Okres Bruntál
Okres Bruntál je okres v Moravskoslezském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Bruntál.
Okres Bruntál | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Stát | Česko |
LAU 1 | CZ0801 |
ISO 3166-2 | CZ-801 |
SPZ (1960–2001) | BR |
Zeměpisné souřadnice | 50° s. š., 17°24′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 1 537 km²[1] |
Počet obyvatel | 89 168 (2024)[2] |
Hustota zalidnění | 58 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 7 |
Počet obcí | 67 z toho 9 měst |
Další údaje | |
Kód okresu | 3801 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozkládá se na severní Moravě a ve Slezsku. V rámci kraje sousedí na východě s okresem Opava, dále hraničí na jihu s okresem Olomouc a na západě s okresy Šumperk a Jeseník. Na severu je okres vymezen státní hranicí s Polskem.
Historie
editovatOkres Bruntál vznikl, stejně jako Severomoravský kraj, 1. července 1960. Město Bruntál se stalo navzdory dvoutřetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu okresním městem. Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.[3] Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.[4] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.[5]
Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by mělo město Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel, neboť součástí města Bruntálu byly i tyto dnes samostatné obce: Dlouhá Stráň, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravský Kočov a Slezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město, Valšov.
Struktura povrchu
editovatK 31. březnu 2005 měl okres celkovou plochu 1 567,07 km², z toho:
- 47,18 % zemědělských pozemků, které z 43,74 % tvoří orná půda (20,64 % rozlohy okresu)
- 52,82 % ostatní pozemky, z toho 84,69 % lesy (44,73 % rozlohy okresu)
Demografické údaje
editovatData k 30. červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 99 138 | 50 341 50,78 % |
48 797 49,22 % |
průměrný věk | 38,3 | 39,8 | 36,8 |
- hustota zalidnění: 63 ob./km²
- 68,72 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
editovat(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 22 308 |
Průměrný plat | 13 610 Kč |
Nezaměstnaných | 9 940 |
Míra nezaměstnanosti | 18,18 % |
Školství
editovat(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 60 |
Základní školy | 44 |
Gymnázia | 5 |
Střední školy průmyslové školy | 9 |
Střední odborná učiliště | 7 |
Vyšší odborné školy |
Zdravotnictví
editovat(2003)
Lékaři | 361 |
Nemocnice | 3 |
Specializovaná léčebná zařízení | 6 |
Zubní lékaři | 48 |
Lékárny | 16 |
Zdroj
editovatDoprava
editovatSilniční
editovatOkresem prochází silnice I. třídy číslo I/11, I/45, I/46 a I/57. Silnice II. třídy jsou II/370, II/440, II/442, II/445, II/449, II/450, II/451, II/452, II/453, II/457, II/459 a II/460
Železniční
editovatOkresem prochází hlavní tratě Šumperk–Krnov a Olomouc–Opava, dále vedlejší Valšov–Rýmařov a Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, úzkorozchodná Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a málo využívaná Bruntál – Malá Morávka.
Seznam obcí a jejich částí
editovatMěsta jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Andělská Hora (Pustá Rudná) • Bílčice (Májůvka) • Bohušov (Dolní Povelice • Karlov • Ostrá Hora) • Brantice (Radim) • Bruntál (Karlovec) • Břidličná (Albrechtice u Rýmařova • Vajglov) • Býkov-Láryšov (Býkov • Láryšov) • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí (Krahulčí) • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice (Horní Moravice • Nová Ves) • Dvorce (Rejchartice) • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice (Dlouhá Ves • Hejnov • Holčovice • Jelení • Komora • Spálené) • Horní Benešov (Luhy) • Horní Město (Dobřečov • Horní Město • Rešov • Skály • Stříbrné Hory) • Horní Životice • Hošťálkovy (Křížová • Staré Purkartice • Vraclávek) • Janov • Jindřichov (Arnultovice) • Jiříkov (Kněžpole • Křížov • Sovinec • Těchanov) • Karlova Studánka • Karlovice (Zadní Ves) • Krasov • Krnov (Krásné Loučky • Pod Bezručovým vrchem • Pod Cvilínem) • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí (Slezská Harta) • Lichnov (Dubnice) • Liptaň (Bučávka • Horní Povelice) • Lomnice (Tylov) • Ludvíkov • Malá Morávka (Karlov pod Pradědem) • Malá Štáhle • Město Albrechtice (Burkvíz • Česká Ves • Dlouhá Voda • Hynčice • Linhartovy • Město Albrechtice • Opavice • Piskořov • Valštejn • Žáry) • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov (Moravský Kočov • Slezský Kočov) • Nová Pláň • Nové Heřminovy (Kunov) • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno (Volárna) • Rudná pod Pradědem (Nová Rudná • Stará Rudná) • Rusín (Hrozová • Matějovice) • Rýmařov (Edrovice • Harrachov • Jamartice • Janovice • Ondřejov • Rýmařov • Stránské) • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice (Amalín • Koberno • Víno) • Stará Ves (Žďárský Potok) • Staré Heřminovy • Staré Město (Nová Véska) • Světlá Hora (Dětřichovice • Podlesí • Stará Voda • Suchá Rudná • Světlá) • Svobodné Heřmanice • Široká Niva (Pocheň • Skrbovice) • Třemešná (Damašek • Rudíkovy) • Tvrdkov (Mirotínek • Ruda) • Úvalno • Václavov u Bruntálu (Dolní Václavov • Horní Václavov) • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem (Bílý Potok • Mnichov • Vidly • Železná) • Vysoká (Bartultovice • Pitárné) • Zátor (Loučky)
Změna hranic okresu
editovatObec převedená od 1. ledna 1996 pod nově vzniklý okres Jeseník v Olomouckém kraji:
Obce převedené od 1. ledna 2005 pod okres Olomouc v Olomouckém kraji:
Obec převedená od 1. ledna 2007 pod okres Opava v Moravskoslezském kraji:
Přenesená působnost
editovatV okrese Bruntál jsou tři správní obvody obce s rozšířenou působností (Bruntál, Krnov, Rýmařov) a sedm správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Rýmařov, Vrbno pod Praděm). SO POÚ Zlaté Hory byl připojen k Olomouckému kraji v roce 1996 a SO POÚ Moravský Beroun byl připojen k Olomouckému kraji v roce 2005.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
- ↑ Miroslav Střída a kol. (1963): Oblasti Československa. SPN, Praha.
- ↑ František Kuba: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a krnovský deník, 26. 6. 2010 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/proc-vznikl-tak-velky-okres-bruntal20100626.html
Literatura
editovat- KÁŇA, Otakar. Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945. Ostrava : Profil, 1976.
- VENCÁLEK, Jaroslav. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní úřad, 1998. ISBN 80-238-2542-9
- Do nitra Askiburgionu. Bruntálský slovník naučný: encyklopedie Nízkého Jeseníku. Bruntál : Moravská expedice, 2004. ISBN 80-86511-18-9
- Vlastivěda Sevomoravského kraje. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní vlastivědné středisko, 1961-1962.
Související články
editovat- Bruntálské panství
- Seznam katastrálních území v okrese Bruntál
- Seznam chráněných území v okrese Bruntál
- Seznam památných stromů v okrese Bruntál
- Seznam kulturních památek v okrese Bruntál
- Senátní obvod č. 64 - Bruntál
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Bruntál na Wikimedia Commons
- Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy