Wikipedie

Pius IX.

papež

Blahoslavený Pius IX. (13. května 1792 Senigallia – 7. února 1878 Řím), vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255. papežem katolické církve (1846–1878). Jeho pontifikát byl nejdelší doložený v historii papežství [pozn. 1], trval více než 31 let (přesněji 11 559 dní).

Blahoslavený
Pius IX.
255. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení16. června 1846
Uveden do úřadu21. června 1846 (korunovace)
Pontifikát skončil7. února 1878
PředchůdceŘehoř XVI.
NástupceLev XIII.
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení6. března 1819
světitel Pietro Caprano
Kněžské svěcení10. dubna 1819
světitel Pietro Caprano
Biskupské svěcení3. června 1827
světitel Pius VIII.
1. spolusvětitel Giovanni Giacomo Sinibaldi
2. spolusvětitel Antonio Luigi Piatti
Kardinálská kreace4. prosince 1840
kreoval Řehoř XVI.
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Maria Mastai-Ferreti
Datum narození13. května 1792
Místo narozeníSenigallia, ItálieItálie Itálie
Křest13. května 1792
1. svaté přijímání2. února 1803
Biřmování9. června 1799
Datum úmrtí7. února 1878
(ve věku 85 let)
Místo úmrtíApoštolský palác, VatikánVatikán Vatikán
Národnostitalská
RodičeGirolamo Benedetto Gaspare a Caterina Antonia Maddalena Solazzi
Známý díky„vatikánský vězeň“
PodpisPodpis: Pius IX.
Svatořečení
Beatifikace3. září 2000
Svatopetrské náměstí
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek7. února
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Atributypapežská roucha
Seznam papežů nosících jméno Pius
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Henri Le Lieure: Portrét papeže Pia IX., 1860

V roce 1854 vyhlásil dogma o neposkvrněném početí Panny Marie, v roce 1864 vydal protimodernistickou encykliku Quanta cura a její přílohu Syllabus omylů. V roce 1869 svolal první vatikánský koncil, který vyhlásil dogmata o poznatelnosti přirozenosti Boží rozumem a papežské neomylnosti.

V průběhu koncilu italská vojska v roce 1870 násilně obsadila Řím, což vedlo k předčasnému rozpuštění koncilu (formálně byl řádně ukončen až v roce 1960). Pius IX. odmítl uznat likvidaci Papežského státu i narovnání navržené italskou vládou, které mu spolu s finančními kompenzacemi garantovalo zachování nezávislého Papežského státu v části Říma, a prohlásil se za vatikánského vězně.

Kanonizační proces Pia IX. otevřel papež sv. Pius X. v roce 1907, blahořečil jej papež sv. Jan Pavel II. v roce 2000. Jeho liturgická památka připadla na 7. února, výročí jeho smrti.

Život

editovat

Narodil se v Senigallii v pohraničí Ancony jako čtvrtý syn Girolama dei conti Ferrettiho. V mládí trpěl epilepsií, po vyléčení studoval ve Viterbe a posléze v Římě. V roce 1819 byl vysvěcen na kněze a po osmi letech se stal biskupem. Pro své souhlasné postoje k organizačním změnám v Papežském státě a sympatie s italským národním hnutím získal pověst liberála. V roce 1840 se stal kardinálem a v roce 1846, v dvoudenním konkláve, byl zvolený papežem a přijal jméno Pius IX.

Smýšlení a politická orientace

editovat

Giovanni Mastai-Ferreti byl jako člověk upřímně zbožný, dobrosrdečný a s dobrým smyslem pro humor. O jeho rodině se s nadsázkou říkávalo, že jsou v ní liberální i kočky. V době svého zvolení papežem byl vnímán jako liberální protikandidát ke kardinálovi Lambruschinimu, považovanému za nekompromisního a reakčního konzervativce. Směr jeho politické orientace se však radikálně změnil po drsných zkušenostech z revolučního roku 1848, kdy byl přímo na schodech Cancellerie zavražděn jeho ministerský předseda Pellegrino Rossi a on sám musel uprchnout do Gaety, aby si zachránil před rozlíceným davem holý život. Po těchto zkušenostech zatrpkl vůči novotám moderní doby a svou politiku po zbytek svého dlouhého pontifikátu vedl jako vyhraněně konzervativní v marné snaze stočit kormidlo dějin zpět k minulosti se starými osvědčenými pravidly.[1]

Podle některých zednářských dokumentů byl svobodným zednářem, měl se jím stát za svého působení v Chile a později být zednáři exkomunikován, jiné zdroje, zednářské i mimozednářské, ale tuto informaci popírají.[2]

Pontifikát

editovat

Vláda Pia IX. začala ve znamení liberálních reforem. Ihned po nástupu vyhlásil amnestii pro politické vězně, zrušil cenzuru a provedl několik dalších výrazných zásahů do státních struktur. V jistém smyslu též podpořil umírněnou část italského národního hnutí, což mu přineslo dočasně sympatie italské veřejnosti.

Zřejmě zamýšlel i dát Papežskému státu ústavu, nakonec to však odmítl. Jeho popularita poté poklesla a zcela upadla, když se odmítl připojit k italské armádě v bojích proti Rakousku.

V Římě vypuklo povstání, které přinutilo Pia IX. uprchnout z města. V Římě od února 1849 do července 1849 vznikla Římská republika. Vrátit se papež mohl až s pomocí francouzských jednotek, které vyhnaly republikánskou armádu. Pius IX. vzal tuto záležitost jako důkaz zhoubnosti a nevhodnosti demokratického a republikánského zřízení a jeho původně liberalismu nakloněná orientace se zcela obrátila.

Zoufale se snažil udržet Papežský stát, ale byl to beznadějný boj. V září 1860 po vítězstvích italské armády nad papežskou se jeho územní rozsah omezil na okolí Říma chráněné silnou francouzskou posádkou. Ta však odešla, když propukla prusko-francouzská válka a italská armáda vytáhla proti Římu. Velitel papežských vojsk chtěl bojovat, ale Pius IX. mu poté, co italská vojska prolomila hradby města, nařídil kapitulovat. 20. září 1870 tak Papežský stát de facto zanikl.

Sjednocená Itálie nehodlala hnát s papežem spor na ostří nože a nabídla mu dohodu o novém uspořádání a novém papežském státu (která se později v prakticky nezměněné podobě realizovala v roce 1929 podpisem Lateránských smluv a vznikem státu Vatikán). Pius IX. však sjednocenou Itálii a likvidaci Papežského státu nikdy neuznal a prohlásil se za „vatikánského vězně“. Po zbytek života zůstával ve Vatikánu, který ani jednou neopustil.

Krom těchto pro papežství nešťastných politických konsekvencí lze pontifikát Pia IX. hodnotit jako významný a celkem úspěšný. Provedl rozsáhlou reorganizaci církevních struktur a založil mnoho nových diecézí a apoštolských vikariátů, zejména v USA a britských koloniích a uzavřel několik důležitých konkordátů. Centralizoval církevní moc a víceméně úspěšně se snažil dosáhnout duchovní obrody v církvi.

Jeho nejvýznamnějšími kroky jsou tyto:

Jelikož až do konce života odmítal uznat sjednocenou Itálii, vysloužil si nenávist italských nacionalistů, kteří se 13. července 1881 při přenášení jeho ostatků do baziliky sv. Vavřince za hradbami pokusili unést jeho rakev a vhodit ji do Tibery.

Dne 3. září 2000 byl sv. Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného. Toto blahořečení velmi rozhořčilo starokatolickou církev, která je označila za krok těžce poškozující dosavadní ekumenické úsilí.[3]

Pius IX. a umění

editovat

Pius IX. byl stejně jako mnoho jeho předchůdců velkým sponzorem umění. Nechal renovovat mnoho kostelů, včetně baziliky sv. Petra, a restaurovat řadu maleb.

V intencích tridentského koncilu a řady svých předchůdců prosazoval zároveň návrat morálky do umění a vymýcení nahoty z křesťanských uměleckých děl a církevních sbírek. V tomto směru dokončil úpravy antických soch ve vatikánských sbírkách, nesystematicky prováděných už jeho předchůdci, když nechal detaily mužských pohlavních orgánů nahradit fíkovými listy (tyto snahy nebyly v dané době nijak ojedinělé, totéž prosazovala např. anglická královna Viktorie, která byla pobouřena sochou Davida).[4]

Zajímavost

editovat

Pius IX. byl prvním papežem, který byl kdy vyfotografovaný.[5][6]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Jako nejdelší pontifikát se většinou uvádí doba působení sv. Petra, ale datum ukřižování Ježíše Krista i Petrovy smrti není jisté.

Reference

editovat
  1. ↑ http://www.teologicketexty.cz/casopis/2000-5/K-debate-o-papezi-Piu-IX.html
  2. ↑ http://www.freemasonry.bcy.ca/biography/pius_ix/freemason.html
  3. ↑ Robert Němec: Mezi katolíky a starokatolíky to zajiskřilo, in ChristNet 24. 7. 2000; dostupné: http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=242 (navštíveno 27. 8. 2008)
  4. ↑ BOND, Sarah. Medieval Censorship, Nudity And The Revealing History Of The Fig Leaf. Forbes [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Pio Nono: First Pope to be Photographed. The American Catholic [online]. 2013-09-30 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ EDITOR, ChurchPOP. ChurchPOP [online]. 2016-07-02 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Papež
Předchůdce:
Řehoř XVI. 		1846–1878
Pius IX. 		Nástupce:
Lev XIII.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pius_IX.&oldid=24183497“
  NODES
Idea 1
idea 1
mac 2
Note 1
os 59
text 3