Sabor

Hrvatski sabor
Hrvatski sabor
	Sídlo Saboru
Základní informace
Typ	jednokomorový
Vedení
Předseda	Gordan Jandroković (Chorvatské demokratické společenství)

Sabor je jednokomorový parlament Chorvatské republiky. Je nositelem zákonodárné moci v Chorvatsku. Má 151 členů, kteří jsou voleni na čtyři roky na základě přímého, všeobecného a rovného hlasovacího práva a tajným hlasováním. Volební systém je poměrný. 140 členů parlamentu je voleno ve vícemístných volebních obvodech. Další tři křesla jsou vyhrazena pro chorvatskou diasporu, národnostním menšinám v Chorvatsku je vyhrazeno osm míst. Saboru předsedá mluvčí, kterému pomáhá alespoň jeden místopředseda (obvykle čtyři nebo pět). Parlament sídlí v Saborském paláci (Saborska palača) v Záhřebu, který byl k jeho zasedání prvně užit roku 1737.

Pravomoci Saboru jsou definovány ústavou: definuje ekonomické, právní a politické vztahy v Chorvatsku, zachovává a využívá jeho dědictví, uzavírá mezinárodní smlouvy, má právo rozmístit chorvatské ozbrojené síly v zahraničí, může omezit některá ústavní práva a svobody v době války, v případech hrozící války nebo po přírodních katastrofách. Může měnit hranice Chorvatska nebo ústavu, přijímá zákony, schvaluje státní rozpočet, vyhlašuje válku a rozhoduje o zastavení bojů, přijímá parlamentní usnesení a nařízení, přijímá dlouhodobé národní bezpečnostní a obranné strategie, provádí civilní dohled nad ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami, vyhlašuje referenda, provádí volby a jmenování v souladu s ústavou a platnou legislativou, dohlíží na činnost vlády a dalších státních služeb či uděluje amnestii na trestné činy.

První Sabor se sešel v Záhřebu 19. dubna 1273, byť se ho zúčastnili jen zástupci Slavonie. První Sabor Chorvatského království zasedal roku 1351. Zasedání konané v roce 1527 v Cetinje potvrdilo přijetí rodu Habsburků za chorvatské panovníky. Poté se Sabor stal pravidelným stavovským sněmem. Od poloviny 19. století se Sabor pravidelně scházel a jeho členové byli pravidelně voleni. Dne 29. října 1918 Sabor znovu uplatnil svou suverenitu a rozhodl o nezávislosti na Rakousku-Uhersku a vytvoření Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. V meziválečném období se Sabor nesešel. Znovu se svolal jako shromáždění Státní antifašistické rady pro národní osvobození Chorvatska (ZAVNOH) v roce 1943. Navolen byl v listopadových volbách roku 1945, ovšem ty nebyly již plně pluralitní, konaly se v rámci komunistického státu, jenž omezoval stranickou soutěž. První skutečně pluralitní volby do Saboru se konaly až v roce 1990, podle ústavy přijaté toho roku. Dle ní byl Sabor dvoukomorový, což platilo až do roku 2001, kdy jej ústavní dodatky změnily jednokomorovou sněmovnu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatian Parliament na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chorvatský parlament na Wikimedia Commons