Gustav VI. Adolf
Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm – 15. září 1973, Helsingborg)[1] byl doposud věkově nejstarší[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.[3]
| Gustav VI. Adolf | |
|---|---|
| král švédský | |
 Gustav VI. Adolf (listopad 1962) | |
| Doba vlády | 29. října 1950 – 15. září 1973 |
| Úplné jméno | Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf |
| Tituly | král švédský, princ dánský |
| Narození | 11. listopadu 1882 Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí | 15. září 1973 (ve věku 90 let) Helsingborg,  Švédsko |
| Pohřben | Kungliga begravningsplatsen |
| Předchůdce | Gustav V. |
| Nástupce | Karel XVI. Gustav |
| Manželky | Princezna Margaret z Connaughtu (1905–1920) Luisa Mountbattenová (1923–1965) |
| Potomci | Princ Gustav Adolf Hrabě Sigvard Bernadotte z Wisborgu Ingrid Švédská Princ Bertil Karel Jan Švédský |
| Dynastie | Bernadotte |
| Motto | Plikten framför allt = Povinnost především |
| Otec | Gustav V. |
| Matka | Viktorie Bádenská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatGustavovy osobní kvality mu zajistily popularitu mezi Švédy, která napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem, stejně jako neformálním a skromným vystupováním, si získal respekt. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.
Rodina a potomstvo
editovatGustavovou první manželkou se stala princezna Margareta z Connaughtu, vnučka britské královny Viktorie. Setkali se v Káhiře, kde byl princ na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče (Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna Luisa Markéta), byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem – korunním princem.
Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:
- Gustav Adolf (22. dubna 1906 – 26. ledna 1947), vévoda z Västerbottenu, ⚭ 1932 Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (18. ledna 1908 – 28. listopadu 1972)
- Sigvard (7. června 1907 – 4. února 2002), vévoda z Uplandu, později hrabě z Wisborgu
- ⚭ 1934 Erica Maria Patzek (1911–2007), rozvod 1943
- ⚭ 1943 Sonja Christensen Robbert (1909–2004), rozvod 1961
- ⚭ 1961 Marianne Bernadotte (* 15. července 1924)
- Ingrid (28. března 1910 – 7. listopadu 2000) ⚭ 1935 princ Frederik, dánský král v letech 1947–1972
- Bertil (28. února 1912 – 5. ledna 1997), vévoda Hallandu, ⚭ 1976 Liliana Švédská (30. srpna 1915 – 10. března 2013)
- Karel Jan (31. října 1916 – 5. května 2012), vévoda z Dalarny a hrabě z Wisborgu, ⚭ 1946 Elin Kerstin Margaretha Wijkmark (4. října 1910 – 11. září 1987)
Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.
Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela 1. května 1920. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.
Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, pravnučkou britské královny královny Viktorie se oženil 3. listopadu 1923. Z manželství se 30. května 1925 narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.[4] Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce 1965.
Nástupce
editovatGustav VI. Adolf zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.
Následník Gustava VI. Adolfa, jeho nejstarší syn Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu zemřel tragicky při leteckém neštěstí roku 1947. Nástupcem Gustava VI. Adolfa na švédském trůnu se tak po jeho smrti v roce 1973 stal jeho sedmadvacetiletý vnuk, stávající švédský král Karel XVI. Gustav.
Tituly a vyznamenání
editovatVývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Bernadotte
- ↑ Historická šlechta > Švédský král dostal rodokmen svých českých předků. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02.
- ↑ Heslo Gustav VI. Adolf na Cojeco encyklopedii
- ↑ Vládnoucí dynastie 20.-21. století. dynastie.ic.cz [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24.
Externí odkazy
editovat- Video o tomto panovníkovi
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav VI. Adolf Švédský na Wikimedia Commons
