Pegnitz (řeka)

Pegnitz
	Řeka Pegnitz ohraničuje z jihu a z východu Franské Švýcarsko
Základní informace
Délka toku	79,30 (včetně zdrojnice Fichtenohe 101,89) km
Plocha povodí	1240 km²
Průměrný průtok	10,8 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	v centru města Pegnitz pod vrchem Schloßberg; 49°45′29″ s. š., 11°32′16″ v. d.; 425 m n. m.
Ústí
	do Regnitz ve Fürthu; 49°29′12″ s. š., 10°59′12″ v. d.; 283 m n. m.
Protéká
	Německo (Bavorsko)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Rýn, Mohan, Regnitz
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pegnitz je řeka v Německu, v Bavorsku, která z jihu a z východu ohraničuje Franské Švýcarsko. Je zdrojnicí řeky Regnitz.

Průběh toku

Pramen řeky, krasový vývěr v nadmořská výšce 425 m, se nachází v městě Pegnitz na východním svahu vrchu Schloßberg. Krátký potůček z pramene protéká městem a spojuje se s vodou jednoho z ramen říčky Fichtenohe, která po soutoku přebírá jméno Pegnitz.

Fichtenohe tak může být pokládána za zdrojinici nebo též horní tok řeky Pegnitz. Sama Fichtenohe má délku 22,59 km a pramení severně od Pegnitz v 580 m n. m. v polesí Lindenhardter Forst.

Zvláštností toku je mimoúrovňové křížení shybkou, kdy se v parku v Pegnitz kříží bývalé levé rameno Fichtenohe s říčkou Pegnitz. Na něj pak navazuje přírodní památka ponor pod horou Wasserberg, kterou řeka Pegnitz obtéká širokým obloukem, ale zbylé rameno Fichtenohe se na severním svahu hory Wasserberg u Röschmühle zanořuje do podzemí a vyvěrá o 320 m dál na jižním svahu hory a definitivně se připojuje k toku řeky Pegnitz.

Pegnitz pak teče jižním směrem přes Neuhaus a Velden, skrz přírodní park Fränkische Schweiz-Veldensteiner Forst a pak skrz vrchovinu Hersbrucker Alb a přes Hersbruck. Pak se Pegnitz stáčí k západu a teče přes Lauf a Nürnberg do Fürthu.

Severně od centra Fürthu, v nadmořské výšce 283 m spojuje své vody s řekou Rednitz a dává vzniknout řece Regnitz.

Přítoky

K přítokům Pegnitz patří (směrem po toku dolů)^[1]:

Jméno	GKZ	Délka v km	Směr přítoku	Místo soutoku	Poznámka
Fichtenohe	24221000	22,59	zleva	Pegnitz	Místním jménem Fichtenohe, hlavním jménem Pegnitz.
Flembach	24222000	1,43	zleva	Auerbach in der Oberpfalz	Soutok potoků Fenkenwaldbach a Goldbrunnenbach tvoří krátký potok Flembach. Jeho ústí se nachází v městské části Michelfeld.
Hirschbach (Wildbach)	24223800	12,40	zleva	Pommelsbrunn	Ústí se nachází v městské části Eschenbach.
Högenbach	24224000	10,37	zleva	Pommelsbrunn
Happurger Bach	24225200	11,04	zleva	Happurg
Sittenbach	24225400	10,79	zprava	Hersbruck	Ústí se nachází v městské části Altensittenbach.
Hammerbach	24225600	11,76	zleva	Henfenfeld
Sandbach	24225920	7,13	zleva	Reichenschwand
Schnaittach	24226000	14,59	zprava	Ottensoos/Neunkirchen am Sand	Ústí se nachází na hranici obcí Ottensoos a Neunkirchen am Sand.
Röttenbach	24227200	9,56	zprava	Neunkirchen am Sand
Bitterbach	24227400	6,27	zprava	Lauf an der Pegnitz
Röthenbach	24228000	16,86	zleva	Röthenbach an der Pegnitz
Langwassergraben	24229320	5,98	zprava	Nürnberg-Laufamholz
Tiefgraben	24229340	6,96	zprava	Nürnberg-Erlenstegen
Goldbach	24229392	7,40	zleva	Nürnberg-Wöhrd

Fotografie

Soutok Pegnitz (vodopád zleva) a Fichtenohe (zprava)
Schéma soutoku Pegnitz a Fichtenohe
Pegnitz po soutoku s pravým ramenem Fichtenohe
Levé rameno Fichtenohe protékající městem Pegnitz
Mimoúrovňové křížení levého ramena Fichtenohe s říčkou Pegnitz
Místo ponoru Fichtenohe pod horou Wasserberg
Vývěr Fichtenohe z hory Wasserberg
Pegnitz protékající Veldenem
Pegnitz a věž opevnění Wasserturm v Norimberku
Jedno z ramen Pegnitz protékající Norimberkem

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pegnitz (Fluss) na německé Wikipedii.

↑ Kartenservice des Bayrischen Landesamt für Umwelt. www.wasserrahmenrichtlinie.bayern.de [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-04-08.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pegnitz na Wikimedia Commons

[LfW-1] Kartenservice des Bayrischen Landesamt für Umwelt. www.wasserrahmenrichtlinie.bayern.de [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-04-08.

[1]