Julius Schnorr von Carolsfeld

Julius Schnorr von Carolsfeld
Rodné jméno	Julius Veit Hans Schnorr von Carolsfeld
Narození	26. března 1794; Lipsko ; Saské království
Úmrtí	24. května 1872 (ve věku 78 let); Drážďany ; Saské království
Místo pohřbení	Alter Annenfriedhof, Dresden
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni; Thomasschule zu Leipzig
Povolání	malíř, ilustrátor, vysokoškolský učitel, kreslíř, grafik a výtvarník
Rodiče	Veit Hanns Schnorr von Carolsfeld a Christina Juliana Hempel
Děti	Ludwig Schnorr von Carolsfeld
Příbuzní	Ludwig Ferdinand Schnorr von Carolsfeld (sourozenec)
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Schnorr von Carolsfeld (26. března 1794 Lipsko – 24. května 1872 Drážďany) byl německý romantický malíř a kreslíř, představitel nazarénského slohu, který vznikl v Římě mezi lety 1808-1820.

Život a působení

Nejprve studoval u svého otce, malíře a grafika, ředitele lipské Akademie, a oba jeho bratři byli také malíři. Navštěvoval Tomášskou školu v Lipsku a od roku 1811 studoval na vídeňské akademii, odkud v předchozím roce odešel Friedrich Overbeck. Sblížil se zde s dalšími malíři a byl přijat do Spolku svatého Lukáše, který chtěl obnovit křesťanské umění podle starých italských vzorů. V roce 1818 podnikl cestu do Říma, zde spolupracoval s nazarény, jako byl Friedrich Overbeck a Peter von Cornelius. V Římě se podílel na výzdobě Villa Massimi, která ho proslavila. Roku 1826 odešel na pozvání bavorského krále Ludvíka I. do Mnichova, kde se stal profesorem na Akademii a pracoval pro královský dvůr. V letech 1827-1867 vyzdobil pět sálů paláce Ludvíka I. pověstmi o Niebelunzích. Roku 1846 byl jmenován profesorem v Drážďanech a ředitelem tamější galerie. V letech 1851-1860 vytvořil 240 dřevorytů jako ilustrací k Bibli, které měly neobyčejný úspěch a stal se tak - vedle G. Doré - nejznámějším ilustrátorem Bible v 19. století. Navrhoval také okna pro katedrálu svatého Pavla v Londýně a další.^[2]

Schnorr von Carolsfeld maloval krajiny, velké náboženské a historické fresky a byl také vynikající kreslíř. Jeho díla se vyznačují technickou dokonalostí, ale trpí jistou ztrnulostí a často i nedokonalou kompozicí. Jeho monumentální obrazy dnes nejsou příliš ceněny, zanechal však řadu pozoruhodných krajin a několik barevně jemných portrétů (Klara Bianka von Quant, Národní galerie v Berlíně). Největší sbírka jeho obrazů je v Galerii nových mistrů v Drážďanech.

Fotogalerie

Julius Schnorr: Autoportrét (1820)
Julius Schnorr: Klara Bianka von Quandt (1820)
Julius Schnorr: Rút se setkává s Boazem

Odkazy

Reference

↑ Union List of Artist Names. 5. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
↑ Ottův slovník naučný, heslo Schnorr von C., Julius.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Schnorr von C., Julius. Sv. 23, str. 21

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Schnorr von Carolsfeld na Wikimedia Commons
J. Schnorr von Carolsfeld na stránkách Zeno.org (galerie)

[f2802989458d8de58f8e8f2b9921e8bb84a7de2e-1] Union List of Artist Names. 5. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].

[2] Ottův slovník naučný, heslo Schnorr von C., Julius.

[1]

[2]