Molinismus
Molinismus je filozoficko-teologické učení španělského jezuitského teologa ze 16. století Luise de Moliny. Snaží se smířit Boží účinnou milost a lidskou svobodnou vůli.
Charakteristika
editovatV důsledku prvotního hříchu může člověk kráčet za Bohem jen vedený jeho milostí, která je prvotní (to popíral pelagianismus). Člověk však prvotním hříchem neztratil svobodnou vůli (jak tvrdí někteří protestanti a jansenisté) - Boží milost vyžaduje spolupráci člověka (lat. gratia adiuvans seu cooperans)
Bůh tedy musí mít v okamžiku, kdy sesílá milost, jistotu, že s ní člověk bude spolupracovat. Jinými slovy: Bůh má dokonalou vědomost o tom, jak se každý svobodně jednající člověk rozhodne za libovolných okolností. Toto poznání se nazývá „střední poznání“ (lat. scientia media).
Na podporu svého tvrzení uvádějí molinisti následující evangelijní verš:
- „A ty, Kafarnaume, budeš se snad vyvyšovat až do nebe? Do pekla se propadneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě děly zázraky, které se děly v tobě, byla by zůstala po tento den.“ Mt 11, 23 (Kral, ČEP)
Podle jejich výkladu Ježíš v tomto verši (jako pravý Bůh) dokázal, že ví, jak by se sodomští zachovali za odlišných okolností, než jaké nakonec nastaly.
Molinismus je do současnosti inspirativním nábožensko-filozofickým směrem, hlásí se k němu např. William Lane Craig.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Molinizmus na slovenské Wikipedii.