Primáti (Primates) představují řád placentálních savců, jenž zahrnuje infrařády lemurů a ksukolů, outloňů a komb, nártounů a opic včetně lidí. Pokud se nepočítá člověk, primáti osídlili všechny kontinenty Starého světa včetně Madagaskaru, dále Střední a Jižní Ameriku. Primáty charakterizuje především zdokonalení zraku včetně prostorového a mnohdy barevného vidění, zhoršení čichu a rozvoj mozku; v poměru k tělesné hmotnosti mají primáti největší mozek mezi suchozemskými savci. Končetiny jsou dobře pohyblivé, je vyvinuta klíční kost. Protistojné palce zajišťují dobrý úchop a na prstech se rozvíjejí ploché nehty spíše než drápy.
Jako válka šimpanzů v Gombe je označován čtyřletý konflikt v letech 1974 až 1978 mezi skupinami šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes) na území dnešního Národního parku Gombe v Tanzanii. Konflikt přesáhnul jakékoli do té doby pozorované bitky o potravu či teritorium u ostatních zvířat, stal se regulérní primitivní a brutální válkou, jejíž vedení bylo do té doby přisuzováno pouze člověku. Šimpanzi z Gombe demonstrovali oddanost svému kmeni, konflikt vedli dlouhodobě, plánovaně a brutálně. Válku popsala anglická primatoložka Jane Goodallová, jež na území Gombe v tu dobu pracovala, přičemž brutalita mezi šimpanzi ji velmi zasáhla. Více...
Gorila horská (Gorilla beringei beringei) je poddruhem gorily východní. Jedná se o druhého největšího primáta na světě – samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm), ale údajně se člověk setkal i s takovými jedinci, kteří měli kolem dvou metrů. Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm.
Gorily horské žijí na nepatrném území vysokých sopečnatých pohoří národních parků Virunga (až polovina populace), Mgahinga, Volcanoes a Bwindi, uprostřed Afriky. Nejčastěji obývají deštné pralesy v nadmořské výšce 2220–3500, nebo až 4000 metrů. Horské gorily mají mimořádně malou rozmnožovací schopnost, samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Gorilí samice dosahují reprodukčního věku ve svých deseti letech, u samců to může být až v patnácti. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci. Více...
Maki nejmenší (Microcebus berthae) je druh primáta z čeledimakiovití (Cheirogaleidae) a rodu Microcebus, endemitMadagaskaru. Vyskytuje se pouze na malém území madagaskarského regionu Menabe na západě ostrova, konkrétně v suchých lesích Kirindy a Ambadira. Hlavní hrozbu představuje ztráta přirozeného prostředí. Suché lesy, jež maki nejmenší obývá, jsou vypalovány pro přeměnu v zemědělskou půdu, případně káceny pro výrobu dřevěného uhlí nebo těžbu dřeva. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh od roku 2019 hodnotí jako kriticky ohrožený (předtím od roku 2008 ohrožený). Více...
Archicebus achilles je evolučně významný, vyhynulý druh primáta, jenž byl vědecky popsán v roce 2013. Jde o jediný druh souběžně vytyčené čelediArchicebidae a roduArchicebus. Fosilní pozůstatky archiceba byly objeveny v čínském souvrství Jang-si v oblasti Ťing-čou (provincie Chu-pej) a datovány do období spodního eocénu před asi 55,8 až 54,8 miliony lety.
Archicebus je pokládán za bazálního haplorhinního primáta, jenž zároveň leží blízko rozdělení linií Strepsirhini a Haplorhini. Je možné, že jeho vzhled by mohl do značné míry odpovídat společnému předku vyšších primátů, možná i společnému předku všech primátů vůbec. Objev archiceba zároveň demonstruje, že vyšší primáti nejspíše nepocházejí z Afriky, byť zde v průběhu oligocénu prodělali bouřlivý vývoj, ale jejich původ je zřejmě asijský. Více…
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Primáti}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se primátů, neváhejte ho přidat do nových článků.
