Wikipedie

Olomoucký kraj

kraj v České republice
O zaniklém kraji pojednává článek Olomoucký kraj (1948–1960).

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Geograficky zahrnuje sever a severozápad Moravy a západ Českého Slezska. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem, na severu pak hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Žije zde přibližně 633 tisíc[2] obyvatel. Sídlem kraje je Olomouc.

Olomoucký kraj
Hrad Šternberk
Hrad Šternberk
Olomoucký kraj – znakOlomoucký kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeOlomouc
Region soudržnostiStřední Morava
Historická zeměMorava
Slezsko
Čechy (nepatrná část v obci Malá Morava)
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ071
ISO 3166-2CZ-71
RZM
Zeměpisné souřadnice49°43′ s. š., 17°6′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha5 271,54 km² (2020)[1]
Počet obyvatel632 864 (2024)[2]
Hustota zalidnění120,1 obyv./km²
Nejvyšší bodPraděd
(1 491 m n. m.)
Počet okresů5
Počet ORP13
Počet POÚ21
Počet obcí401
z toho 31 měst
a 12 městysů
Počet voj. újezdů1
Kontakt
Adresa
krajského úřadu		Jeremenkova 1191/40a
779 00 Olomouc
posta@olkraj.cz
HejtmanLadislav Okleštěk (ANO)
Oficiální web: www.olkraj.cz
Olomoucký kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje124
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Map
Mapa kraje

Přírodní podmínky

editovat
 
Hora Praděd, nejvyšší bod Olomouckého kraje

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem, na jejímž styku s dnešním územím Polska (Kladského výběžku) poblíž hory Smrk, 5 km severozápadně od Ramzové, se nachází i nejsevernější bod Moravy. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−404 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je 473,5 m, což ji činí nejhlubší zatopenou propastí na světě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes několika kilometrů, čemuž nasvědčuje teplota a chemické složení vody v jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření potvrdil v září 2016 ovládaný robot, když dosáhl rekordní hloubky 404 m.

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

Administrativní členění

editovat
 
Administrativní členění kraje

Na území kraje se nacházejí dva euroregiony:

Území kraje je vymezeno územím pěti okresů:

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

V kraji je 401 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Status města má 31 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje, kde je proto umístěn i jeho krajský úřad, je statutární město Olomouc.

Historie

editovat

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský. Další reformou roku 2000 vznikl na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj, opět zahrnující jak část historického území Moravy, tak i Slezska (téměř celý okres Jeseník, okolo 13 % území kraje)

Olomouc je také sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

Seznam hejtmanů

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Olomouckého kraje.

Statistické údaje

editovat
Statistické údaje k 1. 1. 2024
Okres Rozloha
[km²]		 Počet obyvatel[3] Hustota zalidnění Počet obcí
Jeseník 719 36 949 51 obyv./km² 24
Olomouc 1 608 238 843 149 obyv./km² 97+1 voj. új.
Prostějov 777 108 930 140 obyv./km² 97
Přerov 854 128 304 150 obyv./km² 105
Šumperk 1 313 119 838 91 obyv./km² 78

Turistické zajímavosti

editovat
 
Hrad Bouzov
 
Zámek Jánský Vrch v Javorníku
 
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Doprava

editovat

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Záložní letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova a byla zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci (Letiště Olomouc) a Prostějově (Letiště Prostějov).

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí. V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

Věda a vzdělání

editovat

Vysoké školy

editovat

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena již v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě jako druhá nejstarší univerzita na českém území. V současnosti má okolo 20 tisíc studentů a osm fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde založena rovněž Moravská vysoká škola Olomouc sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově realizující magisterské studium.

Vyšší odborné školy v Olomouci

editovat

Hospodářství

editovat

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

Průmyslové podniky

editovat
  • Moravské železárny Olomouc (nově UNEX)
  • Hanácké železárny
  • Sigma Group Lutín
  • Mora Moravia Olomouc
  • Meopta - optika, s.r.o.
  • Cement Hranice
  • Tondach Hranice
  • Precheza Přerov
  • Solné Mlýny Olomouc
  • A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
  • Nestlé Česko (závod ZORA)
  • OLMA a.s.
  • Adriana Litovel
  • PANAV, a.s., Senice na Hané
  • GEMO Olomouc
  • Timken v Olomouci
  • Hella Mohelnice
  • Siemens Mohelnice
  • RESTA s. r. o.
  • SULKO s. r. o. Zábřeh
  • EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. (opravy, modernizace a výroba vojenské techniky)
  • Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
  • PSP Engineering a.s. (Přerovské Strojírny)
  • PSP Speciální strojírna a.s. (Přerovské Strojírny)
  • PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny)
  • PSP Pohony a.s. (Přerovské strojírny)
  • TDK Electronics s.r.o. Šumperk
  • Pars nova Šumperk

Mezinárodní spolupráce

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. ↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2024 [online]. Český statistický úřad, 2024-05-17 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olomoucký_kraj&oldid=24331969“
  NODES
admin 3
Idea 1
idea 1