  13,9% (2017)[7] |
| Pracovní síla | ▲ 33 119 411 (2019)[8] |
| Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 17,7% průmysl: 27% služby: 55,3% |
| Nezaměstnanost | 17,2% (2020 odhad)[4] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲ $180,2 mlf. [9] |
| Dovoz | ▲ $234,2 mld. (2017)[10] |
| Hrubý zahraniční dluh | $452,4 mlf. (31. 12 2017 odhad) [1] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh |  26,5% HDP (2017)[11] |
| Příjmy | 172,8 mld. (2017 odhad)[1] |
| Výdaje | 185,8 mld. (2017 odhad)[1] |
Do češtiny se také vžilo přirovnání „turecké hospodářství“, které souvisí se sociálním, hospodářským a morálním úpadkem Osmanské říše v 17. a 18. století.[zdroj?]
Makroekonomické trendy
editovatTurecko má 17. největší nominální HDP na světě[14] a 13. největší HDP na základě PPP.[14] Země je zakládajícím členem hlavních ekonomik OECD (1961) a G-20 (1999). Od roku 1995 je Turecko smluvní stranou celní unie Evropské unie - Turecko. CIA klasifikuje Turecko jako rozvinutou zemi.[19] Ekonomové a politologové často označují Turecko za nově industrializovanou zemi,[20][21][22] zatímco Merrill Lynch, Světová banka a The Economist popisují Turecko jako rozvíjející se tržní ekonomiku.[23] [24] [25] Světová banka klasifikuje Turecko jako zemi s vyšším středním příjmem, pokud jde o HDP na obyvatele v roce 2007.[25] Průměrná mzda absolventů byla v roce 2010 10,02 USD za hodinu práce. Turecká míra účasti na pracovní síle 56,1 % je zdaleka nejnižší ze zemí OECD, kde je střední míra 74 %.[26] Podle průzkumu časopisu Forbes z roku 2014 měl Istanbul, hlavní město Turecka, v roce 2013 celkem 37 miliardářů, což je 5. místo na světě.[27] Rok 2017 byl druhým rokem po sobě, kdy odešlo z Turecka více než 5 000 jednotlivců s vysokou čistou hodnotou (HNWI, definovaných jako držitelé čistých aktiv ve výši nejméně 1 milionu USD).
Ekonomické sektory
editovatZemědělský sektor
editovat
V Turecku patří ekonomika zemědělství mezi 10 nejlepších na světě. Polovina země obsahuje zemědělskou půdu a téměř čtvrtina populace je zaměstnaná v oblasti zemědělství. Turecko je hlavním producentem obilí, cukrové řepy, mléka, drůbeže, bavlny, rajčat a dalšího ovoce a zeleniny. Zároveň je největším producentem meruněk a lískových oříšků. Turecko importuje zvířecí krmiva, které se spotřebovávají na rapidně rostoucí drůbeží sektor, dále pak importuje olejnatá semena (včetně sójových bobů), a též obilné produkty. Turecko také importuje bavlnu pro vlastní pokročilý textilní sektor a pro sektor zpracování potravin a pekařství.[28]
Průmyslový sektor
editovatV Turecku měří průmyslová výroba produkci podniků integrovaných do průmyslového sektoru hospodářství. Výroba je nejdůležitějším odvětvím a představuje 84 procent celkové produkce. Největší segmenty ve zpracovatelském průmyslu jsou: Potravinářské výrobky (16 procent z celkové produkce); základní kovy (11 procent); motorová vozidla, přívěsy a návěsy (9 procent); textil (8 procent); ostatní nekovové minerální výrobky (6 procent); pryžové a plastové výrobky (5 procent); chemikálie a chemické výrobky (5 procent); elektrická zařízení (5 procent); oblečení (5 procent); a kovové výrobky (5 procent).[29]
Turecký stavební a smluvní sektor
editovatPodle zprávy amerického časopisu je Turecko, které drží 4,6 % globálního trhu dodavatelů, nadále druhým největším dodavatelem na světě. Společnost Engineering News Record (ENR) oznámila, že 44 tureckých firem bylo mezi 250 nejvýznamnějšími dodavatelskými společnostmi na světě, a to podle písemného prohlášení Turecké asociace dodavatelů (TCA) vydané 22. srpna 2019. Turečtí dodavatelé také zvýšili svůj podíl na trhu na Středním východě z 9,7 % na 10,4 % v roce 2018, zatímco jeho podíl na asijském trhu se snížil, ze 4 % na 2,1 %.[30]
Sektor služeb
editovatTransport
editovatV roce 2013 bylo v Turecku devadesát osm letišť,[31] z toho 22 mezinárodních.[32] Od roku 2018 je nejrušnějším letištěm je Letiště Istanbul, které má do roku 2025 obsluhovat 200 milionů cestujících ročně.[33] Společnost Turkish Airlines, vlajkový dopravce Turecka od roku 1933, byla společností Skytrax vybrána jako nejlepší letecká společnost v Evropě po dobu pěti po sobě následujících let od roku 2011 do roku 2015.[34][35] S 435 destinací (51 tuzemských a 384 mezinárodních) ve 126 zemích po celém světě je Turkish Airlines největším dopravcem na světě podle počtu zemí obsluhovaných od roku 2016.[36] Celková délka železniční sítě byla v roce 2018 12 740 km, což je 24. místo na světě, včetně 5 467 km elektrifikované tratě.[37] Turecké státní dráhy, které ovládají většinu železnic v Turecku, začaly stavět vysokorychlostní železniční tratě v roce 2003. Dne 13. března 2009 vstoupila do provozu první fáze vysokorychlostní železnice Ankara – Istanbul mezi Ankarou a Eskişehirem. Služba YHT mezi Ankarou a vlakovým nádražím Pendik na asijské straně Istanbulu začala dne 27. července 2014.[38]
Turismus
editovatNa svém vrcholu v roce 2014 přitahovalo Turecko přibližně 42 milionů zahraničních turistů, což je 6. nejoblíbenější turistická destinace na světě.[39] Tento počet se však v roce 2015 snížil na přibližně 36 milionů a v roce 2016 na přibližně 25 milionů.[40][41] Oživení však začalo v roce 2017, kdy počet zahraničních návštěvníků vzrostl na 32 milionů a v roce 2018 na 39,5 milionů návštěvníků.[42][43]
Mezinárodní obchod
editovat
Od roku 2016 jsou hlavními obchodními partnery Turecka Německo, Rusko a Spojené království, Spojené arabské emiráty, Irák, Itálie a Čína. Turecko využilo celní unii s Evropskou unií, podepsané v roce 1995, ke zvýšení průmyslové výroby pro vývoz, přičemž využilo zahraničních investic pocházejících z EU do této země.[44] Kromě celní unie má Turecko dohody o volném obchodu s 22 zeměmi.[45] Turecko exportuje hlavně automobily a automobilové součástky, dodávky, zlato a šperky.
Přírodní zdroje
editovatEnergetika
editovatRopa a zemní plyn
editovat
Turecko je producentem ropy a zemního plynu, ale úroveň výroby státem vlastněného TPAO nestačí k tomu, aby byla země soběstačná, což z Turecka činí čistého dovozce ropy i plynu.
Jaderná energie
editovatTurecko nemá žádné jaderné elektrárny, ale první se očekává, že bude uveden do provozu v roce 2023. Kromě toho vláda oznámila záměry pro další tři jaderné elektrárny se čtyřmi reaktory, každá jako součást 100 GWe vyžadovaných do roku 2030.[46]
Geotermální energie
editovatGeotermální energie v Turecku by se mohla výrazně rozšířit, pokud bude možné vyřešit problém s emisemi oxidu uhličitého.[47] Turecko je v geotermálním potenciálu sedmou nejbohatší zemí světa. V současné době působí v Turecku dvě elektrárny. Od roku 2018 má Turecko instalovaný výkon 1 350 MW,[47] čtvrtý největší na světě po Spojených státech, Indonésii a Filipínách.
Nerostné suroviny
editovatTurecko je desátým největším producentem nerostných surovin na světě z hlediska rozmanitosti. V Turecku se v současnosti vyrábí zhruba 60 různých minerálů. Nejbohatší ložiska nerostných surovin v zemi jsou soli bóru, zásoby Turecka činí 72% celkové sumy na světě. Další přírodní zdroje zahrnují uhlí, železnou rudu, měď, chrom, uran, antimon, rtuť, zlato, baryt, boritan, celestin (stroncium), smirek, živce, vápenec, magnezit, mramor, perlit, pemza, pyrity (síra) a jíl.
Regionální rozdíly
editovatBohatství země se soustřeďuje hlavně na severozápad a západ, zatímco na východ a jihovýchod trpí chudobou, nižší hospodářskou produkcí a vyšší mírou nezaměstnanosti. V souladu s neustálým hospodářským růstem v Turecku v posledních deseti letech však začaly části Anatolie dosahovat vyššího hospodářského standardu. Tato města jsou známá jako Anatolští tygři.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Turkey na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-03.
- ↑ Population on 1 January [online]. World Bank [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ World Economic Outlook Database, October 2019 [online]. International Monetary Fund [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b World Economic Outlook Database, April 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Global Economic Prospects, June 2020 [online]. World Bank [cit. 2020-06-16]. S. 80. Dostupné online.
- ↑ ENAGRUP Consumer Price Index. https://enagrup.org/. ENAGRUP, 3 November 2021. Dostupné online [cit. 3 November 2021]. (anglicky)
- ↑ Poverty headcount ratio at national poverty lines (% of population) [online]. World Bank [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Labor force, total - Turkey [online]. World Bank [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.paraanaliz.com [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03.
- ↑ Turkey's exports cross $157 billion in 2017 [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.
- ↑ European Economy 2017, p 127 [online]. European Commission, 2017 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online.
- ↑ "IMF Advanced Economies List. World Economic Outlook"
- ↑ "The World Factbook".cia.gov.
- ↑ a b c d "World Economic Outlook Database, October 2019". IMF.org. International Monetary Fund. Retrieved 16 October 2019.
- ↑ "Turkey's Lessons for Emerging Economies - Caixin Global". www.caixinglobal.com. Retrieved 2018-08-20.
- ↑ Borzou Daragahi (25 May 2018). "Erdogan Is Failing Economics 101". Foreign Policy.
- ↑ "Inflation rise poses challenge to Erdogan as election looms". Financial Times. 5 June 2018.
- ↑ Matt O'Brien (13 July 2018). "Turkey's economy looks like it's headed for a big crash". Washington Post.
- ↑ Developed Countries, World Factbook, CIA.
- ↑ Mauro F. Guillén (2003). "Multinationals, Ideology, and Organized Labor". The Limits of Convergence. Princeton University Press. pp. 126 (Table 5.1). ISBN 0-691-11633-4.
- ↑ David Waugh (2000). "Manufacturing industries (chapter 19), World development (chapter 22)". Geography, An Integrated Approach (3rd ed.). Nelson Thornes Ltd. pp. 563, 576–579, 633, and 640. ISBN 0-17-444706-X.
- ↑ N. Gregory Mankiw (2007). Principles of Economics (4th ed.). ISBN 978-0-324-22472-6.
- ↑ "Turkey's economy sees recovery signs as risks remain_English_Xinhua". Xinhua. 28 June 2009. Retrieved 2011-08-29.
- ↑ "Fund management". The Economist. 2009-07-16.
- ↑ a b "Turkey - Country Brief 2010". Worldbank.org.tr. Retrieved 2011-08-29.
- ↑ "Employment - Labour force participation rate - OECD Data". theOECD.
- ↑ "Forbes Top 10 Billionaire Cities - Moscow Beats New York Again". Forbes. 2013-03-14. Retrieved 2014-12-26.
- ↑ Archivovaná kopie. www.export.gov [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-13.
- ↑ https://tradingeconomics.com/turkey/industrial-production
- ↑ http://www.hurriyetdailynews.com/turkey-remains-world-second-biggest-contractor-146008
- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-20.
- ↑ https://web.archive.org/web/20131225064653/http://www.studyinturkey.org/en/discover-turkey/first-step-to-turkey/international-airports/
- ↑ https://www.theguardian.com/cities/2019/apr/06/turkish-airlines-switching-to-new-airport-all-in-45-hours
- ↑ https://web.archive.org/web/20130425042957/http://www.worldairlineawards.com/awards_2012/europe.htm
- ↑ http://www.hurriyetdailynews.com/turkish-airlines-named-best-airline-in-europe-for-fifth-year-in-a-row-84117
- ↑ https://web.archive.org/web/20181109005234/https://www.aa.com.tr/en/economy/turkish-airlines-net-profit-triples-in-9-month-/1305435
- ↑ Archivovaná kopie. www.tcdd.gov.tr [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-15.
- ↑ https://railturkey.org/2014/07/26/istanbul-ankara-high-speed-train-opened/
- ↑ https://www.dailysabah.com/tourism/2015/01/01/42-million-tourists-visit-turkey-in-2014
- ↑ https://www.theguardian.com/travel/2016/oct/05/turkey-tourism-industry-reels-year-to-forget-istanbul-antalya
- ↑ http://www.hurriyetdailynews.com/turkishgerman-ties-at-historic-low-says-scholar-faruk-sen-106324
- ↑ Archivovaná kopie. www.itij.com [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-22.
- ↑ https://web.archive.org/web/20070614030216/http://www-wds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2006/05/03/000016406_20060503112446/Rendered/PDF/wps3908.pdf
- ↑ https://oec.world/en/profile/country/tur/
- ↑ https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-t-z/turkey.aspx
- ↑ http://pubdocs.worldbank.org/en/925341551688872726/World-Bank-Turkey-ToR-consultant-CO2-emissions.pdf
- ↑ a b https://www.economist.com/special-report/2010/10/23/anchors-aweigh
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Turecka na Wikimedia Commons