Koburkové

německý panovnický rod

Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha), je původně německá panovnická dynastie.

Sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie
Znak Sasko-kobursko-gothajského vévodství
ZeměSasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko,
Portugalsko, Spojené království
a Commonwealth realm
Mateřská dynastieWettinové
Titulykrál Spojeného království
král Belgičanů
král Portugalska
Bulharský car
Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský
ZakladatelErnest I. Sasko-Cobursko-Gothajský
Rok založení1826
Konec vládypořád u vlády
Poslední vládceFilip Belgický
Karel III. Britský
Současná hlavaFilip Belgický
Větve roduWindsorové
Dynastie Branganza-Wettin
Koháryové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, a dále také pod jménem Windsor (které přijal Jiří V. 17. července 1917) ve Spojeném království a zemích Commonwealthu.

Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Мuraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.[1][2]

Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský. Dvěma v současnosti panujícími členy rodu jsou belgický král Filip a britský král Karel III.

Původ rodu

editovat

Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).

A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.

Obsazování trůnů a vzestup rodu

editovat

Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.

Belgičtí králové

editovat
 
Znak belgického království

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

Portugalští králové

editovat
Související informace naleznete také v článku Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.

Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.

Titulární králové Portugalska:

Britští králové

editovat
 
Znak Spojeného království
Související informace naleznete také v článku Windsorská dynastie.

Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.

Bulharští carové

editovat
 
Zank bulharského carství

V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 20012005 stal bulharským premiérem.

Titulární carové Bulharska:

Rozsah vlády

editovat
 
Velký znak vévodství Sasko-Coburg-Gotha

Ovládaná území na počátku 20. století

editovat

Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.

Ovládaná území na počátku 21. století

editovat

Rodokmen

editovat

Reference

editovat
  1. Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
  2. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
mac 2
os 22
text 1