James Pradier
Jean-Jacques Pradier (23. května 1790 Ženeva – 4. června 1852 Bougival) byl francouzsko-švýcarský sochař. Jeho bratr byl rytec Charles Simon Pradier a jeho syn John Pradier, malíř.
| James Pradier | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Jean-Jacques Pradier |
| Narození | 23. května 1790 Ženeva |
| Úmrtí | 4. června 1852 (ve věku 62 let) Rueil nebo Bougival |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of James Pradier |
| Alma mater | Francouzská akademie v Římě (1814–1818) Národní vysoká škola krásných umění |
| Povolání | sochař a malíř |
| Manžel(ka) | Louise Pradier (od 1833) |
| Partner(ka) | Juliette Drouet (od 1825) |
| Děti | John Pradier Claire Pradier |
| Příbuzní | Charles-Simon Pradier[1] (sourozenec) Carlo Pradier (vnuk) |
| Významná díla | Chloris caressée par Zéphir The Three Graces statue of Augustin Pyramus de Candolle |
| Ocenění | Římská cena (1813) rytíř Řádu čestné legie (1828) důstojník Řádu čestné legie (1834) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a kariéra
editovatV roce 1809 se stal žákem Lemota na École nationale supérieure des beaux-arts a roku 1813 vyhrál Prix de Rome. Léta 1812 až 1819 strávil v Římě, kde kopíroval antická díla. Po návratu v roce 1819 vystavil v Salonu své sousoší Kentaur a bakchantky a zvítězil.
V roce 1827 začal vyučovat na École des beaux-arts. Jeho mecenášem se stal Ludvík Filip.
Se svou ženou, Louise Darcetovou, měl tři děti. Je pohřben na pařížském hřbitově Père Lachaise, náhrobek vytvořili jeho žáci.
Dílo
editovatVytvořil značné množství soch a bust. Část je uchovávána v Louvru, jiné lze najít po celé Francii.
Žáci
editovat- Auguste Bosc, 1828–1878
- Antoine Bovy, 1795–1877
- Marie-Noémi Cadiot, 1828–1888
- Louis-Félix Chabaud, 1824–1902
- John-Étienne Chaponnière, 1801–1835
- Henri Michel, Antoine Chapu, 1833–1891
- Augustin Courtet, 1821–1891
- Gustave Crauk, 1827–1905
- Antoine Etex, 1808–1888
- Hippolyte Ferrat 1822–1882
- Adolphe Victor Geoffroy-Dechaume, 1816–1892
- Eugène Gonon, 1814–1892
- Kaspar Grüter, 1811–1865
- Eugène Guillaume, 1822–1905
- Henri Lehmann, 1814–1882
- Eugène-Louis Lequesne, 1815–1887
- Henri Le Secq, 1818–1882
- Jacques-Léonard Maillet, 1823–1894
- Louis-Victor Mercier, 1810–1894
- Louis Merley, 1815–1883
- François-Clément Moreau, 1831–1865
- Louis-Marie Moris, 1818–1883
- Pierre-Alfred Robinet, 1814–1877
- François Félix Roubaud, 1825–1876
- Pierre-Charles Simart, 1806–1857
- Victor Vilain, 1818–1899.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků James Pradier na německé Wikipedii a James Pradier na francouzské Wikipedii.
- ↑ Benezit Dictionary of Artists. Oxford University Press. 2006. ISBN 978-0-19-977378-7. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Pradier na Wikimedia Commons
