Sancha Mallorská
Sancha Mallorská (šp. Sancha de Mallorca, it. Sancha d'Aragona, 1285 – 28. července 1345 Neapol)[1] byla kalábrijská vévodkyně a neapolská královna, manželka Roberta Moudrého.
| Sancha Mallorská | |
|---|---|
| královna neapolská | |
 | |
| Narození | 1285 |
| Úmrtí | 28. července 1345 (ve věku 59–60 let) Neapol |
| Pohřbena | Bazilika sv. Kláry v Neapoli |
| Manžel | Robert I. Neapolský |
| Potomci | Robert de Naples |
| Dynastie | Barcelonská dynastie |
| Otec | Jakub II. Mallorský |
| Matka | Esclarmonda z Foix |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Sancha byla dcera mallorského krále Jakuba a Esclarmondy, dcery hraběte Rogera z Foix.[2] V roce 1304 se stala druhou chotí kalábrijského vévody Roberta, nejstaršího žijícího syna krále Karla II. V roce 1309 převzal Robert po otci korunu neapolských králů. Uměnímilovní královští manželé ovlivnění Sanchinými bratry Jakubem a Filipem byli nákloněni františkánskému řádu a snažili se ovlivnit rozhodnutí papeže týkající se transformace neapolského opatství Santa Chiara.[pozn. 1]
Robertův syn z předchozího manželství, neapolský následník Karel zemřel již roku 1328 na malárii. Robert tehdy jmenoval pro nedostatek legitimních potomků dědičkou království vnučku Johanu a když v roce 1343 umíral, stanovil Sanchu členkou regentské rady, která měla vládnout do Johaniných pětadvaceti let. Sancha se po poradě se svým zpovědníkem rok po manželově skonu funkce vzdala a uchýlila se do klášterního ústraní. Složila řeholní sliby a přijala jméno Klára. Zemřela jako jeptiška v neapolském klášteře Santa Maria della Croce, kde byla i pohřbena. Později byly její ostatky přeneseny do klášterního kostela Santa Chiara.[1][pozn. 2]
Vývod z předků
editovatPoznámky
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sancha Mallorská na Wikimedia Commons
| Neapolská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Uherská |
1309–1343 Sancha Mallorská |
Nástupce: Markéta z Durazza |
