Rieti
Rieti je historické město ve střední Itálii, oblast Lazio, asi 90 km SV od Říma. Leží na řece Velino, je sídlem provincie a biskupství Rieti.
| Rieti Reate | |
|---|---|
 Rieti, pohled ke kostelu sv. Františka | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°24′ s. š., 12°51′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 405 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Lazio |
| Provincie | Rieti |
  Rieti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 206 km² |
| Počet obyvatel | 47 797 (2011) |
| Hustota zalidnění | 232 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0746 |
| PSČ | 02100 |
| Označení vozidel | RI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatMěsto leží v ohybu řeky Velino, na jižním okraji údolí Conca a je obklopeno vysokými horami. Údolí Velina bylo původně jezero, vypuštěné ve 3. stol. př. n. l., z něhož zbyla dvě malá jezírka a velmi úrodná krajina. Území města zasahuje do Sabinských a Reatinských hor, zahrnuje řadu vesnic a samot a nejvyšší bod dosahuje 2105 m n. m. Na sever a na východ od historického centra jsou moderní průmyslové a obytné čtvrti.
Doprava a průmysl
editovatMěsto leží na železnici Terni - L‘Aquila a na státní silnici SS 4 z Říma do San Benedetto del Tronto, která sleduje starověkou silnici Via Salaria, „solnou cestu“ k Adriatickému moři. Dříve přecházela řeku po mostě, jehož trosky se zachovaly, a vedla dnešními ulicemi Via Roma a Via Garibaldi přes náměstí Viktora Emmanuela, někdejší forum.
V městě je významný průmysl umělých vláken a výroby cukru.
Historie
editovatPůvodně sabinské hlavní město Reate dobyl počátkem 3. století př. n. l. konzul Manius Curius Dentatus.
Horní polovina městského znaku znázorňuje pověst, podle níž mu město předala Rhea Silvia, legendární matka Romula a Rema. Ve městě se narodil římský spisovatel a polyhistor Marcus Terentius Varro (116 – 27 př. n. l.) Od 5. století je Rieti sídlem biskupství, ve středověku bylo svobodným městem, než se stalo součástí Církevního státu. Papež Řehoř IX. zde 3. srpna 1234 vydal pro řád německých rytířů Zlatou bulu rietskou (Pietati proximum).
Roku 1289 zde byl Karel II. z Anjou korunován neapolským králem.
Pamětihodnosti
editovat- Zbytky starověkého mostu přes řeku
- Zachované hradby a brány ze 13. století.
- Náměstí Viktora Emmanuela, někdejší římské fórum, s renesanční kašnou.
- Románský dóm z roku 1225, přestavěný v 16. století, s mohutnou věží z roku 1252 a kryptou z roku 1157.
- Biskupský palác z roku 1283, přestavěný v 16. století.
- Radnice ze 13. století.
- Renesanční palác Vicentini, připisovaný G. da Sangallo.
- Kostel S. Maria in Vescovio s freskami z doby kolem 1300.
- Kostel sv. Františka z roku 1245, přestavěný 1636.
-
Městské hradby, vnitřní strana -
Katedrála s věží -
Palác Vicentini ze zahrady -
Biskupský palác, přízemní hala -
Radnice
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Rieti. Sv. 21, str. 722
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rieti na Wikimedia Commons - Stránky města (italsky)
- Turistická kancelář (en, it)
