Prezidentské volby v Maďarsku 2022

volby v Maďarsku

Prezidentské volby v Maďarsku 2022 s datem konání ve čtvrtek 10. března byly v pořadí osmou volbou maďarské hlavy státu od roku 1990. Absolutní většinu hlasů získala Katalin Nováková, která se tak stala první prezidentkou Maďarska.[1][2] Úřadující prezident republiky János Áder po dvou volebních obdobích již nemohl znovu kandidovat.[3]

Prezidentské volby v Maďarsku 2022
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh volebprezidentské
Volební termín10. března 2022
Předchozí volby2017
Následující volby2024
Počet kandidátů2
Výsledky
Katalin Nováková Péter Róna
Katalin Nováková Péter Róna
Fidesz nezávislý
137 hlasů 51 hlasů
Prezident
Před volbamiJános Áder (Fidesz)
Po volbáchKatalin Nováková (Fidesz)

Legislativa

editovat

Od pádu komunismu v roce 1989 je maďarský prezident volen nepřímo Zemským sněmem.[4][5][6] Podle současné maďarské ústavy (tzv. Základní zákon Maďarska, maďarsky Magyarország Alaptörvénye) přijaté pravicovou vládní koalicí FideszKDNP v roce 2011 volí hlavu státu tajným hlasováním 199 poslanců parlamentu. Kandidát na prezidenta potřebuje písemnou nominaci aspoň jedné pětiny poslanců (tedy 40), kteří nemohou navrhnout více než jednoho kandidáta. V prvním kole voleb je ke zvolení prezidenta potřeba dvoutřetinová většina všech poslanců. Není-li tato podmínka splněna, koná se druhé kolo se dvěma kandidáty, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Ke zvolení poté stačí prostá většina hlasujících poslanců. Prezident má spíše reprezentativní funkci,[4] neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice premiéra.[5]

Kandidáti

editovat

Na převážně ceremoniální post byli dva kandidáti.[2] Vládnoucí koalice Fidesz–KDNP nominovala jako svou prezidentskou kandidátku Katalin Novákovou, bývalou ministryni bez portfeje pro rodinnou politiku a spojenkyni maďarského premiéra Viktora Orbána.[7] Opoziční levicová aliance Společně pro Maďarsko nominovala právníka a ekonoma Pétera Rónu.[8]

Zvažovaní kandidáti

editovat

Fidesz–KDNP

editovat

Společně pro Maďarsko

editovat
  • László Majtényi – právní vědec, prezident Institutu veřejné politiky Károly Eötvöse založeného Sorosovou nadací, neúspěšný kandidát z voleb 2017.[12]
  • Gábor Iványi – pastor, politik, exposlanec parlamentu (1990–1994 a 1998–2002) za SZDSZ.[13]
  • István Elek – novinář, politik, spoluzakladatel LMP, exposlanec parlamentu (1990–1994) za MDF.[14]

Hnutí Naše vlast

editovat
  • Gyula Popély – historik, exposlanec československé Sněmovny národů Federálního shromáždění (1990).[15]

Průzkum veřejného mínění

editovat

Zpravodajský portál Azonnali.hu, jehož majitelem je miliardář a politik Péter Ungár z LMP, provedl v květnu 2021 nereprezentativní průzkum (3 541 hlasujících)[17], kdo by měl být příští hlavou státu po Jánosovi Áderovi. Zajímavostí průzkumu je, že 46 % dotázaných považovalo za žádoucí likvidaci republikánského zřízení a obnovení monarchie v čele s rodem Habsburků. Na druhém místě se 14,2 % hlasů se umístil spoluzakladatel LMP a poslanec András Schiffer, zatímco třetí místo obsadil filozof Gáspár Miklós Tamás se ziskem 5,7 % hlasů.[17]

Výsledky

editovat
 
Výsledek volby v parlamentu:
     Katalin Nováková (137)
     Péter Róna (51)
     neplatné hlasy (5)
     nehlasovalo (6)
Kandidát Strana Aliance 1. kolo
Hlasy %

všech poslanců

%

hlasujících poslanců

Katalin Nováková Fidesz Fidesz–KDNP 137 68,84 72,87
Péter Róna Nezávislý Společně pro Maďarsko 51 25,62 27,13
Neplatné hlasy 5 2,51
Celkový počet hlasů 193 96,98 100
Nehlasovalo 6 3,01
Celkový počet křesel 199 100
Zdroj: Telex.hu[18]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2022 Hungarian presidential election na anglické Wikipedii a 2022-es köztársaságielnök-választás Magyarországon na maďarské Wikipedii.

  1. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Dostupné online. Than, Krisztina (14 May 2022). "Hungary's new president condemns Putin's 'aggression', plans trip to Warsaw". Reuters. Retrieved 14 May 2022.
  3. Dostupné online. 
  4. a b Pannon enciklopédia : A magyarság története. Příprava vydání Péter Kuczka. Budapest: Dunakanyar 2000, 1994. ISBN 963-8297-27-1. (maďarsky) 
  5. a b A XX. század krónikája. Budapest: Officina Nova, 1994. ISBN 963-477-004-5. (maďarsky) 
  6. Magyarország Politikai Évkönyve – 1990. Budapest: Aula, 1990. (maďarsky) 
  7. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Megvan Áder János utódja [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  10. a b c d Kereki Gergő. Ki jöhet Áder után? Trócsányi, Csák és Maróth neve is a kalapban [online]. MANDINER, 2021-10-07 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. (maďarsky) 
  11. Kövér László: MSZMP-s házmesterből kereszténykonzervatív államfő? [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  12. Molnár Gyula elárulta, kit szeretne következő köztársasági elnöknek [online]. 168, 2021-10-04 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. (maďarsky) 
  13. Iványi Gábort kérné fel köztársaságielnök-jelöltnek Márki-Zay Péter [online]. Telex, 2022-02-07 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (maďarsky) 
  14. Iványi Gábor mellett Róna Péter és Elek István neve is felmerült ellenzéki államfőjelöltként [online]. ATV, 2021-02-08 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (maďarsky) 
  15. A felvidéki Popély Gyulát jelöli Magyarország új köztársasági elnökének a Mi Hazánk Mozgalom [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (maďarsky) 
  16. Pál Évát, a Neoton Família egykori énekesnőjét nevezi köztársasági elnöknek Szanyi Tibor pártja [online]. 2022-01-06 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (maďarsky) 
  17. a b GYŐZTEK A HABSBURGOK: AZ AZONNALI OLVASÓINAK 46 SZÁZALÉKA ÚJRA KIRÁLYSÁGOT SZERETNE [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  18. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES