Psychoaktivní droga

Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, psychoaktivní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Záměrně bývá využívána k rekreačním účelům, jako entheogen pro rituální a duchovní účely, jako nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo.

Některé psychoaktivní drogy

Pojem droga sám o sobě označuje usušené části rostlin či živočichů používané v lékařství. Původ slova je v nizozemském droog – „suchý“. Později začal být tento výraz používán pro psychoaktivní látky. V přeneseném smyslu se slovem droga označují i pro jedince velmi oblíbené situace či přímo závislosti, jako třeba pohlavní styk nebo hazardní hry.

Protože psychoaktivní drogy působí subjektivní změny v náladě a vědomí, jež mohou být příjemné (euforie) nebo výhodné (zvýšená ostražitost), je mnoho z nich návykových. Proto se tyto substance někdy označují jako návykové látky. Časté užívání psychoaktivních látek může vést ke vzniku fyzické či psychické závislosti. Léčba závislosti je pak kombinací psychoterapie, skupinových sezení a jiných psychoaktivních látek, jež má vést ke zlomení závislosti.

Etické aspekty užívání psychoaktivních látek jsou kvůli návykovosti a jiným nebezpečím s ním spojených předmětem mnoha diskusí. Státní moc zpravidla omezuje produkci a obchodování s těmito substancemi, podle míry restrikcí se dá mluvit o ilegálních a legálních drogách (nejčastěji alkohol, nikotin, kofein nebo některé léky). Český právní řád používá pro psychoaktivní drogy pojem návykové látky.

Psychoaktivní drogy neužívají pouze lidé, ale také zvířata, jež konzumují různé omamné rostliny a zvířata aby dosáhla intoxikace, jako například kočky po požití šanty kočičí. Podle mnoha mýtů naučila lidi užívat drogy právě zvířata.

Historie

Zvířata užívají drogy od nepaměti. Například lemurové je získávají z mnohonožek. Savci jsou schopni trávit alkohol již milióny let. Užívání psychoaktivních drog člověkem sahá do prehistorie. Již jeskynní malířství odpovídá transu a užívání drog. Archeologické nálezy dokazují jejich užívání až do doby před deseti tisíci lety. Nejstarší záznamy o kulturním užívání pocházejí z doby před pěti tisíci lety. Důležité místo měly především v lékařství, ale také v náboženství a jako rekreace. V 19. století bylo izolováno mnoho aktivních složek z různých psychoaktivních rostlin, jako například morfin, kokain nebo Meskalin.

Během 20. století začalo být rekreační užívání, výroba a obchodování s psychoaktivními látkami většině států světa kriminalizováno. Příkladem může být prohibice, kdy bylo ve Spojených státech amerických třináct let zakázáno užívání alkoholu. Přesto se objevovaly nové drogy, jež ještě nebyly kriminalizovány, například amfetaminy nebo LSD. V dnešní době se výrobou „tvrdých“ drog zabývá především organizovaný zločin, někdy nazývaný „narkomafie“. V některých náboženstvích jako Native American Church je užívání ilegálních drog státem povoleno z důvodu náboženské svobody.

Užívání

Jedno z možných rozdělení psychoaktivních drog podle účinků

Související informace naleznete také v článku zneužívání návykových látek.

Psychoaktivní drogy jsou užívány lidmi z mnoha rozdílných důvodů. K těm patří např. napomáhat náboženským praktikám, prozkoumat self (své vlastní já), změnit náladu, léčit nemoc, uniknout nudě a beznaději, podpořit a zlepšit sociální interakci, zlepšit smyslovou zkušenost a rozkoš, stimulovat uměleckou kreativitu a výkon, zlepšit fyzický výkon, rebelovat, zařadit se mezi vrstevníky, vytvořit si vlastní identitu.

Dělení

Podle podobnosti v účincích řadíme psychoaktivních látky do různých skupin. Tyto skupiny je ale potřeba chápat spíše jen jako orientační a mohou se překrývat: Některé látky vykazují účinky charakteristické dvou i více klasifikačních skupin: Například MDMA (extáze) se charakterizuje jako empatogen, ale zároveň se jedná o stimulant a v menší míře má i některé charakteristiky psychedelik.

Anestetika

Anestetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k blokování bolesti a jiných vjemů u lékařských pacientů. Mnoho anestetik způsobuje bezvědomí a umožňuje prodělat lékařské zákroky bez fyzické bolesti či emociálního traumatu. K dosažení bezvědomí působí na GABA a NMDA systémy. Patří mezi ně například éter, ketamin a některé barbituráty.

Analgetika

Analgetika jsou třídou psychoaktivních látek užívaných k tlumení bolesti. Patří mezi ně opioidy jako morfin a kodein.

Psychiatrická léčiva

Psychiatrická léčiva slouží k tlumení mentálních a citových poruch. Existuje jich šest hlavních skupin:

• antidepresiva, užívané na poruchy, jako je klinická deprese či dystymie. Patří mezi ně například fluoxetin (Prozac).
• stimulanty, užívané na hyperaktivitu či narkolepsii. Patří mezi ně například pervitin, kokain, kofein či nikotin.
• antipsychotika, užívané na psychózy, schizofrenii a mánie.
• stabilizátory nálady, užívané na bipolární a schizoafektivní poruchy. Patří mezi ně například lithium.
• anxiolytika, užívané na úzkostné poruchy
• tlumivé látky, užívané jako hypnotika, sedativa a anestetika

Rekreační drogy

Mnoho psychoaktivních látek je zneužíváno pro zpočátku příjemné účinky. Orientační rozdělení drog užívaných k "rekreaci" je:

• stimulanty, jež navyšují funkci CNS, se užívají pro euforické efekty a pocit dostatku vitality. Patří mezi ně například látky jako pervitin, kokain, extáze, ale i kofein nebo nikotin.
• depresanty, tlumivé látky, které nějakým způsobem snižují mozkovou aktivitu. Nejběžnější takovou látkou je alkohol. Dále sem můžeme zařadit barbituráty a benzodiazepiny nebo některé karbamáty
• halucinogeny, jež způsobují změny vnímání a myšlení. Jedná se pořád o poměrně různorodou skupinu, kterou proto dále dělíme na podskupiny:
  • psychedelika, ke kterým patří LSD, DMT, psilocin, meskalin.
  • disociativa, jako například ketamin nebo fencyklidin.
  • delirogeny (deliranty) mezi které patří atropin a skopolamin obsažené v jedovatých lilkovitých rostlinách, což jsou vysoce toxické látky s typicky nepříjemnými účinky, proto se rekreačně používají jen zřídka.
  • Další obtížně zařaditelné halucinogeny jako šalvěj divotvorná nebo muchomůrka červená.
• sedativa (narkotika), jež způsobují pocit opilosti a euforie. Patří mezi ně například opioidy, benzodiazepiny, barbituráty a alkohol.
• vdechovaná rozpouštědla (inhalanty), jež způsobují různou škálu efektů. Patří mezi ně například toluen, chloroform, aceton nebo benzín, který obvykle jako droga užíván není. Některé vdechované látky spadají svýmy účinky do jiné kategorie, například oxid dusný, známý jako rajský plyn.
• kanabinoidy, jež mají účinky podobné halucinogenům, ale většinou slabší. Můžou ale též vykazovat i účinky charakteristické pro stimulanty i depresanty. Jedná se produkty konopí – marihuanu, hašiš, hexahydrokanabinol.
• empatogeny (entaktogeny) jsou látky, které zvyšují zvyšují citovou otevřenost a celkovou intenzitu emočního prožívání, zesilují v mezilidských interakcích pocit pocit porozumění a společenského propojení. Typickým zástupcem je MDMA (extáze), můžeme sem zařadit též mefedron.

Drogy v lidské společnosti

Náboženství

Drogy jsou užívány také při náboženských obřadech v různých náboženských systémech. Známé je například užívání konopí mezi rastafariány. Poměrně nově byla popsána psychedelická spiritualita. Psychoaktivní látky užívané v duchovním kontextu označujeme jako entheogeny.

Legalita a společenská akceptace

Držení a užívání některých psychoaktivních látek bez lékařského předpisu je ve většině zemí trestné. Míra perzekuce výrobců a distributorů, případně uživatelů drog se však v jednotlivých zemích výrazně liší. Zejména v euroamerickém světě probíhají zhruba už od začátku 21. století intenzivní veřejné diskuze na toto téma. Podle některých odborníků kriminalizace a represe uživatelů psychoaktivních látek, především konopí, vedou k prohlubování drogového problému a ne k jeho řešení. Především mezi uživateli psychedelik je také rozšířena teorie, že kriminalizace drog je způsobena obavami z jejich účinků, podle zastánců tohoto názoru vedoucích k poznání a myšlenkové svobodě, neslučitelné se současným konzumním a konformním světem.

V některých zemích mohou určité náboženské skupiny jako Native American Church užívat legálně zakázané psychoaktivní drogy na základě práva na náboženskou svobodu. Jinde byly tyto snahy naopak neúspěšné. V některých zemích jsou však zakázány drogy v jiných zemích běžné, jako například alkohol v některých muslimských zemích.

Legální psychoaktivní drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému právnímu, celnímu a daňovému režimu – většinou na ně bývá uvalena spotřební daň. Řada látek, zvláště tlumících bolest, je přístupná pod lékařským dohledem jako léky. V mnoha západních zemích existuje problém se zneužíváním snadno dostupných hypnotik, jako jsou například benzodiazepiny, a závislostí na nich. V Německu je na sedativech a analgetikách závislých 4,7 % obyvatel, ve Spojených státech amerických 10 % lidí přiznává, že někdy zneužívali prášky na spaní.) Tyto látky způsobují fyzickou i psychickou závislost. Podle některých vědeckých studií má tabák a alkohol na svědomí 99 % všech úmrtí, které nějak souvisí s psychoaktivními látkami.

Rizika spojená s užíváním

Nebezpečnost

Studie prof. D. Nutta a kol. (2010) zaměřená na škody, které drogy působí ve Velké Británii. Tmavě je vyznačena škoda způsobená ostatním a světle škoda, kterou trpí sami uživatelé drog, hodnota 100 představuje maximum.

Psychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy, toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti užívaní těchto látek pro uživatele. Někdy se mluví o drogách s akceptovatelným rizikem a drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy neakceptovatelné.

Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana a kofein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelika jako LSD či peyotl (meskalin), především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označovaná za měkkou drogu. Například toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.

Alkohol je považován za tvrdou drogu. Vyvolává fyzickou závislost a přímo poškozuje buňky. V případě těžké závislosti způsobuje náhlá abstinence alkoholové delirium s vysokým rizikem úmrtí. Podle Světové zdravotnické organizace je alkohol každoročně příčinou 3,3 milionu úmrtí. Mezi další velmi škodlivé drogy patří heroin, crack (volná báze kokainu) a pervitin.

Toto rozdělení je ovšem velice matoucí, protože používá více obtížně srovnatelných faktorů – hlavně míru návykovosti, riziko poškození organismu a společenskou nebezpečnost. Snaha vyvážit je mezi sebou v jednom žebříčku je nesnadná.

Míra závislosti na psychedelika či marihuanu je nízká, ale například na nikotin je relativně silná, a ještě silnější je u opiodů, především heroinu. Co se týče rizika poškození organismu, je u psychedelik, někdy označovaných za „měkké“ drogy, relativně vysoké^[zdroj?], respektive rizika, která psychedelika přinášejí, jsou velmi specifická, a často je proto příležitostní uživatelé neznají nebo podceňují. Při dodržení jistých pravidel setu a settingu jsou tyto látky jedny z nejneškodnějších, ale při nedodržení, k němuž často u nezkušených uživatelů dochází, mohou již při prvním užití způsobit velké psychické potíže, psychózy, týdny trvající noční můry apod. Fyzicky ale většina psychedelik organismus nepoškozuje.

Pouze psychická závislost může být ve skutečnosti mnohem nebezpečnější než fyzická. Stimulanty pervitin, kokain jsou jedny z nejnebezpečnějších drog.

Rozdělení podle míry nebezpečnosti se promítá i do zákonů mnoha států. Například Spojené státy americké mají čtyři kategorie drog, označované jako A, B, C a D, ve Spojeném království a Švýcarsku se zase používá model s třemi kategoriemi. Rozdělení na měkké a tvrdé drogy používá i nový český trestní zákoník, který je účinný od 1. ledna 2010.^[zdroj?]

Droga	Psychická závislost	Fyzická závislost	Toxicita	Společenská nebezpečnost	Legální v ČR
Cannabis	Střední	Lehká	Ne	Spíše ne	Na předpis
Klasická psychedelika	Žádná	Žádná	Ne	Spíše ne	Ne
Amfetaminy	Vysoká	Žádná	Spíše ano	Ano	Ne
Kokain/Crack	Vysoká	Žádná	Ano	Spíše ne	Ne
Opium	Střední	Střední	Spíše ano	Spíše ne	Pro lékařské použití
Heroin	Vysoká	Vysoká	Ano	Ano	Ne
Barbituráty	Vysoká	Vysoká	Ano	Ano	Ne
Benzodiazepiny	Střední	Střední	Spíše ne	Spíše ne	Na předpis
Tabák	Vysoká	Střední	Spíše ano	Spíše ne	Ano (pro dospělé)
Alkohol	Vysoká	Střední	Ano	Ano	Ano (pro dospělé)
Toluen	Střední až Vysoká	Vysoká	Ano	Ano	Ano (pro provozní účely podnikání)
Chloroform	Vysoká	Střední	Spíše ano	Spíše ano	Ne
Aceton	Lehká	Lehká	Spíše ne	Spíše ne	Ano
MDMA	Lehká	Žádná	Spíše ano	Spíše ne	Ne
Ketamin/GHB	Střední	Možná	Spíše ano	Spíše ne	Pro lékařské použití
Rajský plyn	Nízká	Žádná	Ne	Spíše ne	Ano

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psychoactive drug na anglické Wikipedii.

Související články

• Doping
• Jed
• Droga (léčivo)
• Léčivo
• Psychomodulační látka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu psychoaktivní droga na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo droga ve Wikislovníku
• Téma Droga ve Wikicitátech
• Informační portál o ilegálních a legálních drogách
• Vše o drogách.cz - informace o ilegálních drogách a jejich užívání, účinky, rady a doporučení
• Informace o drogách a závislostech
• Společnost Podané ruce o.p.s. Archivováno 15. 2. 2014 na Wayback Machine. - nestátní nezisková organizace, která se věnuje prevenci, léčbě a další pomoci lidem s obtížemi se závislostmi
• Internetová drogová poradna
• Drogy a návykové látky
• Historie užívání drog – podrobnější informace
• www.legalizace.cz – Občanské sdružení Legalizace.cz Archivováno 22. 3. 2009 na Wayback Machine.
• www.biotox.cz – Encyklopedie psychotropních rostlin
• Článek o negativních dopadech války proti drogám
• Článek o negativních dopadech marihuany

Autoritní data	PSH: 6310 BNE: XX526619 BNF: cb119326803 (data) GND: 4047729-0 LCCN: sh85108528 LNB: 000084533 NDL: 00566700 NLI: 987007546283705171