Methemoglobinémie
Methemoglobinémie je fyziologická porucha charakterizovaná přítomností abnormálně vysokého množství methemoglobinu (metHb) v krvi. Methemoglobin je oxidovaná forma hemoglobinu, která nemá skoro žádnou afinitu ke kyslíku, proto nemůže téměř žádný kyslík přenést do tkání. Pokud je jeho koncentrace v červených krvinkách zvýšená, může se projevit tkáňová hypoxie.
Obecné informace
editovatNormální hladina methemoglobinu je pod 1 %, měřeno ko-oximetrickým testem;[zdroj?] u zdravých dětí je tato hladina až 3,61—6.44 % (měřeno spektrofotometricky), protože mají méně aktivní enzym methemoglobinreduktázu[1] Zvýšené hladiny methemoglobinu se objevují tehdy, když jsou mechanismy chránící proti oxidativnímu stresu v červených krvinkách přetíženy a železnatý iont (Fe2+) v hemové skupině molekuly hemoglobinu se zoxiduje na železitý (Fe3+). Tím se hemoglobin převede na methemoglobin, který váže kyslík mnohem silněji než hemoglobin. To vede ke tkáňové hypoxii, protože vysoké hladiny methemoglobinu v krvi vážou kyslík a nedokáží ho uvolňovat tak, jak je potřeba. Spontánní tvorba methemoglobinu je normálně blokována ochrannými enzymovými systémy, např. NADH-methemoglobinreduktázou čili cytochrom b5 reduktázou (hlavní dráha), NADPH-methemoglobinreduktázou (vedlejší dráha) a v menší míře kyselinou askorbovou a systémy glutathionových enzymů.[zdroj?] Problémy s těmito systémy vedou k methemoglobinémii.
Typy methemoglobinémie
editovatVrozená methemoglobinémie
editovat
Při deficitu enzymu diaforázy I (NADH-methemoglobinreduktázy) hladiny methemoglobinu stoupají a krev těchto pacientů má omezenou kapacitu pro přenos kyslíku. Taková tepenná krev není červená, nýbrž hnědá. Kůže bělošských pacientů s touto poruchou má proto namodralý odstín. Dědičná methemoglobinémie je způsobována recesivním genem. Má-li tento gen jen jeden z rodičů, bude mít potomek normálně zbarvenou kůži, mají-li však gen oba rodiče, bude mít kůži namodralou (což signalizuje methemoglobinémii).
Jiná příčina vrozené methemoglobinémie se pozoruje u pacientů s abnormálními variantami hemoglobinu, například hemoglobinu M (HbM) nebo hemoglobinu H (HbH), které nejsou podrobitelné redukci, byť enzymový systém není narušen.
Methemoglobinémie se může objevit také u pacientů s deficitem pyruvátkinázy, vzhledem k narušené produkci NADH - esenciálního kofaktoru pro diaforázu I. Podobně u pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy může být narušena produkce jiného kofaktoru, NADPH.
Získaná methemoglobinémie
editovatMethemoglobinémie může být také získaná.[2] Ochranné enzymové systémy normálně přítomné v červených krvinkách udržují u zdravých lidí hladinu methemoglobinu na méně než 1 procentu celkového hemoglobinu. Expozice exogenním oxidantům a jejich metabolitům (například benzokainu nebo dusičnanům) může zrychlit tvorbu methemoglobinu až tisíckrát, překročit možnosti ochranných enzymových systémů a akutně zvýšit hladinu methemoglobinu.
Mezi klasické chemické příčiny methemoglobinémie patří antibiotika (trimethoprim, sulfonamidy a dapson[3]), lokální anestetika (zvláště artikain a prilokain[4]) a další látky, například anilinová barviva, metoklopramid, chlorečnany, mefedron[5] nebo bromičnany. Methemoglobinémii může způsobit také požití dusitanů nebo dusičnanů (například patinovacího činidla dusičnanu vizmutitého). Součástí rekreačních drog, nazývaných poppers je amylnitrit, který vyvolává methemoglobinemii vdechováním.
Děti do 6 měsíců věku jsou zvláště citlivé na methemoglobinémii způsobenou dusičnany v pitné vodě (tzv. „modrání kojenců“),[6] dehydrataci způsobenou gastroenteritidou s průjmem, na sepsi a na povrchová anestetika obsahující benzokain nebo prilokain. Dusičnany obsažené v zemědělských hnojivech mohou prosakovat skrz půdu a kontaminovat vodu. Současný standard EPA pro dusík v dusičnanech v pitné vodě je s ohledem na ochranu dětí stanoven na 10 ppm. Český limit pro dusičnany v pitné vodě je 50 mg/l.[7]
Reference
editovat- ↑ RECHETZKI, KF.; HENNEBERG, R.; DA SILVA, PH., et al. Reference values for methemoglobin concentrations in children.. Rev Bras Hematol Hemoter. 2012, roč. 34, čís. 1, s. 14–6. DOI 10.5581/1516-8484.20120007. PMID 23049377.
- ↑ Ash-Bernal R, Wise R, Wright SM. Acquired methemoglobinemia: a retrospective series of 138 cases at 2 teaching hospitals. Medicine (Baltimore). 2004, roč. 83, čís. 5, s. 265–273. Dostupné online. PMID 15342970.
- ↑ Zosel A, Rychter K, Leikin JB. Dapsone-induced methemoglobinemia: case report and literature review. Am J Ther. 2007, roč. 14, čís. 6, s. 585–587. Dostupné online. DOI 10.1097/MJT.0b013e3180a6af55. PMID 18090884.
- ↑ Adams V, Marley J, McCarroll C. Prilocaine induced methaemoglobinaemia in a medically compromised patient. Was this an inevitable consequence of the dose administered?. Br Dent J. 2007, roč. 203, čís. 10, s. 585–587. Dostupné online. DOI 10.1038/bdj.2007.1045. PMID 18037845.
- ↑ EXPERT COMMITTEE ON DRUG DEPENDENCE, Mephedrone Critical Review Report. Mephedrone Critical Review Report. Expert Committee on Drug Dependence. Geneva: Expert Committee on Drug Dependence, 16‐20 June 2014, roč. 2014, čís. Thirty‐sixth Meeting, s. 18. Dostupné online [PDF]. (English)
- ↑ Kojenci a dusičnany - Státní zdravotní ústav. www.szu.cz [online]. [cit. 2010-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- ↑ Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. In: Sbírka zákonů. 22. 4. 2004, roč. 2004. Dostupné online. ISSN 1211-1244 Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Methemoglobinémie na Wikimedia Commons