Přísloví

Přísloví je žánr lidové slovesnosti v podobě krátkého mravního naučení vyjádřeného přirovnáním či metaforou. Tato naučení představují zobecnění zkušeností mnoha generací a vyjadřují různá hodnocení, normy jednání a z nich vyplývající závěry, působící jako mravní imperativ.

Obraz „Nizozemská přísloví“ Pietera Bruegela staršího. Jejich hromadné zobrazení zde není samoúčelné, je vyjádřením rozmanitosti světa a života.

Vysvětlivky některých přísloví na obraze v němčině (kliknout na obrázek)

Obsahují obecně platné zásady nebo zkušenosti kolektivu a jejich nadosobní a zobecňující obsah působí jako mravní imperativ. Tím se přísloví odlišuje od pořekadla, rčení nebo úsloví.

Charakteristika a dělení

Přísloví lze charakterizovat dvěma základními rysy: formálně je to výstižnost a stručnost a z hlediska obsahu nárok na obecnou platnost. Někteří badatelé považují za další nutné podmínky ustálenou formu, jeho obecnou akceptaci či alespoň známost a užití stylizovaného jazyka. Jiní badatelé zmiňují tradičnost a aktuálnost jako další definiční znaky přísloví. Etnograficko-lingvistická věda zkoumající přísloví, ale také rčení a pořekadla, se nazývá paremiologie.

Přísloví lze dělit na gnómická a metaforická. Gnómická mají povahu rozkazu či výstrahy (Ve štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej), zatímco metaforická skrývají svůj obsah za obrazným vyjádřením (Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde). Lze je také dělit podle jejich tematického zaměření, například na přísloví o psychických vlastnostech člověka, rodinných vztazích či o vztahu člověka a společnosti.

Užití přísloví

Užívání přísloví není vázáno na určité situace, ale objevuje se v běžné řeči jako vyjádření postojů dané společnosti. Přísloví je užíváno také k obraznému obohacení řeči, v bajkách a anekdotických příbězích či pro zábavu. Nadměrné užívání může vést k jejich karikování. Obvykle nemají jednu formu, ale objevují v různých variantách, a zároveň nefungují izolovaně, ale v širším kontextu dané kultury. Přísloví se typicky skládají ze dvou členů (Jaký pán – taký krám) a často užívají rýmu, asonance či rytmu.

Pro stejnou situaci je někdy možné najít přísloví opačných významů (např. Líná huba holé neštěstí a Mluviti stříbro, mlčeti zlato).

Historie

Nejstarší dochované sbírky přísloví se nachází na sumerských tabulkách z 3. tisíciletí př. n. l. a k největším sbírkám patří Deutsches Sprichwörter-Lexikon Karla Friedricha Wilhelma Wandera s dvě stě padesáti tisíci položkami. Smysl přísloví však nemůže být chápán mimo jejich kontext a uvedená v různých sbírkách bez něj a bez nutných poznámek se dají považovat za „mrtvá“, protože takto nejsou zaštiťována autoritou tradiční moudrosti.

Přísloví jsou doložena už ve starověkých literárních památkách (asyrských, staroindických atd.) Mnohá z nich přecházela od národa k národu, mnoho jich je u všech národů křesťanských původu biblického. Přestože jsou mnohá přísloví v různých jazycích formálně a svým lexikálním složením často úplně odlišná, v rámci různých kultur a jejich sociálního a historického kontextu vystihují tentýž význam. Obecně platí, že příslovné motivy přecházely od národa k národu, absorbovaly rozmanité duchovní podněty a v různých variantách zdomácňovaly. Představují tak hodnotící hledisko skryté za symbolickou formu, která se přenáší z generace na generaci v podstatě se stejným obsahem. Nemívají známého autora a tvoří tak součást národní jazykové tradice.

Obdobná přísloví v různých jazycích

V různých jazycích lze nalézt shodná nebo podobná přísloví. Lze je rozdělit na:

• Úplné ekvivalenty, např.:
  • česky Pes, který štěká, nekouše, rusky Собака, которая лает, не укусит
  • česky Kdo seje vítr, sklízí bouři, francouzsky Qui sème le vent, récolte la tempête
• Částečné ekvivalenty, např.:
  • česky Nehřej hada za ňadry, rusky Не грей змею на своей груди, tj. Nehřej hada na svých prsou
  • česky Když kocour není doma, myši mají pré, francouzsky Quand le chat n'est pas là, les souris dancent, tj. Když tu kocour není, myši tancují
  • česky Darovanému koni na zuby nehleď, italsky A caval donato non si guarda in bocca, tj. Darovanému koni nehleď do huby (obdobně v mnoha dalších jazycích)
• Relativní ekvivalenty, např.
  • česky Bez práce nejsou koláče, rusky Без труда не вытащишь и рыбку из пруда, tj. Bez práce nevytáhneš ani rybu z rybníka
  • česky Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, francouzsky Mieux vaut promptement un œuf que demain un bœuf, tj. Lepší je mít rychle vejce než zítra býka
• Analogické frazémy, např.:
  • česky Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, rusky Обещаниям не верь, tj. Slibům nevěř
  • česky Kam vítr, tam plášť, francouzsky Le vent de prospérité change bien souvent de côté, tj. Vítr prosperity často mění směr

Příbuzné žánry

• Pořekadla, rčení, přirovnání nebo úsloví se od přísloví liší tím že odráží spíše fantasii a jazykovou hravost než zobecněné rozumové a mravní zkušenosti. Přísloví vždy také tvoří celou větu a užívá se v ustálené podobě. Hranice mezi příslovími, rčeními a pořekadly je však často nejasná.

• Příslovím se také podobají gnómy (stručná průpovídka většinou mravoučného zaměření) a oba žánry lze od sebe těžko rozlišit. Někdy bývá gnómům vágně přisuzován „vyšší charakter“, zatímco příslovím „nižší“, nebo se o gnómech mluví v souvislosti s formou, zatímco o příslovích v souvislosti s obsahem.

• Anekdotický výrok se od přísloví formálně liší tím že je mu přisuzován konkrétní autor, ať už historický či fiktivní (v takovém případě mluvíme o aforismu), nebo autor abstraktní, jako „muž“, „stařena“ nebo „král“ (v takovém případě mluvíme o wellerismu).

Příklady českých přísloví

• Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
• Můj dům, můj hrad.
• Jablko nepadá daleko od stromu.
• Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
• Na hrubý pytel hrubá záplata.
• Žádný učený z nebe nespadl.
• Co jsi z úst vypustil, to ani párem koní nedostaneš zpět.
• Malá ryba, taky ryba.
• Ryba smrdí od hlavy.
• Nemusí pršet, stačí když kape.
• Mráz kopřivu nespálí.
• Chytrému napověz, hloupého trkni.
• Chytrost nejsou žádné čáry.
• Neházej flintu do žita.
• Dvakrát měř, jednou řež.
• Bez peněz do hospody nelez.
• Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.
• Kam čert nemůže, nastrčí ženskou.
• Není růže bez trní.
• Když se dva perou, třetí se směje.
• Darovanému koni na zuby nehleď.
• Mezi slepými jednooký králem.
• Co oči nevidí, srdce nebolí.
• Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
• Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
• Ranní ptáče dál doskáče.
• Lež má krátké nohy.
• Láska hory přenáší.
• Bez práce nejsou koláče.
• Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
• Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.
• Komu se nelení, tomu se zelení.
• Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
• Tichá voda břehy mele.
• Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
• Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
• Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš.
• Co je šeptem, to je s čertem.
• Kdo lže, ten krade.
• Špinavé prádlo se nevynáší z domu.
• Rychlé nohy, krátký rozum.
• Komu není rady, tomu není pomoci.
• Kdo uteče, vyhraje.
• Moudřejší ustoupí.
• Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
• Práce kvapná, málo platná.
• Bližší košile nežli kabát.
• Zvyk je železná košile.
• Poznáš pehmiše v slaměném kolbuce.
• Po bitvě je každý generálem.
• Peníze dělají peníze.
• Díra nedíra, furt se natírá.
• Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
• Kovářova kobyla chodí bosa.

Odkazy

Související články

• Rčení
• Frazém
• Idiom
• Aforismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přísloví na Wikimedia Commons
• Téma Přísloví ve Wikicitátech
• Téma Czech proverbs ve Wikicitátech (anglicky)
• Slovníkové heslo přísloví ve Wikislovníku
• Kategorie Česká přísloví ve Wikislovníku

Autoritní data	PSH: 6991 BNF: cb11947434s (data) GND: 4056550-6 IEU: P\R\Proverbs LCCN: sh85107840 NDL: 00566814 NLI: 987007541380005171 TDVİA: atasozu

Portály: Jazyk | Literatura