Hledáním exoplanet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu (extrasolární planety). Hledá především ty, které by se mohly vyskytovat v oblasti obyvatelné zóny. Tedy v oblasti, v níž existuje takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani příliš neochlazuje. Kde by se mohla vyskytovat voda a nějaké formy živých organismů.
Hledáním života ve vesmíru. Tímto problémem se zabývá astrobiologie, která hledá biosignatury jako vědecký důkaz minulého nebo současného mimozemského života. Biosignatura (chemická fosilie nebo molekulární fosilie) je jakákoliv látka, jejíž měřitelné atributy potvrzují existenci života na dané planetě.
V roce 2014 byla jmenována docentkou astronomie na Cornellově univerzitě ve státě New York. Působila také čtyři roky ve výkonné radě Exo-PAG (studium astrobiologie) a je součástí vědeckého týmu vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite a FGS/NIRISS).
Byl po ní pojmenován nově objevený Asteroid 7734 Kaltenegger.[1]
Příklad biosignatury - biogenní produkce metanu na Zemi je důkazem života na Zemi. Pokud je v atmosféře jiné planety detekován metan, může to být interpretováno jako životaschopná biosignatura.Lisa Kaltenegger je známá svými studiemi atmosférextrasolárních planet, zejména planet podobných Zemi.
Je průkopnicí ve studiu Země jako astronomického objektu vyvíjejícího se v čase a to jak biologicky, tak geologicky.[9][10] Předpokládá, že tento vývoj Země lze pozorovat i ze vzdálených hvězd. V roce 2009 vytvořila první spektra Země, studovala změny v zemském spektrálním otisku prstu a srovnávala je s vývojovými stádii exoplanet podobných Zemi.[11][12]
Umělecká představa vzdáleného planetárního systémuZkoumala také schopnost dalekohledů (například James Webb Space Telescope - JWTS, vypuštěný v roce 2021) detekovat důkazy života pomocí spektrálních biomarkerů (biosignatur).[13] Biosignatura je jakákoli látka (prvek, izotop, molekula nebo jev), která poskytuje vědecký důkaz o minulém nebo současném životě na planetě.[14]
V roce 2009 zkoumala, jak lze určit obyvatelnost měsíců obíhajících kolem obřích planet, tedy zda se nacházejí v obyvatelné zóně.[15][16] To je oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život, neboť tam existuje takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani příliš neochlazuje a kde by se mohla vyskytovat voda. Na základě této myšlenky byl natočen druhý nejúspěšnější film všech dob Avatar (po snímku Jih proti severu), který pojednává o střetu pozemšťanů a domorodců na obydleném měsíci Pandora.[17]
V roce 2010 zkoumala, zda můžeme na exoplanetách pozorovat geologickou aktivitu, která by mohla dokázat podobnost těchto planet s naší Zemí. Zjistila, že kolem nejbližších exoplanet lze detekovat asi 10krát větší erupce než má sopkaPinatubo na Filipínách.
Srovnání obyvatelné zóny (modrý pruh) ve Sluneční soustavě a planety Gliese 581 dV roce 2011 vedla tým, který modeloval spektrální otisk planety Gliese 581 d, která byla objevena v obyvatelné zóně své hvězdy.[18] Tato planeta byla předmětem značné pozornosti, neboť by to mohla být první exoplaneta s možnou existencí života.
V roce 2013 byla součástí týmu, který oznámil objev prvních dvou potenciálně obyvatelných planet Kepler 62e a Kepler 62f (s poloměry menšími než dva poloměry Země) v obyvatelné zóně jejich hvězd.[19][20]
V roce 2021 spolu s J. K. Faherty identifikovali 1 715 hvězd s pravděpodobně příbuznými exoplanetárními systémy ve vzdálenosti do 326 světelných let (100 parseků) od Země.[21][22][23][24][25]
Lisa Kaltenegger přebírá jednu z cenV roce 2007 byla časopisem Smithsonian Magazine jmenována mladým americkým inovátorem v oblasti umění a vědy a obdržela cenu Paula Hertelendyho pro vynikajícího mladého vědce na Harvard Smithsonian Center for Astrophysics.
V roce 2012 byla jmenována vzorem kampaně Evropské komiseEU - Ženy ve výzkumu a vědě.
V roce 2012 jí byla udělena cena Heinz Maier-Leibnitz-Preis in physics, která je každoročně udělována pouze šesti mladým výzkumníkům ze všech vědních oborů v Německu.[26]
V roce 2013 byla vybrána jako hlavní řešitelka pro Simons Origins of Life Initiative a také jako hlavní řešitelka pro Japonský institut věd o Zemi a životě (ELIS).[27][28]
↑Alan Chamberlin. JPL Small-Body Database Browser [online]. ssd.jpl.nasa.gov [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NASA Astrobiology: Life in the Universe [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-21.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. NASA
↑Introducing Astrophysicist Lisa Kaltenegger - Simulating Worlds Stranger than Fiction [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Bridges, Vol. 20, December 2008
↑GEWIN, Virginia. Turning point: Lisa Kaltenegger. Nature. 2012-04-25, s. 555. DOI10.1038/nj7395-555a. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Introducing Astrophysicist Lisa Kaltenegger - Simulating Worlds Stranger than Fiction [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Bridges, Vol. 20, December 2008
↑HOVIS, Kathy. Lisa Kaltenegger searches for another 'pale blue dot' | Cornell Chronicle [online]. 2014-06-25. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lisa Kaltenegger | Carl Sagan Institute [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Kuchler Astrophysikerin an der Weltspitze. salzburg.orf.at [online]. 2014-07-06 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy)
↑KLUGER, Jeffrey. Finding A Second Earth. Time. 2014-01-02. Dostupné online [cit. 2014-01-13]. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GAST, Robert. Astrophysikerin Kaltenegger: Detektivin im Weltall. Die Zeit. 2012-06-06. Dostupné online. ISSN0044-2070. (německy)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SEIFE, Charles. Signs of Life. Smithsonian. 2007-10-02. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KALTENEGGER, L.; TRAUB, W. A.; JUCKS, K. W. Spectral Evolution of an Earth-Like Planet. The Astrophysical Journal. 2007, s. 598–616. DOI10.1086/510996. S2CID28813409. Bibcode2007ApJ...658..598K. arXivastro-ph/0609398.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. article on Spectral Evolution of an Earth-like planet through geological time
↑CHOI, Charles. Moons Like Avatar's Pandora Could Be Found [online]. 2009-12-27 [cit. 2012-12-28]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Can We Spot Volcanoes on Alien Worlds? Astronomers Say Yes [online]. cfa.harvard.edu, 2010-09-07 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STAMPF, Olaf. The Twin Earths of Gliese 581: Two Exoplanets May Support Life - SPIEGEL ONLINE. Spiegel Online. spiegel.de, 2010-10-08. Dostupné online [cit. 2014-10-22].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kepler Makes Discoveries Inside the Habitable Zone - YouTube [online]. youtube.com [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Two Water Worlds for the Price of One [online]. cfa.harvard.edu, 2013-04-18 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Exoplanet Program: Overview. Exoplanet Exploration: Planets Beyond our Solar System. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-17.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Archivovaná kopie. space.mit.edu [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26.
↑Fine Guidance Sensor/Near InfraRed Imager and Slitless Spectrograph (FGS/NIRISS) Webb/NASA [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑History of Carl Sagan Institute [online]. [cit. 2018-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-01.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Heinz Maier-Leibnitz Prize for Lisa Kaltenegger [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Simons Collaboration on the Origins of Life: Lisa Kaltenegger | Simons Foundation [online]. simonsfoundation.org [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2015.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑People | 地球生命研究所 ELSI EARTH-LIFE SCIENCE INSTITUTE [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-06.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Christian-Doppler-Preis – Salzburgwiki [online]. salzburg.com [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lisa Kaltenegger na Wikimedia Commons 