Nikolaj Nikolajevič Semjonov

Nikolaj Nikolajevič Semjonov
Nikolaj Nikolajevič Semjonov
Narození	3.jul. / 15. dubna 1896greg.; Saratov
Úmrtí	25. září 1986 (ve věku 90 let); Moskva
Alma mater	Reálná škola v Samaře (do 1913); Imperátorská petrohradská univerzita (1913–1917)
Pracoviště	Petrohradská státní polytechnická univerzita (od 1928); Institut chemické fyziky N. N. Semjonova (1931–1986); Lomonosovova univerzita (od 1944); Znanije (1960–1963); Tomská polytechnická univerzita; Tomská státní univerzita; Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho; Moskevský fyzikálně-technický institut; Ruská akademie věd
Obor	chemická fyzika
Ocenění	Stalinova cena 2. třídy (1941); Leninův řád (1945); Řád rudého praporu práce (1946); Stalinova cena 2. třídy (1949); Leninův řád (1949); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Marija Isidorovna Liverovská (od 1921)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Nikolajevič Semjonov, rusky Никола́й Никола́евич Семёнов (15. dubna 1896, Saratov – 25. září 1986), byl ruský fyzik a chemik. V roce 1956 se stal nositelem Nobelovy ceny za chemii za práci o mechanismu chemických transformací.

Život

Boris Kustodijev: Petr Kapica a Nikolaj Semjonov, portrét z roku 1921

Semjonov promoval na katedře fyziky Petrohradské univerzity (1913-1917), kde studoval u Abama Fjodoroviče Ioffeho. V roce 1918 se přesunul do Samary, kde byl poddůstojníkem Kolčakovy „Bílé armády“ během ruské občanské války.

V roce 1920 se vrátil do Petrohradu a měl na starost laboratoř elektronových fenoménu na Petrohradském fyzikálně-technickém institutu, jehož byl i ředitelem. V roce 1921 se oženil s lingvistkou Marií Boreiše-Livoreskou (studentkou u Žirmunského), která však o dva roky později zemřela. V roce 1923 si vzal Mariinu neteř Natálii Nikolajevnu Burtsevovou, se kterou měl syna Nikolaje a dceru Ludmilu.

Během tohoto těžkého období společně s Pjotrem Kapicou objevili způsob, jak měřit magnetické pole u atomového jádra (1922). Pozdější tento experimentální postup vylepšil Otto Stern a Walther Gerlach a je znám jako Sternův–Gerlachův experiment.

V roce 1925 studoval spolu s Jakovem Frenkelem kinetiku kondenzace a adsorpce vodních par. V roce 1927 studoval ionizaci v plynech a vydal významné dílo „Chemie elektronů“. V roce 1928 společně s Vladimirem Fockem vytvořily teorii tepelného průrazu dielektrika.

Přednášel na Petrohradském Polytechnickém institutu, jehož profesorem byl jmenován v roce 1928. V roce 1931 založil Institut chemické fyziky při Akademii věd SSSR (který byl v roce 1943 přesunut do Černologovky) a stal se jeho prvním ředitelem. V roce 1932 se stal členem Akademie věd Sovětského svazu.

Významné práce

Jeho výjimečná práce na mechanismu chemických transformací zahrnuje důkladnou analýzu aplikace teorie řetězení rozmanitých reakcí (1934-1954) a ještě významněji, procesy spalování. Vytvořil teorii degenerovaného rozkladu, která vedla k lepšímu pochopení úkazů spojených s periodickým přerušením oxidačního procesu.

O své práci napsal dvě důležité knihy. Цепные реакции (Řetězové reakce) byla zveřejněna v roce 1934, anglické vydání vyšlo o rok později. To byla první kniha v Sovětském svazu, která rozvíjela detailně teorii nerozvětvených a rozvětvených chemických řetězových reakcí. О некоторых проблемах химической кинетики и реакционной способности (O některých problémech chemické kinetiky a reaktivity) – první vydání bylo v roce 1954, zrevidováno v roce 1958; byla vydána v Anglii, USA, Německu i v Číně.

Ocenění

Ve svých 36 letech (v roce 1932) se stal členem Akademie věd SSSR. V roce 1956 byla jeho práce oceněna Nobelovou cenou za chemii, společně s Cyrilem Normanem Hinshelwoodem). Stal se také dvakrát hrdinou socialistické práce (1966,1976), byla mu udělena dvakrát Stalinova cena (1941, 1949), v roce 1976 Leninova cena, byl členem zahraničních akademií věd, např. v roce 1963 se stal zahraničním členem Národní akademie věd Spojených států amerických a byl nositelem mnoha dalších cen.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Semyonov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Nikolajevič Semjonov na Wikimedia Commons

Nikolaj Nikolajevič Semjonov

Narození	3.^jul. / 15. dubna 1896^greg. Saratov
Úmrtí	25. září 1986 (ve věku 90 let) Moskva
Alma mater	Reálná škola v Samaře (do 1913) Imperátorská petrohradská univerzita (1913–1917)
Pracoviště	Petrohradská státní polytechnická univerzita (od 1928) Institut chemické fyziky N. N. Semjonova (1931–1986) Lomonosovova univerzita (od 1944) Znanije (1960–1963) Tomská polytechnická univerzita Tomská státní univerzita Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho Moskevský fyzikálně-technický institut Ruská akademie věd
Obor	chemická fyzika
Ocenění	Stalinova cena 2. třídy (1941) Leninův řád (1945) Řád rudého praporu práce (1946) Stalinova cena 2. třídy (1949) Leninův řád (1949) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Marija Isidorovna Liverovská (od 1921)
Některá data mohou pocházet z datové položky.