Gagauzsko
Gagauzsko nebo též Gagauzie (gagauzsky Gagauz-Yeri; rumunsky Găgăuzia; rusky Гагаузия) je autonomní oblast ležící v Budžaku v jižní části Moldavska. V Gagauzsku žije 134 535 obyvatel, z nichž 83,8 % tvoří Gagauzové (národ turkického původu většinově vyznávající pravoslavné křesťanství), 4,9 % Besarabští Bulhaři a 4,7 % Moldavané. Oficiálními jazyky autonomní oblasti jsou gagauzština, rumunština a ruština. Gagauzsko má rozlohu 1832 km². Skládá se z jádra území kolem hlavního města Comrat (23 000 obyv.), oblasti kolem města Vulcănești a dvou dalších enkláv, vsí Copceac a Carbalia. Základem hospodářství je zemědělství využívající úrodné stepní černozemě. Gagauzsko je pro svou etnickou příbuznost s Turky finančně podporováno tureckou vládou.
Gagauzská autonomní oblast | |
---|---|
Univerzita v Comratu | |
Hymna: Tarafım | |
Geografie | |
Hlavní město | Comrat |
Souřadnice | 46°18′59″ s. š., 28°39′59″ v. d. |
Rozloha | 1 832 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 134 535 (2014) |
Hustota zalidnění | 73,4 obyv./km² |
Jazyk | gagauzština, rumunština, ruština |
Národnostní složení | 83,8 % Gagauzové, 4,9 % Besarabští Bulhaři, 4,7 % Moldavané |
Náboženství | pravoslavné křesťanství 93 %, protestantismus 3 % |
Správa regionu | |
Stát | Moldavsko |
Vznik | 23. prosince 1994 |
Baškan | Evghenia Guțulová |
Měna | moldavský lei |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | MD-GA |
Označení vozidel | GE |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podobně jako Podněstří je i Gagauzsko více proruské než zbytek Moldavska. V referendu konaném v lednu 2014 obyvatelé hlasovali proti vstupu Moldavska do Evropské unie a naopak hlasovali pro bližší vztahy s Ruskou federací. V roce 2015 byla většinou 51 % hlasů zvolena guvernérem proruská politička Irina Vlah. V roce 2019 byla zvovuzvolena absolutní většinou 91 % hlasů.
Historie
editovatPrvní snahou o emancipaci gagauzského národa bylo vyhlášení Comratské republiky 6. ledna 1906. Povstání potlačila během týdne carská vojska. Další snahy se objevují v období společenského uvolnění v Sovětském svazu během Perestrojky na konci osmdesátých let dvacátého století. Vzniklo několik hnutí, z nichž největšího významu dosáhlo Gagauz halki (Gagauzský lid), požadujících autonomii v rámci Moldavské sovětské socialistické republiky. Jelikož na tyto požadavky reagovala kišiněvská vláda Moldavské SSR zamítavě, došlo 11. listopadu 1989 k jednostrannému vyhlášení Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldavské SSR. Kišiněv označil tento akt jako protiústavní, což vedlo k vyhlášení suverénní Gagauzské sovětské socialistické republiky v rámci SSSR dne 19. srpna 1990. 1. prosince téhož roku byl zvolen první prezident státu Stepan Topal, který se zasloužil o založení gagauzské Národní univerzity v Comratu.
Po následující dva roky probíhaly menší ozbrojené roztržky mezi moldavskými a gagauzskými silami posílenými o dva tisíce dobrovolníků z Podněstří, kteří se na gagauzské území dostávali přes ukrajinskou Oděskou oblast. K většímu konfliktu nedošlo, protože Moldavsko soustředilo většinu svých sil do konfliktu v Podněstří. Roku 1992 začala jednání mezi gagauzskými představiteli a moldavským prezidentem Mirceou Snegurem, která vedla roku 1994 k mírovému vyřešení sporu. 23. prosince 1994 přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie včetně práva na sebeurčení v případě spojení Moldavska s Rumunskem. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.
Symboly
editovatVlajka
editovatGagauzská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: modrým, bílým a červeným, v poměru šířek 3:1:1. Na modrém pruhu jsou v žerďové části tři žluté pěticípé hvězdy (od žerdi 2,1).
Hymna
editovatGagauzská hymna je píseň Tarafım (česky Má rodná zem). Autorem textu je Mina Kösä, hudbu složil Mihail Colsa.
Orgány autonomní oblasti
editovatAutonomie Gagauzie je garantována moldavskou ústavou a Zákonem o zvláštním statutu Gagauzie z roku 1994. Pokud by došlo k narušení autonomie ze strany moldavských úřadů, představitelé Gagauzie mají právo se svou stížností obrátit na Moldavský ústavní soud.
V čele Gagauzské autonomní oblasti stojí guvernér oficiálně nazývaný baškan (rumunsky: guvernatorul). Je volen v všeobecných, přímých a tajných volbách na čtyřleté období (max. dvakrát za sebou). Baškan předsedá Výkonnému výboru a z výkonu své funkce je automaticky členem vlády Moldavské republiky. Kandidát musí plynně ovládat gagauzštinu a být moldavským státním občanem starším 35 let. Výkonná moc připadá Výkonnému výboru Gagauzie (gagauzsky Bakannik Komiteti Gagauz-Yeri), jehož členy jmenuje guvernér.
Zákonodárnou moc vykonává Lidové shromáždění Gagauzie (gagauzsky Halk Topluşu Gagauz-Yeri, rumunsky: Comitetul Executiv), jehož 35 členů je voleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým systémem na čtyřleté období.
Do pravomocí gagauzských orgánů patří kultura, vzdělání, sociální záležitosti, místní rozvoj a správa, bezpečnost (vč. vlastní policie), daně a rozpočet. Lidové shromáždění má také zvláštní pravomoc participovat na směřování vnitřní i zahraniční politiky Moldavska.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gagauzia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gagauzsko na Wikimedia Commons
- Turistické informace a fotografie Gagauzie (česky)
- S. Horák: Gagauzové v Moldávii Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine.
- S. Horák: Z dějin moldavských Gagauzů Archivováno 4. 7. 2009 na Wayback Machine.