Hruška

Hruška je druh ovoce, plod hrušně, který je malvice (podobně jako jablko). Plody vyšlechtěných odrůd jsou jedlé a chutné.

Tyto šťavnaté plody vyšlechtěných odrůd se podle doby dozrávání, respektive sklizně, dělí na letní, podzimní a zimní. Letní jsou nejméně trvanlivé a zimní naopak vydrží nejdéle. Hrušky je možno skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako jablka.

Hrušky jsou ovoce s velmi nízkým obsahem vitamínu C. Nezanedbatelný je ovšem výskyt vitamínu B, a to hlavně pod slupkou. 100 g hrušek má přibližně 213 kJ a 51 kcal.

Odrůdy

Příklady odrůd rezistentních k strupovitosti a padlí jabloňovému (trend začátku 21. stol.):

Bohemica – pozdně zimní, dlouhá skladovatelnost;
Decora – zimní, šťavnaté plody, načervenalá líčka;
Dicolor – zimní, atraktivní vzhled barevných plodů, příjemná aromatická chuť;
Erika – raně zimní, sladce navinulé chuti
další zimní, českého původu: Amfora, Astra bohemica, David, Erika, Jana, Konvert, Omega^[1]
světové: Williamsova čáslavka

Naši

Pro plody hrušně asijské se vžilo označení naši, i když je správně „nash-li“, neboť „li“ znamená v čínštině hrušeň.

Williamsova pálenka

Využití

Pokrmy: dušená hruška, želé, pyré, kompot
Sušené hrušky:
- kandované
- sušené mleté: pracharanda, tradiční přísada do sladkých pokrmů.
Nápoje:
- džusy
- hruška v červeném víně

Likéry nebo destiláty: nenáročnost zrání hrušek umožňuje zrání malých plodů na stromě v lahvích, po dozrání se lahve s nimi doplní destilátem.

- česká a moravská hruškovice (např. firma Rudolf Jelínek)
- slovenská hruškovice (např. St. Nicolaus)
- britská Williamsova hruškovice (43%), také pod franc. názvem "Eau de vie" (voda života)

Hruška v heraldice

Plod hrušky byl vždy symbolem štědrosti, dobroty a nenáročnosti, také síly osobnosti. Samotný plod nebo celá hrušeň s hruškami se od středověku užívaly v heraldice jako erbovní znamení nebo součást erbu, například rodu Hrušků z Března a Loun, Hrušovských, obcí Hrušky, Hrušov nebo města Pirna.

Hrušov
Hrušky (Břeclav)
Pirna
Peřimov
Vedrovice

Odkazy

Reference

↑ Nečas 2010, s.

Literatura

ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl 1. Hrušky. Praha: Ovocnický spolek pro král. české, 1915. 257 s. Dostupné online.
NEČAS, Tomáš: Pěstujeme hrušně a kdouloně. Grada Praha 2010

Externí odkazy

Co jsou ty drobné tvrdé částečky v dužnině hrušek? Mgr. Jan Kolář, Ph.D., PřF UK, 2015
Obrázky, zvuky či videa k tématu hruška na Wikimedia Commons
Téma Hruška ve Wikicitátech
Slovníkové heslo hruška ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Nečas 2010, s.

[1]