Rudolf Grossmann (malíř)
Rudolf Grossmann (též Rudolph Grossmann, celým jménem Rudolf Wilhelm Walther Großmann; 25. ledna 1882 Freiburg im Breisgau, Německo – 28. listopadu 1941 Freiburg im Breisgau, Německo[1]) byl německý umělec a grafik.
| Rudolf Grossmann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. ledna 1882 Freiburg im Breisgau, Německo |
| Úmrtí | 28. listopadu 1941 (ve věku 59 let) Freiburg im Breisgau, Německo |
| Národnost | německá |
| Povolání | grafik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatRudolf Grossmann vyrůstal v uměleckém prostředí. Jeho dědeček byl dvorní malíř Wilhelm Dürr, jeho matka portrétní malířka. Rudolf Grossmann nejprve studoval medicínu a filozofii v Mnichově v letech 1902–1904, pak šel na pět let do Paříže, kde byl mimo jiné student Luciena Simona.[2] Tam se věnoval, zpočátku pod vlivem Paula Cézanna, krajinomalbě. S Julesem Pascinem cestoval do Belgie a Holandska. Další studijní cesty ho zavedly do severní a jižní Francie, do Vídně, Budapešti a Stockholmu.
Předtím, než pokračoval v cestování (někdy doprovázen svým přítelem Hansem Purrmannem) zůstal v roce 1910 na čas v Berlíně. Navštívil Engadin, Mnichov, Tegernsee a Itálii.
Po návratu do Německa žil Grossmann v Berlíně a od té doby pracoval jako grafik. Vytvářel mimo jiné knižní ilustrace a portréty celebrit. V roce 1928 se stal profesorem na Kunsthochschule v Berlíně[3] a byl členem uměleckých skupin Berliner Secession a Deutscher Künstlerbund.
Po uchopení moci nacisty byl v roce 1934 vyloučen jako profesor ze školy a odešel do Freiburgu. Grossmannovy práce byly národními socialisty hanobeny jako „degenerované“. V roce 1937 byla tři jeho díla vystavena na nacistické propagandistické výstavě Entartete Kunst v Mnichově a 206 jeho děl bylo zabaveno.[3]
Zemřel v roce 1941 ve Freiburgu, ve svých 59 letech.
Dílo
editovatJe známý jako ilustrátor knih několika spisovatelů své doby. Kromě toho umělecky ztvárňoval portréty a zaznamenával obrazy každodenního života. Řadí se mezi umělce německého expresionismu, ale udržoval si vlastní linii. V roce 1937 byl po převzetí moci národními socialisty očerněn na výstavě Zvrhlé umění v Michově.
Galerie
editovat-
Rudolf Großmann: Stavba ulice v Berlíně (Straßenbau in Berlin), 1925 -
Rudolf Großmann: Hudebníci (Musikanten), 1918 -
Rudolf Großmann: Malíři Jules Pascin a Hans Purrmann v Moulin de la Galettte, 1909 -
Rudolf Großmann: Max Schmeling, 1929 -
Rudolf Großmann: Ženský akt s pokrčenou nohou (Frauenakt mit angewinkeltem Bein), perokresba
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.annexgalleries.com/artists/biography/887/Grossmann/Rudolf
- ↑ Rudolf Großmann [online]. RKD Netherlands Institute for Art History [cit. 2015-06-03]. Biographical information. Dostupné online.
- ↑ a b Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main 2007, ISBN 978-3-10-039326-5, S. 201.
Literatura
editovat- Wilhelm Hausenstein, Rudolf Großmann, Klinkhardt & Biermann Reihe Junge Kunst, svazek 7, 1919
- Thomas Levy, Carl-Jürgen Tohmfor: Das Café du Dome und die Adadémie Matisse, 1988, Verlag Schimper, Schwetzingen, ISBN 3-87742-033-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Grossmann na Wikimedia Commons - MoMA: Obrázky v majetku muzea k dispozici online
- Biografie + díla na annexgalleries.com
- Rudolf Großmann, díla na stránkách artnet.de
