Pentti Saarikoski

Pentti Saarikoski
Pentti Saarikoski
	Pentti Saarikoski (1958)
Rodné jméno	Pentti Ilmari Saarikoski
Narození	2. září 1937; Impilahti ; Finsko
Úmrtí	24. srpna 1983 (ve věku 45 let); Joensuu ; Finsko
Místo pohřbení	Uusi Valamo
Povolání	jazykovědec, politik, básník, spisovatel, překladatel, textař a scenárista
Národnost	finská
Alma mater	Helsinská univerzita
Témata	literární tvorba a překladatelská činnost
Ocenění	Kalevi Jäntin palkinto (1959); Mikael Agricola Prize (1965); Pro Finlandia (1973); Cena Aleksise Kiviho (1974)
Politická příslušnost	Suomen Kansan Demokraattinen Liitto
Manžel(ka)	1. Tuula Saarikoski (1958–1964) ; 2. Marjukka Saarikoski (1964–1966) ; 3. Tuula-Liina Varis (1967–1975) ; 4. Mia Berner (1975–1983)
Partner(ka)	Leena Larjanko
Děti	Helena Saarikoski (1958) ; Juri Saarikoski (1961) ; Saska Saarikoski (1963) ; Hertta Saarikoski (1964) ; Anna Saarikoski-Tähtelä (1969)
Příbuzní	Sirkka Garam (sourozenec)
Vlivy	Hérakleitos
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pentti Saarikoski (2. září 1937, Impilahti, 24. srpna 1983, Joensuu, Finsko) byl finský básník a překladatel. Psal milostnou a reflexivní lyriku, celým jeho dílem prochází motiv hledání smyslu života a světa. Přeložil do finštiny řadu děl antické literatury.

Život

Pentti Saarikoski se narodil v karelské obci Impilahti, která dnes leží na ruském území. Od dětství projevoval jazykový talent. Během středoškolských let ho ovlivnilo křesťanství. Při studiu na Helsinské univerzitě ho přitahovala antická literatura, kterou překládal do finštiny.

Saarikoski byl čtyřikrát ženatý a měl celkem pět dětí. V 60. letech se přiklonil k levicové ideologii, zejména k marxistickému komunismu.

V roce 1966 se Saarikoski vypravil do Prahy, aby nalezl klid na psaní, ale také proto, aby se setkal s německou básnířkou Sarah Kirsch. Během pražského pobytu vznikly deníky (Prahan päiväkirjat), ve kterých popisuje každodenní zážitky.

Poslední část života strávil ve Švédsku.

Pohřben byl na vlastní přání na lesním hřbitově u pravoslavného kláštera Uusi Valamo v jihovýchodním Finsku.

Dílo

Při studiu na Helsinské univerzitě se zajímal o antickou literaturu, kterou překládal a ta ovlivnila i jeho první básnické sbírky Runoja (Básně, 1958) či Runot ja Hipponaksin runot (Básně a Hipponaxovy básně, 1959). Mezi jeho další, levicově ovlivněné básně patří Mitä tapahtuu todella? (Co se doopravdy děje?, 1962) a Kuljen missä kuljen (Chodím, kudy chodím, 1965). Nejvíce oceňovaná je trilogie Tiarnia z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, napsaná ve Švédsku, kde tehdy Saarikoski žil. Mezi jeho prozaické texty patří zejména Aika Prahassa (Čas v Praze, 1967) Nejvýznamnější překlady z cizích jazyků tvoří Homérova Odyssea, Joyceho Odysseus či Salingerovo Kdo chytá v žitě. Psal také novinové sloupky, ve kterých zesměšňoval církev, armádu a politiku.^[1]

Překlady do češtiny

Aika Prahassa (Čas v Praze, 1967), přeložila Lenka Fárová, vyd. Dybbuk 2017^[2]

Saarikoski strávil na přelomu let 1966 a 1967 dva měsíce v Praze. Pobýval v malém vypůjčeném bytě na Újezdě, čas trávil po hospodách a dával se do řeči s místními i cizinci. Vede dialog s blízkými osobami, do přítomnosti se prolíná minulost.

Kirje vaimolleni (Dopis pro mou ženu, 1968), přeložil Michal Švec, vyd. dybbuk 2016^[3]

Saarikoski podnikl několikatýdenní cestu do Dublinu, dějiště Joyceova Odyssea, kterého také překládal. Jde ve stopách Leopolda Blooma a mezi návštěvami restauračních zařízení, bloumáním po městě a pozorováním místního života se svěřuje své ženě se steskem, pocity a názory a v nichž si nebere žádné servítky a nikoho nešetří. Text je plný jadrných až vulgárních výrazů, tak jak autorovi přicházely na mysl.

Pentti Saarikoski hrob

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku pentti saarikoski na finské Wikipedii.

↑ Pentti Saarikoski. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
↑ SAARIKOSKI, Pentti. Čas v Praze. 1. vyd. Praha: Dybbuk, 2017. 133 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7438-169-0, ISBN 80-7438-169-2. OCLC 1031045907
↑ SAARIKOSKI, Pentti. Dopis pro mou ženu. 1. vyd. Praha: Dybbuk, 2016. 143 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7438-143-0, ISBN 80-7438-143-9. OCLC 951554623

Literatura

HARTLOVÁ, Dagmar, et al. Slovník severských spisovatelů : dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 2. vyd. Praha: Libri, 2004. 535 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-260-0, ISBN 978-80-7277-260-5. OCLC 85109142
HUMPÁL, Martin; KADEČKOVÁ, Helena; PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 472 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2758-8, ISBN 80-246-2758-2. OCLC 909894436

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pentti Saarikoski na Wikimedia Commons
iLiteratura.cz

[1] Pentti Saarikoski. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.

[2] SAARIKOSKI, Pentti. Čas v Praze. 1. vyd. Praha: Dybbuk, 2017. 133 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7438-169-0, ISBN 80-7438-169-2. OCLC 1031045907

[3] SAARIKOSKI, Pentti. Dopis pro mou ženu. 1. vyd. Praha: Dybbuk, 2016. 143 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7438-143-0, ISBN 80-7438-143-9. OCLC 951554623

[1]

[2]

[3]