Liturgická slavnost
Liturgická slavnost nebo jen slavnost (latinsky sollemnitas) je v liturgii římskokatolické církve liturgickým dnem nejvyššího stupně. Oslavuje nejdůležitější události z dějin spásy, některé nejvýznamnější světce a podobně. Její význam je srovnatelný s nedělí, při mši se většinou zpívá také Credo a zpravidla se koná i sbírka.
Některé slavnosti patří mezi zasvěcené svátky. Některé význačné slavnosti začínají už večer předchozího dne slavením vigilie. Připadne-li slavnost na neděli v adventní, postní nebo velikonoční době, dny Svatého týdne, velikonočního tridua nebo velikonočního oktávu, přesouvá se na nejbližší pozdější méně významný den. Naopak, pokud připadne slavnost na neděli v mezidobí, tato slavnost neděli nahrazuje. Vedle celosvětově slavených slavností mohou existovat i liturgické slavnosti pro určitý stát, řád, oblast nebo kostel (jinde může jít jen o svátek nebo závaznou či nezávaznou památku).
Slavnosti podle všeobecného římského kalendáře
editovat- slavnost Panny Marie, Matky Boží (1. ledna)
- slavnost Zjevení Páně (6. ledna)
- slavnost sv. Josefa (19. března)
- slavnost Zvěstování Páně (25. března)
- slavnost Zmrtvýchvstání Páně
- slavnost Nanebevstoupení Páně
- slavnost Seslání Ducha svatého
- slavnost Nejsvětější Trojice
- slavnost Těla a Krve Páně
- slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
- slavnost Narození sv. Jana Křtitele (24. června)
- slavnost sv. Petra a Pavla (29. června)
- slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna)
- slavnost Všech svatých (1. listopadu)
- slavnost Ježíše Krista Krále
- slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosince)
- slavnost Narození Páně (25. prosince)
