Polonid olovnatý
chemická sloučenina
Polonid olovnatý je anorganická sloučenina se vzorcem PbPo, patřící mezi polonidy. V přírodě se vytváří z olova vzniklého alfa rozpadem polonia.[2]
| Polonid olovnatý | |
|---|---|
 Model struktury | |
| Obecné | |
| Systematický název | polonid olovnatý |
| Sumární vzorec | PbPo |
| Vzhled | černé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 11141-11-0 |
| PubChem | 71352574 |
| SMILES | [Pb]=[Po] |
| InChI | InChI=1S/Pb.Po |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 416 g/mol |
| Hustota | 9,64 g/cm3[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatPolonid olovnatý lze připravit reakcí par polonia s olovem za nízkého tlaku.[3]
Vlastnosti
editovatPolonid olovnatý má strukturu chloridu sodného, stejně jako tellurid olovnatý; krychlovou s mřížkovou konstantou a = 659 pm.[4]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead polonide na anglické Wikipedii.
- ↑ Harvey V. Moyer. Polonium. Oak Ridge, Tennessee: United States Atomic Energy Commission, 1956. DOI 10.2172/4367751. Kapitola Chemical Properties of Polonium, s. 33–96.
- ↑ F. Weigel. Chemie des Poloniums. Angewandte Chemie. 1959, s. 289–316. DOI 10.1002/ange.19590710902. Bibcode 1959AngCh..71..289W.
- ↑ A. P. Hagen. Inorganic Reactions and Methods, The Formation of Bonds to Group VIB (O, S, Se, Te, Po) Elements. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2009. ISBN 978-0470145401. S. 161.
- ↑ Richard Dalven. Recent Studies Of Lead Polonide (PbPo). [s.l.]: Lawrence Berkeley National Laboratory, 1973. Archivováno 28. 6. 2021 na Wayback Machine.
