Horní Staré Město

Horní Staré Město
	Kostel sv. Václava
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Trutnov
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°35′20″ s. š., 15°53′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 312 (2021)
Katastrální území	Horní Staré Město (12,89 km²)
PSČ	541 02
Počet domů	527 (2011)
	Horní Staré Město
Další údaje
Kód části obce	169153
Kód k. ú.	769151
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Staré Město (německy Oberaltstadt) je místní část města Trutnova. Na starších mapách se objevuje pod názvem Hořejší Staré Město. V místní hantýrce bývá Horní Staré Město označováno jako "Horňák" anebo zkratkou HSM. Přes HSM prochází silnice I/14, tvořící jeho obchvat a silnice II/300. Od roku 1871 vede zástavbou železniční trať Trutnov – Svoboda nad Úpou, na níž na území HSM leží zastávky Trutnov-Staré Město, Trutnov-Zelená Louka a Kalná Voda, na které žádné vlaky nezastavují.^[3] V HSM končí autobusové linky trutnovské MHD č. 1, 2, 4 a 6 a procházejí tudy příměstské linky systému IREDO.

Historie

Již v 11. století se na říčních ostrovech rozkládala slovanská osada Úpa, s důležitým brodem přes řeku na staré cestě do Slezska (přes Žacléř) a do Krkonoš. Jádro osídlení bylo soustředěno kolem dnešního kostela svatého Václava, kde původně stávala i vodní tvrz – sídlo zdejší moci.

Ves byla často ničena povodněmi a poté, co byla hraničním hvozdem proklestěna nová cesta do Slezska přes Bernartice, začala ztrácet význam. Obyvatelstvo i správa autonomního Manského kraje se přesunuly o 3 km po proudu do nově založeného města Úpy. Zpočátku byly obě obce stejného jména odlišovány jako Úpa první a Úpa druhá, či Úpa I a Úpa II. Později, když bylo nové město cizími kolonizátory přejmenováno na Trutnov, začalo se Úpě říkat Starý Trutnov. Jako protiklad k novému městu Trutnovu pak vzniklo označení Staré Město. A protože jsou podhorské vsi protáhlé až několik kilometrů, byly často rozdělovány na Horní a Dolní, což byl i příklad Horního Starého Města a Dolního Starého Města.

Horní Staré Město bylo povýšeno na městys roku 1904. Spolu s povýšením obdrželo od císaře Františka Josefa I. znak. Již před druhou světovou válkou mělo Horní Staré Město okolo 4 tisíc obyvatel, převážně německé národnosti. Proto byl městys spolu se sousedními obcemi v r.1938 připojen k Říši. Roku 1947 bylo Horní Staré Město spolu s Poříčím, Volanovem a Voletinami spojeno s Trutnovem, čímž vznikl Velký Trutnov, později jen Trutnov.

Horní Staré Město má v současnosti okolo 9 tisíc obyvatel, což je asi třetina všech obyvatel Trutnova. Je to zapříčiněno hlavně největším městským sídlištěm Zelená Louka (původně sídl. 9. května), které v první fázi vznikalo na poslední nezastavěné louce (odtud název). V dalších fázích už byla nemilosrdně likvidována původní zástavba a namísto ní stavěny panelové domy. Po roce 1989 byla výstavba dalších paneláků překotně zastavena a sídliště zůstalo nedokončené. Přednost dostaly služby a obchody, které pomalu zaplňují prázdné proluky. Centrem tisíciletého Horního Starého Města je dnes proto spíše prostranství okolo obchodních středisek na sídlišti Zelená Louka, načež původní historické centrum u kostela v Horské ulici upadá.

Památky

Viz též Seznam kulturních památek na Horním Starém Městě

Kostel svatého Václava. Původně gotický kostel v Horské ulici je nejstarší dochovanou stavbou v Horním Starém Městě. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1313. Po požáru roku 1424 byl v roce 1436 obnoven a roku 1581 renesančně přestavěn. Z nejstarších dob se uvnitř dochoval např. gotický presbytář a křtitelnice, renesanční dřevěný strop a barokní hlavní oltář. Jednu z cenností představuje dřevěný vyřezávaný polychromovaný epitaf z roku 1606. Tato dva metry vysoká náhrobní deska patřila královskému lesmistrovi Kašparu Nussovi. Před vstupem do kostela se nachází kamenný kříž a tzv. jeskyně (jesličky).
Starý hřbitov se rozkládal kolem kostela a pohřbívalo se na něm až do roku 1892. Památku na něj dodnes dokazují náhrobní desky v hřbitovní zdi, která je považována za někdejší hradby vodního hradu.
Fara se nachází v areálu kostela sv. Václava.
Svatý Jan Nepomucký. Sochu tradičního patrona mostů nechal na konci Staroměstského mostu v 19. století postavit místní občan, žijící poblíž.
Svatý Jan Nepomucký. Sousoší u mostu v Tovární ulici se původně nacházelo u zdi Etrichovy továrny na konci tzv. prostředního mostu. Po roce 2000 byla památka zrekonstruována a kvůli nové silnici přesunuta asi o sto metrů k sousednímu, tzv. dolnímu mostu.
Památník obětem 1. světové války byl městysem vybudován z aurakaritů (zkamenělých stromů) u cesty ke hřbitovu. Během komunistického období nebyl památník udržován, kameny se rozpadly, desky byly odcizeny, z pietního místa se stala zarostlá skládka a v těsné blízkosti město povolilo stavbu řadových garáží. Po roce 2000 byly zbytky kamenů přemístěny na nové místo do parku vedle kostela, kde byl vybudován nový památník.
Staroměstský hřbitov z roku 1892 se starými hrobkami a hroby.
Kamenný kříž s Ježíšem byl vybudován na tehdy důležité křižovatce silnic z Trutnova do Žacléře a Svobody nad Úpou. Původně stával u kříže vzrostlý modřín, který byl po orkánu Kyril poškozen a musel být pokácen.
Kaple s Illnerovou hrobkou byla postavená neobvykle ve stráni nad Hamerským rybníkem, byla během komunistického období v 70. letech bez potrestání zničena místními výrostky. Ze stavby zůstaly pouze základy zdí s probořenou podlahou nad kryptou.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Jízdní řád 2022. [s.l.]: Správa železnic, 2021. Dostupné online. S. 112–117. Archivováno 4. 11. 2021 na Wayback Machine.

Literatura

Horák, Václav. Znak Horního Starého Města. Sborníček 3. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2004. s. 63-65

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Staré Město na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Město v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Horní Staré Město v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Aplikace adresy na MVČR

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Město Trutnov

k. ú. Trutnov (Vnitřní Město • Horní Předměstí • Střední Předměstí • Dolní Předměstí • Kryblice) • Dolní Staré Město • Horní Staré Město • Babí • Libeč (k. ú. Libeč a Debrné) • Voletiny • Poříčí • Lhota (k. ú. Lhota u Trutnova a Bezděkov u Trutnova) • k. ú. Bohuslavice nad Úpou (Bohuslavice • Adamov) • k. ú. Starý Rokytník (Starý Rokytník • Nový Rokytník-část) • Studenec • k. ú. Střítež u Trutnova (Střítež • Nový Rokytník-část) • k. ú. Bojiště u Trutnova (Bojiště • Nový Rokytník-část) • Oblanov • Volanov

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Jízdní řád 2022. [s.l.]: Správa železnic, 2021. Dostupné online. S. 112–117. Archivováno 4. 11. 2021 na Wayback Machine.

[3]

[1]

[2]