Fialkovec
Fialkovec[1] (Iochroma) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to keře s jednoduchými listy a dlouze trubkovitými, pestře zbarvenými květy. Vyskytují se v počtu asi 23 druhů v jihoamerických Andách, jeden druh roste na Galapágách. Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny, druh Iochroma fuchsioides slouží domorodcům v Kolumbii jako přísada ajahuasky.
Fialkovec | |
---|---|
Fialkovec Iochroma cyaneum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lilkotvaré (Solanales) |
Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
Rod | fialkovec (Iochroma) Benth., 1845 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatFialkovce jsou trnité nebo beztrnné keře. Květy jsou pravidelné, úžlabní, převislé, jednotlivé nebo ve svazečcích po 2 až 8. Kalich je trubkovitý, u některých druhů nafouklý. Koruna je nápadných barev, nejčastěji modrá, fialová, oranžovočervená nebo žlutá, dlouze trubkovitá, až 7 cm dlouhá, na konci s krátkými zahnutými cípy. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ve spodní části korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a se stejným počtem komůrek s mnoha vajíčky. Blizna je dvoulaločná. Plodem je bobule obalená zvětšeným vytrvalým kalichem.[2]
-
Iochroma gesnerioides
-
Květ I. fuchsioides
-
Květenství I. cyaneum
Rozšíření
editovatRod fialkovec zahrnuje asi 24 druhů.[3] Je rozšířen v západních oblastech Jižní Ameriky od Kolumbie po Peru a na Galapágách. Nejvíc druhů roste v Peru (celkem 25, z toho 22 endemických). Druh I. ellipticum je endemit Galapág. V Brazílii rod fialkovec není zastoupen. Většina druhů roste v severní části jihoamerických And v Peru, Ekvádoru a Kolumbii v nadmořských výškách od 1100 do 3500 metrů.[3][4]
Ekologické interakce
editovatKvěty fialkovců jsou opylovány blanokřídlými (včelami, vosami), pestřenkami, motýli a kolibříky. Různé druhy mají do různé míry specializované opylování. Druhy s červenooranžovými květy (I. confertiflorum, I. fuchsioides, I. gesnerioides) jsou klasicky opylovány kolibříky. Tento způsob se v rámci rodu vyvinul několikrát nezávisle z původního opylování hmyzem.[5][6]
Taxonomie
editovatRod Iochroma je v rámci lilkovitých řazen do podčeledi Solanoideae, tribu Physaleae a podtribu Iochrominae. Výsledky fylogenetické analýzy naznačují, že rod není v současném pojetí monofyletický a některé druhy (I. australe, I. parvifolium, I. nitidum, I. grandiflorum, I. umbellatum) čeká přesun do jiných rodů.[7] V minulosti byl rod Iochroma někdy vřazován do rodu Dunalia (např. [8])
Význam
editovatDruh I. fuchsioides je domorodými Indiány v jižní Kolumbii používán jako složka ayahuasky k zesílení vizí.[9] Některé druhy fialkovců jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné keře s nápadnými, pestře zbarvenými květy. V Jižní Americe se také vysazují jako živé ploty.[5]
-
Bohatě rozkvetlý fialkovec I. cyaneum
-
I. australe jako kbelíková rostlina
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ NOVARA, Lázaro Juan et al. Flora del Valle de Lerma. Solanaceae. Aportes botánicos de Salta. Dec. 2010, čís. 10. ISSN - 506X 0327 - 506X.
- ↑ a b SMITH, Stacey Dewitt; BAUM, David A. Phylogenetics of the florally diverse Andean clade Iochrominae (Solanaceae). American Journal of Botany. 2006, čís. 93(8). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. Archivováno 27. 9. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ SMITH, Stacey DeWitt; ANÉ, Cécile; BAUM, David A. The role of pollinator shifts in the floral diversification of Iochroma (Solanaceae). Evolution. 2008. Dostupné online.
- ↑ OLMSTEAD, Richard G. et al. A molecular phylogeny of the Solanaceae. Taxon. Nov. 2008, čís. 57(4).
- ↑ MCVAUGH, Roberts. Flora of Peru. Solanaceae. Fieldiana. Jun 1941, čís. 13.
- ↑ SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky)