Kýchavice bílá
Kýchavice bílá (Veratrum album) je jedovatá bylina z čeledi kýchavicovité (Melanthiaceae). Roste v oblasti Eurasie.
 Kýchavice bílá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | liliotvaré (Liliales) |
| Čeleď | kýchavicovité (Melanthiaceae) |
| Rod | kýchavice (Veratrum) |
| Binomické jméno | |
| Veratrum album Linnaeus; 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Navzdory své prudké jedovatosti je užívána v homeopatii proti objemnému zvracení.[2]
Popis
editovat
Jedná se o vytrvalou bylinu s tlustým oddenkem pokrytým zbytky starých listových pochev. Má přímou lodyhu dorůstající až 175 centimetrů a elipsovité střídavé listy. Mezi její spásače patří tesařík úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens).
Výskyt
editovatKýchavice bílá roste v oblasti Eurasie.
V České republice patří mezi ohrožené druhy.[3]
Obsah látek
editovatV rostlině byl isolovaný resveratrol.
Otrava
editovatKořen kýchavice bílé je silně jedovatý. Paralyzuje nervový systém. Kýchavice bílá bývá občas zaměňovaná za hořec žlutý (Gentiana lutea), který je používaný do nápojů.[4] Často se tak stává, že se místo hořce nápoj omylem připraví z kořene kýchavice bílé Löbelovy. Ze Švýcarska je známo několik takových otrav. První příznaky otravy jsou nevolnost a sucho v ústech. Do tří hodin člověk umírá.[5]
Jsou známy také dva případy smrtelné otravy po požití semen. V krvi obětí byly objeveny toxiny veratridin a cevadin. V roce 1983 bylo ve Skandinávii hlášeno několik případů vážných otrav z kýchacích prášků vyrobených v Západním Německu z kýchavice bílé.
V roce 2014 přišli vědci[kdo?] s teorií, že za smrtí Alexandra Velikého mohla být otrava vínem, vyrobeným z kýchavice bílé.[6] Dříve se spíše uvažovalo o otravě arsenem.
Poddruhy
editovat- kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album)
- kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum (Bernh.) Arcang.)
Galerie
editovat-
Listy kýchavice bílé -
Květy Veratrum album var. oxysepalum
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Veratrum album na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kýchavice bílá na Biolibu
- ↑ Čarovné účinky homeopatie. Zázrak či klam? - Blog. ALPHEGA.CZ [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (CS)
- ↑ Kýchavice bílá na Portálu informačního systému ochrany přírody
- ↑ ZAGLER, B.; ZELGER, A.; SALVATORE, C., C. Wiedermann, F. De Giorgi, C. Pechlaner. Dietary poisoning with Veratrum album--a report of two cases. Wiener klinische Wochenschrift. 2005, roč. 117, čís. 3, s. 106–108.
- ↑ Zázraky přírody. Wayback Machine [online]. Internet Archive, 2021-05-16 [cit. 2021-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-16.
- ↑ SCHEP, Leo J.; SLAUGHTER; VALE, J. Allister, Pat Wheatley. Was the death of Alexander the Great due to poisoning? Was it Veratrum album?. Clinical Toxicology. Leden 2014, roč. 52, čís. 1, s. 72–77.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kýchavice bílá na Wikimedia Commons
