Gérard Depardieu

francouzský herec

Gérard Xavier Marcel Depardieu (/ʒeʁaʁ dəpaʁdjø/, * 27. prosince 1948, Châteauroux, Indre, Francie) je francouzský filmový, divadelní a televizní herec s bydlištěm v ruském Mordvinsku.[1] Začátkem roku 2013 přijal státní občanství Ruska a o několik let později státní občanství Spojených arabských emirátů. Je držitelem mnoha vyznamenání a mezinárodních filmových cen, včetně Zlatého glóbu a dvou Césarů.

Gérard Depardieu
Gérard Depardieu na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v roce 2010
Gérard Depardieu na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v roce 2010
Rodné jménoGérard Xavier Marcel Depardieu
Narození27. prosince 1948 (75 let)
Châteauroux, Indre, FrancieFrancie Francie
Aktivní roky1965–dosud
ChoťÉlisabeth Guignot (1971–1996)
Carole Bouquet (1998–2005)
Partner(ka)Carole Bouquet (1997–2005)
Karine Silla (2005–2023)
Magda Vavrusova (od 2024)
DětiJulie Depardieu, Guillaume Depardieu, Roxane Depardieu a Jean Depardieu
RodičeRené Depardieu a Alice Depardieu
PříbuzníAlain Depardieu (sourozenec)
Delphine Depardieu (neteř)
SídloBelgie Néchin
Rusko Saransk
Spojené arabské emiráty Dubai
Turecko Istanbul
Český dabingJiří Štěpnička, Miroslav Moravec, Miroslav Donutil, Pavel Soukup, Ota Jirák
Zlatý glóbus
Nejlepší herec – muzikál a komedie
1991 – Zelená karta
César
Nejlepší herec
1981 – Poslední metro
1991 – Cyrano z Bergeracu

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

editovat

Narodil se Anne a Renému Depardieuovým a vyrůstal v proletářském prostředí. Školu opustil ve věku 13 let a vzdělání si doplnil až později.

 
Gérard Depardieu v roce 2001

Jeho první ženou byla v letech 1971–1996 Élisabeth Guignot, se kterou měl dvě děti, oba herce - syna Guillaumea, který zemřel na akutní zápal mozku a plic v roce 2008, a dceru Julii. Má ještě jednu dceru Roxanne s Karine Silla. V roce 1997 uzavřel sňatek s herečkou Carole Bouquet, s níž mu vydrželo manželství do roku 2005.

Jako herec je úspěšný nejen ve Francii, ale i v Hollywoodu. Aby se vyhnul placení daní ve Francii, přesunul své bydliště do Belgie, kde si zakoupil dům v obci Néchin poblíž belgicko-francouzské státní hranice.[2]

Od roku 2020 Depardieu čelí řadě obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení.[3] Na přelomu let 2023/2024 se situace kolem jeho osoby dále vyhrotila, mimo jiné v návaznosti na vystoupení francouzského prezidenta Macrona na jeho obranu. Konala se shromáždění, která odsoudila komentáře prezidenta a vyjádřila podporu obětem sexuálního násilí. V Lille, Toulouse, Marseille i v Paříži se 11. ledna 2024 konalo kolem třiceti demonstrací. Závěrem roku 2023 francouzské ministerstvo kultury oznámilo kroky vedoucí k odebrání Řádu čestné legie, který herec obdržel od Jacquesa Chiraca v roce 1996. Byl mu již odebrán Národní řád Quebecu a titul čestného občana obce Estaimpuis v Belgii. Pařížské muzeum voskových figurín Grévin stáhlo z expozice jeho sochu kvůli negativním reakcím návštěvníků a uživatelů sociálních sítí.[4] Již dříve se také „ocitl na černém listě francouzské televize, filmu i divadla“.[5]

Oproti tomu mj. zhruba padesátka osobností z oblasti kinematografie, hudby a literatury – včetně Pierra Richarda či Carly Bruniové – závěrem roku 2023 odsoudila „lynč“ na herce. Ve veřejné výzvě „Nevymazávejte Gérarda Depardieua“, zveřejněné v Le Figaro 25. prosince, odsuzují mediální hon na něho a vyjadřují mu svou podporu.[5] [6]

On sám trvá na své nevině. V říjnu 2023 zveřejnil v deníku Le Figaro otevřený dopis, kde odmítá všechna obvinění. Svou pověst se snažil bránit, když přiznal, že mohl „zranit“ a „šokovat“, když „testoval limity“ a „rozvracel jistoty“. „Nejsem násilník ani predátor. Jsem jen člověk…,“ vypověděl.[5]

V únoru 2022 Depardieu odhalil, že získal státní občanství Spojených arabských emirátů, i když neupřesnil, kdy k tomu došlo.

Vztah k Rusku

editovat
 
Gérard v roce 2010

V lednu 2013 mu bylo ruským prezidentem Vladimirem Putinem uděleno ruské občanství.[2] Ruské občanství jej zbavilo povinnosti platit 75 % daň, která byla ve Francii uvalena na osoby s nejvyššími příjmy.[7] V roce 2014 za své přesídlení sklidil kritiku od francouzské herečky Catherine Deneuve.[8]

Gérard Depardieu je pravoslavným křesťanem, konvertoval 4. září 2020, pokřtěn byl v katedrále Sv. Alexandra Něvského v Paříži téhož dne.[9]

Gérard Depardieu vyzvedával Rusko jako „velkou demokracii“. Po anexi Krymu v roce 2014 prohlásil, že Ukrajina je částí Ruska, a byl proto zařazen na seznam kulturních osobností, ohrožujících bezpečnost Ukrajiny.[10]

Obrat v jeho postoji k Rusku nastal po vojenské invazi na Ukrajinu ze dne 24. února 2022.[7] Ruskou intervenci odsoudil jako zbytečnou bratrovražednou válku a označil ji jako „nepřijatelný a šílený exces", jak uvedla agentura Agence France-Presse (AFP). Zároveň prohlásil, že celý výtěžek ze svých tří nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.[10]

Filmografie (výběr)

editovat

Celovečerní filmy

editovat

Televize

editovat

Ocenění

editovat

Ocenění:

Nominace:

Jiná ocenění

editovat

Ocenění:

Nominace:

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gérard Depardieu na anglické Wikipedii.

  1. Depardieu přijel do Moskvy. Otevře kino, sejde se s patriarchou a převezme potvrzení o pobytu [online]. IHNed.cz, 2013-02-22 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online. 
  2. a b Gérard Depardieu dostal od Putina ruské občanství. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-01-03 [cit. 2013-12-21]. Dostupné online. 
  3. „Byl jsem opravdu osel.“ Celebrity odvolávají svoji podporu pro Depardieua - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  4. Pařížské muzeum voskových figurín stáhlo sochu Depardieua - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-18 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  5. a b c Gérard Depardieu ve spirále pádu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  6. Lynč a nerespektování presumpce neviny. Desítky francouzských umělců se veřejně zastaly Gérarda Depardieua - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  7. a b ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Depardieu, který má blízko k Putinovi, vyzval k zastavení bojů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-09 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  8. Depardieu. Prý není příkladem. Metro Praha. Duben 2014, čís. 64, s. 12. Dostupné online. ISSN 1211-7811. 
  9. TIMES, The Moscow. Gerard Depardieu Converts to Orthodox Christianity. The Moscow Times [online]. 2020-09-07 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Známý obdivovatel Putina Gérard Depardieu odsoudil invazi na Ukrajinu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-04-01 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NEUMANN, Laurent. Gérard Depardieu – naživu!. Praha: XYZ, 2005. 265 s. ISBN 80-86864-17-0. 

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
INTERN 1