Kajmanka supí

druh želvy

Kajmanka supí (Macrochelys temminckii) je želva patřící do čeledi kajmankovitých, která má pouze dva rody se dvěma druhy. Vyznačují se malým spodním štítem (plastronem) ve tvaru kříže a ocasem delším než polovina těla. Hlava i končetiny jsou kryty štítky. Kajmanka supí žije v jihovýchodní části USA, především na řece Mississippi a jejích přítocích. Její svrchní krunýř bývá dlouhý až 70 cm a celková délka této statné želvy může být 40 až 80 cm. Hmotnost vzrostlých jedinců se pohybuje kolem 100 kg. Hlava kajmanky je obrovská, s mohutnými čelistmi; hákovitá horní čelist připomíná dravčí zobák.

Jak číst taxoboxKajmanka supí
alternativní popis obrázku chybí
Kajmanka supí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádželvy (Testudines)
Čeleďkajmankovití (Chelydridae)
RodMacrochelys
Binomické jméno
Macrochelys temminckii
Troost, 1835
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Kajmanka číhající na kořist

Ve dne leží kajmanka supí nehybně na bahnité mělčině a vypadá jako hrbolatý kámen. Číhá-li pod vodou na kořist, otevře do široka čelisti a mezi nimi pohybuje červeně zbarveným jazykem, který připomíná červa. Je to výborné vnadidlo pro ryby. Jakmile ryba lapne po domnělé kořisti, želva sklapne čelisti a kořist pozře. Teprve nedávno vědci zjistili, že v noci kajmanka aktivně plave a loví ryby, korýše a dokonce i jiné druhy želv. Kajmanka supí nepohrdne ani jinými obratlovci a místy napáchá značné škody na malých kachňatech. Svými čelistmi může být nebezpečná i člověku a vzrostlý jedinec může člověku dokonce "ucvaknout" prst. Živí se i mršinami a v menší míře konzumuje i rostlinnou potravu.

Rozmnožování a doba dožití

editovat

Samice kajmanky supí v době kladení vajec vylézají na břeh a snůšku 17 až 44 vajec kladou do mělkého dolíku, který pak pečlivě zahrabou. Mláďata se líhnou za 100 až 108 dní a po vyklubání se hned uchylují do mělké vody při březích. Kajmanka supí se dožívá stáří přes 50 let. V mnohých krajích lidé tyto želvy chytají a prodávají na trzích. Také vejce jsou pokládána za pochoutku. Kajmanky dobře snášejí zajetí, a proto je můžeme vidět v zoologických zahradách, kde žijí mnoho let.

Chov v zoo

editovat

V rámci evropských zoo je chována přibližně v osmi desítkách zařízení.[2] V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad je chována pouze v Zoo Praha.[3] Nachází se však také ve čtyřech dalších zoo: Zoo Dvorec, Zoo Plasy, Krokodýlí zoo Protivín a Bioparku Teplice.[2]

Chov v Zoo Praha

editovat

První dva jedinci přišli do Zoo Praha v letech 1955, resp. 1956 a žili v ní přes čtyři desítky let. V roce 1995 se podařilo získat samici ze zoo v Kolíně nad Rýnem a o rok později ze švýcarské Zoo Zürich. Roku 2006 byl ze Zoo Brno dovezen samec. O čtyři roky později (2010) se vylíhla první dvě mláďata. Třetí mládě přišlo na svět v roce 2012.[4] Ke konci roku 2017 byl chován samec a dvě samice.[3]

Zvířata se nacházejí v pavilonu Terárium při Rezervaci Bororo v někdejším pavilonu velkých savců.[4]

Ohrožení

editovat

Kajmanky patří k druhům, ohrožovaným ve volné přírodě lidskou civilizací. Její maso je poměrně chutné a je o něj zájem zejména na asijských trzích.[5]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. 
  3. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad
  4. a b Kajmanka supí - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné online. 
  5. https://www.stoplusjednicka.cz/zvirata-v-beznadejne-situaci-petice-nejohrozenejsich-zivocichu-sveta

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES