Místokrálovství Nové Španělsko

; vlajka	; znak
	Hymna Marcha Real
	Motto Plus ultra
Geografie
Hlavní město	México
Rozloha	cca 7 000 000 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	cca 6 000 000
Jazyky	španělština (úřední), nahuatl, mayské, domorodé, francouzština, filipínština
Náboženství	římskokatolické, domorodá
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie, místokrálovství Španělska
Mateřská; země	Španělské impérium; Habsburské Španělsko (1516–1700); Bourbonské Španělsko (1700–1812)
Měna	koloniální real, escudo, peso
Vznik	dobytí říše Aztéků
Zánik	hispanoamerické války za nezávislost
	Státní útvary a území
	Kubánské guvernérství
	Aztécká říše
	Kolumbijské místokrálovství
	Taraskánská říše
	Tututepec
	Cuzcatlán
	Totonacapan
	mayské státy
	Tlaxcalská konfederace
	Cocollán
	Zaachilské království
	Francouzská Louisiana
	Maltézský řád
	Království Tondo
	Manilské království
	Madja-as
	Ternatský sultanát
	První Mexické císařství
	Španělská Západní Indie
	Španělská Východní Indie
	Francouzská Louisiana
	Teritorium Florida
	Oregon Country
	Federativní republika Střední Ameriky

Nové Španělsko (španělsky Nueva España) bývalo španělskou kolonií, která zahrnovala rozlehlá území v Severní a Střední Americe, Karibiku a asijsko-mikronéském regionu. Bylo jedním ze 4 španělských místokrálovství, které Španělé zakládali na dobytých územích Nového světa.

Geografické vymezení

Mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil Ameriku (karibské ostrovy) v roce 1492. Od tohoto data prozkoumávají Evropané jednak karibské ostrovy, tak pobřeží amerického kontinentu. Mezi roky 1519 a 1521 dobyl dor Hernán Cortés Aztéckou říši a další mezoamerické kultury.^[1] Tehdejší španělský král Karel V. vydal 1. ledna 1535 královské nařízení, ve kterém ustanovil nové místokrálovství na nově dobytých území.^[2] Hlavním městem se stalo Ciudad de México, které bylo založeno na ruinách aztéckého hlavního města Tenochtitlán. Postupem času vznikly generální kapitanáty, které sice oficiálně byly podřízeny místokráli, ale v praxi měly vysokou autonomii a místní generální kapitán se zodpovídal přímo španělskému králi. V různých dochovaných textech se vyskytují zmínky o:

Vojenská vlajka místokrálovství

Během své existence ztratilo Nové Španělsko kontrolu nad Islas de la Bahía (1643, dnes součást Hondurasu), Jamajkou (1655), Kajmanskými ostrovy (1670), Trinidadem (1797), Britským Hondurasem (1798, dnešní Belize), které připadly Velké Británii. V roce 1697 předalo Španělsko západní část ostrova Hispaniola Francii, která zde zřídila vlastní kolonii Saint-Domingue. Naopak mezi roky 1763 a 1800 spadala pod Nové Španělsko původně francouzská kolonie Louisiana. Roku 1819 byla podepsána smlouva Adams-Onís, ve které se upravila severní hranice místokrálovství a španělská Florida byla prodána Spojeným státům. V roce 1821 skončila mexická válka za nezávislost (v kontextu hispanoamerických válek za nezávislost) a bylo vyhlášeno první Mexické císařství v čele s Agustínem de Iturbide.^[3] Už o 2 roky později se ale rozdělilo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie.

Ve španělských rukou zůstaly po roce 1821 pouze Kuba, Portoriko a Španělská Východní Indie. Tyto državy ztratilo Španělsko v roce 1898 po prohrané Španělsko-americké válce.

↑ Conquest: Montezuma, Cortes and the Fall of Old Mexico by Hugh Thomas [online]. www.mexconnect.com [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ El colonialismo: una reflexión (3) [online]. Centro de Investigaciones y Estudios Superiores en Antropología Social [cit. 2021-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-27. (španělsky)
↑ #AGNrecuerda al Primer Imperio Mexicano [online]. www.gob.mx [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (španělsky)