Johana Bavorská
Johana Bavorská (asi 1362, Haag – 31. prosince 1386, Karlštejn) byla druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty, dcery slezského vévody Ludvíka I. Břežského. Jako první manželka Václava IV. se stala římskou a českou královnou.
Johana Bavorská | |
---|---|
Česká a římskoněmecká královna a vévodkyně lucemburská | |
Johana Bavorská, busta v triforiu Svatovítské katedrály. | |
Korunovace | 17. listopadu 1370, Praha (českou královnou) 6. července 1376, Cáchy (římskou královnou) |
Narození | 1356 nebo 1362 Haag |
Úmrtí | 31. prosince 1386 Karlštejn |
Pohřbena | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |
Předchůdce | Alžběta Pomořanská |
Nástupce | Žofie Bavorská |
Manžel | Václav IV. |
Manželkou panovníka | 1370–1386 |
Dynastie | Wittelsbachové |
Otec | Albrecht I. Bavorský |
Matka | Markéta Břežská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nevěsty pro Václava IV.
editovatJohana nebyla první nevěstou, kterou císař Karel IV. vybral pro svého prvorozeného syna Václava. Karel považoval sňatkovou politiku za nejlepší způsob nabytí území nebo řešení sporů a uplatňoval ji u všech svých dětí. Začínal s ní hned po narození potomka.
Alžběta z Norimberka
editovatUž několik měsíců po Václavově narození uzavřel Karel IV. dohodu s norimberským purkrabím Fridrichem V. o budoucím sňatku Václava s Fridrichovou dcerou Alžbětou. Tento sňatek měl být uzavřen do deseti let a pokud by jedno z dětí zemřelo, na řadě byli další sourozenci Václava nebo Alžběty, která měla ještě mladší sestru. Norimberští po uzavření této smlouvy složili slib věrnosti Václavovi a pokud by Fridrich V. zemřel bez mužského potomka, přešlo by území na Václava a jeho budoucí manželku.
Alžběta z Uher
editovatPolitika tomu ovšem chtěla jinak a na scénu přišla jiná nevěsta. Roku 1365 zemřel zeť a také soupeř Karla IV. – Rudolf IV. Habsburský. Pro Karla tedy nastala příležitost získat na svou stranu uherského krále Ludvíka, který býval Rudolfovým spojencem. Princ Václav se tedy měl oženit tentokrát s jinou Alžbětou, o sedm let starší neteří uherského krále a předpokládanou dědičkou uherského trůnu. Existovala ovšem ještě svatební smlouva s Fridrichem Hohenzollernským. Ten za zrušení dané smlouvy obdržel od císaře některé výhody a finanční odměnu. Ostatně Fridrichovi se od jejího podepsání narodili dva synové.
Důvody, proč se sňatek Václava s uherskou Alžbětou neuzavřel, nejsou příliš jasné. Průtahy trvaly celé čtyři roky. Papež Urban V. 9. prosince 1369 zrušil zásnubní sliby obou stran. Jako důvod uvedl nechuť uherského dvora k tomuto sňatku. Alžbětě se totiž mezitím naskytla možnost ještě slibnějšího sňatku s achájským knížetem (1364–1373) a titulárním latinským císařem Filipem III. z Anjou a Tarentu.
Johana Bavorská
editovatPo krachu obou připravovaných sňatků se Karel IV. soustředil na zpřetrhání pro něj nepřátelského spojenectví mezi bavorskými Wittelsbachy a uherským a polským králem. Nevěstou Václava se tak měla stát Johana Bavorská, druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty.
Svatba devítiletého Václava se čtrnáctiletou Johanou se konala 29. září 1370 v Norimberku. Českou královnou byla Johana korunována 17. listopadu 1370 arcibiskupem pražským Janem Očkem z Vlašimi v Praze. Od té doby žila na pražském dvoře. V červnu 1376 byl po složitých jednáních ještě ne patnáctiletý Václav společně s manželkou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římským králem. V té době začali Václav a Johanka žít jako manželé.
O královně Johaně po sňatku mnoho zpráv není. Je známo, že se velmi rychle naučila česky a že manželství bylo bezdětné. Dále je doloženo, že se zúčastnila pohřbu Karla IV. spolu s císařovnou a vdovou Alžbětou. S tchyní Alžbětou stejně jako Václav však neměla příliš dobré vztahy. V době, kdy Václav nebyl v Čechách, často raději pobývala na hradě v Písku.
Smrt Johany Bavorské
editovatPředčasné úmrtí
editovatExistovalo několik verzí o předčasné smrti královny Johany v pouhých třiceti letech na konci roku 1386. Brabantský kronikář Edmund de Dynter zaznamenal, že když okolo třetí hodiny ráno „královna prudce vstala z lůžka a s hlukem šmátrala pod lůžkem po noční váze“, vrhl se na ni jeden z velkých loveckých psů Václava IV. a prokousl jí hrdlo. Edmund ovšem toto tvrzení vzápětí popřel tím, že podle jiných zemřela na rány a vzteklinu, která byla následkem pokousání. Pro obě verze svědčí známá králova záliba v loveckých psech, z nichž jeden údajně opravdu spával s Václavem v ložnici. Z roku 1385 je známý případ, kdy pes pokousal královského hofmistra Kašpara Kaplíře.
V německém a katolickém prostředí nebyl Václav vůbec oblíbený, a tak například německý historik Krantz uvádí historku, že Johana nemohla snést hanebné prostředí královského dvora, a proto se raději umořila hladem. Český historik Rudolf Urbánek se naopak domnívá, že Johana zemřela na mor.
Příčinu úmrtí se podařilo objasnit až Ondřejovi Schmidtovi, který našel v archivu v Parmě korespondenci, která vznikla v souvislosti s působení milánského poselstva na dvoře krále Václava IV. v letech 1386 až 1387. Vyslanci psali 3. ledna 1387, tedy bezprostředně po smrti královny, že prvního ledna přišla zpráva o smrti královny posledního prosince. Královna zemřela na nemoc, kterou už dlouho trpěla a která se nazývá hetica. Mohlo jít tuberkulózu, nebo jinou plicní nemoc. Tato zpráva byla na rozdíl od ostatních pramenů o smrti královny psána bezprostředně po události osobami s přístupem ke královskému dvoru.[1]
Pohřeb Johany
editovatSvé manželce dal Václav IV. vystrojit velkolepý pohřeb, kterého se sám pro velký žal nezúčastnil a odjel na hrad Žebrák. Podle zvyku bylo její tělo na několik dní vystaveno v pražských kostelích a 12. ledna 1387 pochováno na Pražském hradě v hrobce v chrámu sv. Víta na Hradčanech.
Další žena Václava IV.
editovatPo smrti Johany Bavorské projevoval Aragonský král Jan snahu, aby se Václav oženil s jeho dcerou. Druhou ženou českého krále se však až po třech letech stala o patnáct let mladší Žofie Bavorská. Byla příbuzná jeho první ženy Johany, neboť byla dcerou jejího bratrance. I toto manželství zůstalo bezdětné, a proto je neplodnost spíše připisována Václavovi než jeho manželkám.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ SCHMIDT, Ondřej. Poslední Lucemburkové mezi českými zeměmi a Itálií [online]. Brno: 2021 [cit. 2024-04-14]. S. 13–26.. Dostupné online.
Literatura
editovat- BAUER J. Podivné konce českých panovnic. Vydání 1. Třebíč : Akcent, 2002.
- ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha ; Akropolis, 1994
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.
- ŠMAHEL, F. – BOBKOVÁ, L. (vyd.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: NLN 2012, 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie“ na s. 758–762 napsala PhDr. Božena Kopičková.]
- Kolektiv autorů. Královny a kněžny české. Předmluva a odborná redakce Jaroslav Čechura. Praha, X-Egem : Knižní klub, 1996, 254 s. ISBN 80-7176-411-6 (Knižní klub); ISBN 80-7199-010-8 (X-Egem). [Stať prof. PhDr. Rudolfa Urbánka „Královny Johana a Žofie“ je na str. 122–133.]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johana Bavorská na Wikimedia Commons
- Seminární práce Manželky Václava IV.
Německá královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Pomořanská |
1376/8–1386 Johana Bavorská |
Nástupce: Žofie Bavorská |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Pomořanská |
1378–1386 Johana Bavorská |
Nástupce: Žofie Bavorská |
Lucemburská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Johana Brabantská |
1383–1386 Johana Bavorská |
Nástupce: Anežka Opolská |