Erling Skakke
Erling Ormsson (1115, Etne – 18. června 1179, Trondheim), známý jako Erling Skakke, byl v průběhu 12. století norský jarl. Byl otcem Magnuse V., který vládl jako norský král v letech 1161 až 1184.[1]
Erling Skakke | |
---|---|
Narození | 1115 Etne |
Úmrtí | 19. června 1179 (ve věku 63–64 let) Trondheim |
Potomci | Magnus V. Norský, Sigurd Jarlsson a Ragnhild Erlingsdotter |
Otec | Krypinge-Orm Svensson |
Matka | Ragnhild Skulesdatter |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatErling Ormsson se narodil v Etne v kraji Hordaland v Norsku. Byl synem Kyrpingy Orma Sveinssona. Svou pověst si získal tažením s orknejským hrabětem Rögnvaldem Kalim Kolssonem ve Středomoří v letech 1152 až 1155. Erling nejprve odplul do Svaté země, poté do Konstantinopole a nakonec navštívil Řím. Během bitvy s arabskými válečníky na Sicílii sekl Saracén mečem Erlinga do krku. To způsobilo, že od té doby klonil hlavu na jednu stranu („skakke“ znamená šikmo). Oženil se s Kristin Sigurdsdatterovou, dcerou krále Sigurda Jorsalfara.[2][3]
Erling byl opatrovníkem krále Ingeho I. Norského a byl jedním z vůdců lendmannspartiet po jeho smrti v roce 1161. V roce 1161 se mu podařilo dosáhnout zvolení svého syna Magnuse Erlingssona norským králem a v roce 1163, ve věku osmi let, jeho korunovace.[4] Erling převzal titul jarl a držel skutečnou moc, protože Magnus byl nezletilý.
V roce 1166, v době, kdy se hrabě Erling Skakke nacházel v Dánsku, Sigurd Agnhatt a jeho nevlastní syn Olav Ugjæva shromáždili vojsko v Opplandu a nechali Olava prohlásit králem. Olav byl synem Marie Øysteinsdotter, dcery bývalého krále Øysteina Magnussona. Když se Erling vrátil do Norska bojovat proti tomuto povstání, Olav a jeho muži na něj u Rydjokulu v Sørumu ze zálohy zaútočili. Erling byl zraněn a sotva unikl. V roce 1168 se Olav a jeho muži odvážili na jih do oblasti Oslofjordu, ale byli poraženi v bitvě u Stangeru ve Våleru. Sigurd byl v bitvě zabit, ale Olav uprchl do Dánska.[5]
Když se Sverre Sigurdsson stal vůdcem birkebeinerů, Erlingova pozice byla ohrožena a v roce 1179 padl v bitvě u Kalvskinnetu u Nidarosu. Král Sverre poctil svého padlého protivníka projevem v kostele na jeho pohřbu. Erling byl talentovaný muž, ale ne vždy známý pro své ušlechtilé vlastnosti. Jeho nepřátelé byli nemilosrdní, zvláště pokud se to týkalo jejich vlastního postavení a postavení jejich synů. V roce 1164 založil opatství na ostrově Halsnøy na Hardangerfjordu, klášter augustiniánských kanovníků.[6]
Vývod z předků
editovatKrypinge-Orm Svensson | ||||||||||||
Ragnhild Skulesdatter | ||||||||||||
Sven Svensson | ||||||||||||
Krypinge-Orm Svensson | ||||||||||||
Ragnhild Skulesdatter | ||||||||||||
Krypinge-Orm Svensson | ||||||||||||
Eilif Bårdsson | ||||||||||||
Orm Eilivsonn | ||||||||||||
Ragnhild Haakonardottir av Lade | ||||||||||||
Ragna Ormsdatter | ||||||||||||
Finn Arnesson | ||||||||||||
Sigrid Finnsdottir av Austraat og Halland | ||||||||||||
Bergljot Halvdansdottir | ||||||||||||
Erling Skakke | ||||||||||||
Godwin z Wessexu | ||||||||||||
Tostig Godwinson | ||||||||||||
Gytha Thorkelsdóttir | ||||||||||||
Skuli Tostisson Kongsfostre | ||||||||||||
Balduin IV. Flanderský | ||||||||||||
Judith of Flanders, Countess of Northumbria | ||||||||||||
Eleonora Normandská | ||||||||||||
Ragnhild Skulesdatter | ||||||||||||
Nefstein (?) | ||||||||||||
Gudrun Nevsteinsdatter | ||||||||||||
Sigurd Syr | ||||||||||||
Ingerid Sigurdsdottir | ||||||||||||
Åsta Gudbrandsdatter | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Erling Skakke na anglické Wikipedii.
- ↑ HOLMBOE, Haakon; NORSENG, Per; SCOTT, Ida. Erling Skakke. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ HELLE, Knut. Erling Ormsson Skakke. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ HELLE, Knut. Kristin Sigurdsdatter. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ HELLE, Knut; SALVESEN, Helge. Magnus 5. Erlingsson. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
- ↑ SALVESEN, Helge. Olav Ugjæva. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
- ↑ Norges klostre i middelalderen. Den katolske kirke [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (norsky)