Messalina
Valeria Messalina [1], někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia. Byla to mocná a vlivná žena se špatnou pověstí, která plánovala vraždu svého manžela a státní převrat. Po jeho prozrazení byla donucena k sebevraždě. Po své matce Lepidě pocházela (stejně tak jako její manžel římský císař Claudius) z julsko-klaudijské dynastie, byla prapraneteří císaře Augusta, kromě toho byla i sestřenicí císaře Caliguly a císaře Nerona, oba manželé tak byli dvojnásobně příbuzní.
| Messalina | |
|---|---|
 Messalina se synem Britannikem | |
| Úplné jméno | Valeria Messalina |
| Narození | 20 Řím |
| Úmrtí | 48 (ve věku 27–28 let) Lucullovy zahrady |
| Sňatek | 37 či 38 |
| Manžel | Claudius |
| Potomci | Claudia Octavia a Britannicus |
| Otec | Marcus Valerius Messalla Barbatus |
| Matka | Domitia Lepida Minor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatV roce 37 nebo 38 n. l. se provdala za svého příbuzného, v té době teprve budoucího císaře, Claudia, kterému bylo v té době přibližně 48 let. Za vlády jejího bratrance, římského císaře Caliguly (vládl v letech 37–41 n. l.), se z ní stala velmi bohatá a vlivná osoba na jeho dvoře. Claudius byl Caligulův strýc a byl stále vlivný a populární mezi Římany. S Messalinou se pravděpodobně oženil pro posílení vazeb uvnitř císařské rodiny.
O Messalině se traduje, že žila nespoutaným sexuálním životem. Vyhledávala s oblibou sexuální dobrodružství a své chráněnce si vybírala podle toho, nakolik ji dokázali uspokojit. Mnohé noci údajně trávila v nevěstincích, aby své touhy mohla ukojit. Claudius byl údajně k eskapádám své ženy hluchý a slepý, nakonec však musel zasáhnout, když se pokusila s posledním z celé řady svých milenců o státní převrat (když se předtím za jednoho z nich – ač ženou Claudiovou – podruhé provdala), který měl vynést na trůn jejího sedmiletého syna Britannika. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě.
Odrazy v kultuře
editovatKnihy
editovat- Alfred Schirokauer – historický román Hříšná Messalina
- Robert Graves – Claudius Bůh a jeho žena Messalina. Londýn: Arthur Barker, 1934; New York: Smith & Haas, 1935
- Alfred Jarry – novela Messalina
Filmy
editovat- Maria Caserini v italském němém filmu Messalina z roku 1910, režie Enrico Guazzoni.
- Rina De Liguoro v italském němém filmu Messalina z roku 1922, režie Enrico Guazzoni.
- María Félix v italském filmu Messalina z roku 1952, režie Carmine Gallone.
- Susan Hayward biblickém eposu Demetrius a gladiátoři z roku 1954, fikce, Messalina vystupuje jako raná křesťanská reformátorka
- Belinda Lee ve filmu Messalina, Venere imperatrice z roku 1960
- Sheila White v britské TV sérii Já, Claudius z roku 1976
- Anneka Di Lorenzo ve filmu Caligula z roku 1979
- Jennifer O'Neill v televizním seriálu A.D. Anno Domini z roku 1985
- Kelly Trump ve filmu pro dospělé Messalina, režie Joe D'Amato z roku 1996
- Sonia Aquino v televizním filmu Imperium: Nero z roku 2004
Vývod z předků
editovat| Appius Claudius Pulcher | ||||||||||||
| Marcus Valerius Messala Barbatus Appianus | ||||||||||||
| Marcus Valerius Messala Barbatus | ||||||||||||
| Marcus Claudius Marcellus | ||||||||||||
| Gaius Claudius Marcellus Minor | ||||||||||||
| Junia | ||||||||||||
| Claudia Marcella Minor | ||||||||||||
| Gaius Octavius | ||||||||||||
| Octavia Minor | ||||||||||||
| Atia Balba Caesonia | ||||||||||||
| Messalina | ||||||||||||
| Lucius Domitius Ahenobarbus | ||||||||||||
| Gnaeus Domitius Ahenobarbus | ||||||||||||
| Porcia | ||||||||||||
| Lucius Domitius Ahenobarbus | ||||||||||||
| Aemilia Lepida | ||||||||||||
| Domitia Lepida Minor | ||||||||||||
| Marcus Antonius Creticus | ||||||||||||
| Marcus Antonius | ||||||||||||
| Julia | ||||||||||||
| Antonia Major | ||||||||||||
| Gaius Octavius | ||||||||||||
| Octavia Minor | ||||||||||||
| Atia Balba Caesonia | ||||||||||||
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messalina na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ Prosopographia Imperii Romani V 161
Literatura
editovat- Cassius Dio, Historie Říma, LX. 14-18, 27-31
- Flavius Josephus, Židovské starožitnosti XX. 8; Židovská válka II. 12
- Juvenal, Satiry 6, 10, 14
- Plinius starší, Natural History 10
- Plutarchos, Lives
- Seneca mladší, Apocolocyntosis divi Claudii; Octavia, 257-261
- Suetonius, Život dvanácti císařů: Claudius 17, 26, 27, 29, 36, 37, 39; Nero 6; Vitellius 2
- Tacitus, Anály, XI. 1, 2, 12, 26-38
- Sextus Aurelius Victor, epitome of Book of Caesars, 4
| Římská císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Milonia Caesonia |
41–48 Messalina |
Nástupce: Agrippina mladší |
