Moritz Schlick
Moritz Schlick (14. dubna 1882 Berlín – 22. června 1936 Vídeň) byl německý fyzik a filosof, zakladatel Vídeňského kroužku a jeden ze zakladatelů logického pozitivismu, pokusu o přísně vědeckou filosofii.
| Moritz Schlick | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Friedrich Albert Moritz Schlick |
| Narození | 14. dubna 1882 Berlín |
| Úmrtí | 22. června 1936 (ve věku 54 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Pötzleinsdorfer Friedhof |
| Alma mater | Lausannská univerzita Univerzita Heidelberg Humboldtova univerzita |
| Povolání | fyzik, filozof, vysokoškolský učitel a filozof věd |
| Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Kielská univerzita Rostocká univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatSchlick se narodil v židovské rodině, po maturitě v Berlíně studoval přírodní vědy a matematiku v Heidelbergu, v Lausanne a v Berlíně, kde roku 1904 promoval u Maxe Plancka prací o odrazu světla. Roku 1907 se oženil a studoval dva semestry psychologii v Curychu. Roku 1911 se habilitoval na univerzitě v Rostocku prací „Povaha pravdy podle moderní logiky“ a do roku 1921 tam také přednášel. V Rostocku se spřátelil s Albertem Einsteinem a roku 1918 vydal své hlavní dílo, „Obecná nauka o poznání“, kde zastával proti pozitivistům a novokantovcům stanovisko gnozeologického realismu. Roku 1921 byl profesorem v Kielu a roku 1922 nastoupil po E. Machovi jako profesor ve Vídni. Z debatního kroužku, který roku 1924 založil, vznikl slavný Vídeňský kroužek. Kromě úzce vědecko-filosofických témat se zabýval také etikou a estetikou.[1] 22.6. 1936 ho po šestiletém pronásledování zastřelil z osobní zášti a žárlivosti bývalý student Johann "Hans" Nelböck (byla u něj diagnostikována schizofrenní psychóza). Vrah u soudu svůj čin zdůvodňoval nutností omezit vliv židovského myšlení ve filosofii, k němuž počítal Schlickův logický pozitivismus, jeho kritiku metafyziky a ateismus. Nelböck byl sice odsouzen k deseti letům vězení, ale po anšlusu Rakouska, byl podmíněně propuštěn a stal se mučedníkem nacistických a antisemitských kruhů v Rakousku. Schlickova smrt a další politický vývoj ukončily existenci "Vídeňského kroužku". Na schodišti filosofické fakulty vídeňské univerzity, kde k vraždě došlo, je umístěna pamětní deska.[2][3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KAMPITS, Peter. Malé dějiny rakouské filozofie. 1. vyd. Praha: Concordia, 1995. ISBN 80-901389-5-0. S. 154–164.
- ↑ Wiener Sporttagblatt, 23.6.1936, s.6, Mord in der Universität
- ↑ BUDIANSKY, Stephen. Na okraji rozumu: Život Kurta Gödela. 1. vyd. Brno: Host, 1. ISBN 978-80-275-1541-7. S. 202–207.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moritz Schlick na Wikimedia Commons - (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Vienna circle
- (německy) Heslo M. Schlick v BBKL
