Jaroslav Věšín
Jaroslav Věšín, křtěný Jaroslav Friedrich Julius (23. května 1860 (některé dokumenty udávají chybné datum narození 23. května 1859[1]), Vraný[2] - 9. května 1915, Sofie) byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii.
| Jaroslav Věšín | |
|---|---|
 Jaroslav Věšín | |
| Narození | 23. května 1860 Vraný  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. května 1915 (ve věku 54 let) Sofie  Bulharské carství |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, důstojník a genre painter |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJaroslav Věšín se narodil ve Vraném v rodině lékaře Františka Věšína. V letech 1876-1881 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Jana Swertse a od roku na malířské akademii v Mnichově (Akademie der bildenden Künste München) u prof. Carla Theodora von Piloty a Józefa Brandta.
Roku 1884 odešel na Slovensko a své obrazy představil na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině (1887). Roku 1889 se vrátil do Mnichova, v roce 1891 se zúčastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.
V roce 1897 byl zakladatelem malířské školy v Sofii a byl zde jmenován profesorem. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze (galerie Ruch), v Mnichově (Galerie Moderner Meister), ale také v St. Louis v USA. Publikoval v časopise Zlatá Praha. Byl zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I., předsedou Sdružení jihoslovanských umělců, členem Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných. Během života obdržel četná vyznamenání, řády a diplomy. Věšínovu podobiznu namaloval Lev Lerch.
Věšínovy obrazy jsou oceňovány i sto let po jeho smrti. Obraz Koulovačka (1892) dosáhl na aukci v Praze hodnotu 700 000 Kč.[3]
Dílo
editovatVěšínova díla náleží slohově do realistické malby generace 80. let, kdy se probudil zájem o venkovský lid a národopisné žánry. Po návratu z Mnichova vystavil v Praze cyklus obrazů ze Slovácka (Slovácká svatba). Námětem jeho obrazů je obvykle konkrétní děj - svatby, hony na divokou zvěř[4] (Snídaně v bažantnici v Průhonicích, 1890, Výsledek honby, 1890, Arcivévoda František Ferdinand na honbě, 1891), apod. Často se věnoval malbě koní (Koňský trh v Sofii, 1899, Vyjížďka na saních[5]). V Bulharsku zachytil každodenní život bulharského venkova, etnografické motivy, vojenské výjevy, scény z 1. balkánské války, cvičení bulharské armády a ruské slavnosti na Šipce (1902). Jeho obrazy jsou v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Obraz Útok na bodáky z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.
Zastoupení ve sbírkách
editovat- Galerie výtvarného umění v Ostravě[6]
- Oblastní galerie v Liberci
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Památník národního písemnictví
Galerie
editovat-
Jaroslav Věšín – Zimní vyjížďka -
Jaroslav Věšín – Návrat z trhu -
Jaroslav Věšín – Útok na bodáky -
Jaroslav Věšín - Kočovníci za soumraku (1897) -
Jaroslav Věšín - Motiv z Balkánu -
Jaroslav Věšín - Setkání u studny (1885)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Informační systém abART: Věšín Jaroslav
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vraný
- ↑ J. Věšín, Koulovačka. www.acb.cz [online]. [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ J. Věšín, Před honem, 1913
- ↑ J. Věšín, Vyjížďka na saních
- ↑ J. Věšín, Trh na koně v Sofii. www.gvuo.cz [online]. [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Literatura
editovat- Malíři rusko-turecké osvobozenecké války 1877 a 1878, Výtvarná kultura, 4, 1978, s. 61-62
- Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 185)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Věšín na Wikimedia Commons - Věšín Jaroslav v informačním systému abART
- Galerie Kroupa: Věšín Jaroslav (1859-1915)
