Javor cukrový

druh stromu z rodu javor

Javor cukrový (Acer saccharum) někdy též javor cukrodárný, je listnatý opadavý strom z čeledi mýdelníkovité. V zemích svého původu je to nejvyšší z javorů, dorůstá do výšky 30–37 m. V mládí je jeho růst poměrně pomalý, poté rychlý.

Jak číst taxoboxJavor cukrový
alternativní popis obrázku chybí
Javor cukrový
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďmýdelníkovité (Sapindaceae)
Rodjavor (Acer)
Binomické jméno
Acer saccharum
Marshall, 1785
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kmen je štíhlý, obsahující cukernatou šťávu.

Borka je hnědá, úzce trhlinatá, ve vysokém věku v cárech se uvolňující. Kůra je světle šedá.

 
Javor cukrový

Listy jsou lysé, vstřícné, při uťaté a srdčité bázi pětižilné. Tenké a troj- až pětilaločné. Laloky jsou zašpičatělé, většinou s jednotlivými velkými zuby a rovnoběžnými stranami. Barva je na rubu matně zelená, na líci mdle zelená. Řapík je červený, poměrně dlouhý a neobsahuje mléčnou šťávu. Listy se na podzim barví živě červeně a oranžově.

Květy jsou žlutavé, v převislých okolících a velmi dlouze stopkaté. Kvete v dubnu až květnu a to současně nebo před vyrašením listů.

Plody jsou dvounažky tmavohnědé barvy. Křídla jsou téměř rovnoběžná, semena ploše oválná. Dozrávají na podzim.

Dřevo je červenavé s hedvábným leskem a s výrazným žilkováním.


Areál rozšíření

editovat

Severovýchodní Amerika.

Stanoviště

editovat

Nejlépe se mu daří na svěží, humózní a živné půdě a to hlavně v nížinách. Při dlouhodobém zamokření půdy hyne.

Použití

editovat

V Česku bez většího hospodářského významu nejčastěji jako okrasný, parkový, případně jako alejový strom. V zemi svého původu se sladká míza z jeho kmene používá na výrobu javorového sirupu.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

editovat
  • Gottfried Amann: Stromy a keře lesa
  • Bruno P. Kremer: Stromy

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1