Guelfové a ghibellini
Guelfové (italsky guelfi) a ghibellíni (ghibellini) byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.
V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což mělo demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.
Boje mezi guelfy a ghibellíny se rozrostly také o spor ohledně Sicilského království, která náleželo Štaufům, ale bylo lénem papežů. Po smrti Fridricha II. (1250) se papež Inocenc IV. rozhodl neudělit Konrádovi IV. království jako papežské léno. V roce 1263 uzavřel papež Urban IV. dohodu s Karlem z Anjou, který se výměnou za Království sicilské v léno neměl na oplátku snažit o ovládnutí Itálie. Karlova nadvláda, vysoké daně a expanzivní politika na Sicílii nakonec vedly k povstání zvanému Sicilské nešpory, která skončila vyhnáním Francouzů z ostrova a nastolení vlády aragonského krále Petra III. Velikého.
Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.
Guelfové
editovat
Guelfové (italsky guelfi) je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:
Ghibellini
editovat
Ghibellíni (italsky ghibellini) je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:
Arezzo
Ascoli Piceno
Assisi
Asti- Castiglion Fiorentino
Ceccano
Como
Chieti
Empoli
Foligno
Forlì
Florencie
Grosseto- Gualdo Tadino
Jesi
Mantova
Modena- Monte San Pietrangeli
Milán
Narni
Novara- Osimo
Pallaviciniové z Pádské nížiny- Pavia
- Penne
Pisa
Poggibonsi
Santa Fiora
Verona
Savona
Saluzzo
Spoleto- Sulmona
Terni
Treviso
Terst- Todi
Urbino
A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.
Města a městské státy proměnlivé oddanosti
editovat
Poznámky
editovat- ↑ Římská komuna v roce 1144 vyhnala papeže z Říma a vyhlásila republiku loajální císaři. Fridrich Barbarossa měl však větší zájem o císařskou korunovaci v Římě, postavil se na stranu papeže a vydal vůdce komuny Arnolda z Brescie papežské moci, který byl poté popraven. V roce 1193 byla papežská vláda nad Římem obnovena.
Literatura
editovat- Franco Cardini: Ghibellinen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1436–1438.
- Franco Cardini: Guelfen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1763–1765.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guelfové a ghibellini na Wikimedia Commons - Guelphs and Ghibellines
