Wikipedie

James Cook

britský mořeplavec

James Cook (7. listopadu 1728 Marton u Yorku – 14. února 1779 Havaj) byl britský mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi.

James Cook
Oficiální portrét Jamese Cooka, 1775
Oficiální portrét Jamese Cooka, 1775
Narození27. října 1728
Marton
Úmrtí14. února 1779 (ve věku 50 let)
Kealakekua
Příčina úmrtíbodná rána
Povoláníobjevitel, kartograf, námořní důstojník, mořeplavec a botanik
OceněníCopleyho medaile (1776)
člen Královské společnosti
ChoťElizabeth Batts (od 1762)[1]
DětiJames Cook[2]
Nathaniel Cook[2]
Elizabeth Cook[2]
Joseph Cook[2]
George Cook[2]
Hugh Cook[2]
RodičeGrace Pace
PodpisJames Cook – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Mládí

editovat

James Cook se narodil jako druhé z osmi dětí v rodině chudého zemědělce skotského původu.[3] [4] Měl se vyučit v obchodě se suknem, ale ve třinácti letech z učení i domova utekl a v nedalekém přístavu Whitby se dal najmout jako plavčík na uhelné lodi. V té době se sám vzdělával ve všech námořních oborech. V roce 1755 nastoupil jako kormidelník válečného loďstva. V roce 1759 se zúčastnil plavby do Severní Ameriky v rámci sedmileté války s Francií a aktivně se zapojil i do bojů, zejména během dobývání Québecu a při obléhání Louisbourgu (v dnešním Novém Skotsku).[5] Vynikajícím způsobem tehdy také zmapoval ústí řeky svatého Vavřince.

V roce 1762, ve svých 34 letech, se oženil s Elizabeth Battsovou. Byl na moři sice více než polovinu jejich manželského života, přesto zplodil šest dětí. Jejich osud byl však trpký, tři z nich zemřely v dětství, tři synové přežili (dva se stali námořníky), ale všichni zemřeli do roku 1794.

Po konci války, od roku 1763, velel škuneru Grenville a pokračoval s mapováním, tentokrát Newfoundlandu a Labradoru. Britská admiralita dala jeho mapy vytisknout jako navigační pomůcku. V roce 1766 pozoroval zatmění Slunce a poslal podrobnosti Královské společnosti v Londýně.[4]

Plavby (1768–1779)

editovat

James Cook za deset let svých plaveb po oceánech třikrát obeplul Zemi, urazil přitom na 280 000 kilometrů převážně v neprozkoumaných oblastech jižního polárního kruhu a Tichomoří. [4]

 
Trasy Cookových plaveb: červená = 1. plavba, zelená = 2. plavba, modrá = 3. plavba, modrá přerušovaná čára = trasa jeho posádky po jeho smrti

První plavba

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku První plavba Jamese Cooka.

V letech 1768–1771 vedl svou první tichomořskou expedici, v hodnosti poručíka. Jejím původním, vědeckým cílem bylo pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč, které mělo sloužit k určení vzdálenosti Venuše (a v návaznosti i ostatních planet) od Slunce.[6] O vědeckém zaměření expedice svědčí i to, že na lodi Endeavour se spolu s Cookem plavili přírodovědec Joseph Banks, švédský botanik Daniel Solander či astronom Charles Green; expedice se konala pod záštitou Královské společnosti nauk. James Cook na Tahiti 3. června 1769 provedl plánované pozorování, jehož přesnost však zaostala za očekáváními. Původní poslání mělo skrýt hlavní důvod výpravy, kterým bylo hledání země Terra Australis, neznámého jižního kontinentu, o jehož existenci bylo mnoho vědců 18. století přesvědčeno. Cook zmapoval Nový Zéland, objevil průliv mezi Jižním a Severním ostrovem Nového Zélandu (dnes Cookův průliv) a vyvrátil tak hypotézu o existenci pevniny v těchto místech. Z východu se přiblížil k Austrálii a přitom objevil několik ostrovů. Na ostrově Possession vztyčil anglickou vlajku, východní část australského kontinentu pojmenoval Nový Jižní Walles.[4] V dubnu 1770 jako první Evropané vkročili členové posádky na východní pobřeží Nového Holandska, jak byla Austrálie tehdy nazývána po svých objevitelích. Místo nazvali Botany Bay (Botanický záliv) kvůli velkému množství nových rostlin, které našli. Než se Cookovi splnit všechny úkoly a doplout do Anglie, přišel o většinu původní posádky v důsledku malárie. Bohatství shromážděného vědeckého materiálu z plavby Endeavouru bylo jedinečné a po návratu byl představen i králi Jiřímu III..

Druhá plavba

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Druhá plavba Jamese Cooka.

V letech 1772–1775 dostal k dispozici dvě lodi, Resolution a Adventure, a vedl druhou expedici, pátrající po předpokládané pevnině v jižním Tichomoří. Roku 1773 se vylodil na Cookových ostrovech, které pojmenoval Herveyovy ostrovy. Poprvé překročil jižní polární kruh, za nímž plul od Afriky až k Novému Zélandu, poté prozkoumal Novou Kaledonii. Plul kolem celé Antarktidy, ale ani jednou nezahlédl zemi, ke které se přiblížil na 200 km.[7] Při návratu objevil Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. V Anglii byl povýšen do hodnosti námořního kapitána, byl zvolen za člena Královské společnosti a získal jednu z jejích nejvyšších vědeckých poct, Copleyho medaili, a to za svou práci o boji proti kurdějím na námořních cestách - byl proslulý tím, že na jeho výpravách námořníci na kurděje neumírají.[8]

 
Smrt kapitána Cooka podle rytiny z roku 1790

Třetí plavba a smrt

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Třetí plavba Jamese Cooka.

V letech 1775–1779 vedl třetí výpravu s cílem najít tzv. severozápadní průjezd kolem Severní Ameriky (což se povedlo až roku 1906 Amundsenovi). S loděmi Resolution a Discovery znovu obeplul Afriku, plavil se k Tasmánii, Novému Zélandu a Tahiti. Poté plul na sever, kde objevil Havajské ostrovy (dal jim ovšem jméno Sandwichovy ostrovy) doplul k Americe, proplul Beringovým průlivem a prováděl mapování. Po příchodu zimy 1778 se vrátil na Havaj. Zpočátku byl tamními domorodci uctíván jako „bílý bůh“, ale nakonec se s nimi dostal do konfliktu a při pokusu zajmout jejich náčelníka byl 14. února 1779 v zátoce Kealakekua zabit.[9]

Význam

editovat

Významné bylo Cookovo dílo. Na všech cestách si vedl pečlivé zápisky, které vyšly za jeho života i po smrti tiskem. Byl členem Královské společnosti nauk a získal její zlatou medaili. Všech Cookových výprav se zúčastnili významní vědci své doby, s jejichž přispěním bylo lidstvo obohaceno o obrovské množství nových poznatků.

Kromě jiného je po Jamesi Cookovi pojmenováno:

Austrálie

editovat

Nový Zéland

editovat

Spojené království

editovat
další


Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Výročí: Před 250 lety byla objevena Austrálie. Výpravy Jamese Cooka tím však ani zdaleka neskončily. Zoom magazin [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d MAREK, Jan. Přemožitelé času sv. 3. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Nakladatelství MON, 1987. Kapitola James Cook, s. 169–172. 
  5. ↑ James Cook | Biography, Voyages, Death, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ STO OBJEVŮ: Tajemství Pacifiku objevila mořeplavecká legenda. James Cook. iDNES.cz [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ WILLIS, Thayer; HINDLEY, Geoffrey; PROUJAN, Carl. Kde končí země. Praha: Albatros, 1980. S. 36–37. 
  8. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Polární kruh překročen, ohlásil před 250 lety James Cook.. Deník.cz. 2023-01-17. Dostupné online [cit. 2024-01-18]. 
  9. ↑ James Cook: Objevitel Havajských ostrovů, kde byl nazýván „bílým bohem“. Poté jej domorodci zavraždili - Lidé a Země. Lideazeme.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HABAJ, Michal. Příběh Jamese Cooka. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2012, 23 (3-4), s. 50-64. ISSN 1210-6097.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=James_Cook&oldid=23910106“
  NODES
ELIZA 3
Idea 2
idea 2
mac 3
os 61
text 1
web 1