Wikipedie

Senetářov

obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Senetářov je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 592[1] obyvatel.

Senetářov
Náves s obecním úřadem a Muzeem perleťářství a tradičního bydlení
Náves s obecním úřadem a Muzeem perleťářství a tradičního bydlení
Znak obce SenetářovVlajka obce Senetářov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′17″ s. š., 16°48′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel592 (2024)[1]
Rozloha13,84 km²[2]
Katastrální územíSenetářov
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ679 06
Počet domů193 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSenetářov 116
679 06 Jedovnice
obec@senetarov.cz
StarostkaJana Sedláková
Oficiální web: www.senetarov.cz
Senetářov
Senetářov
Další údaje
Kód obce582328
Kód části obce147435
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Nejstarší doklady ze 14. století (1349 Czynols, 1371 Zenotycz, obě jména německé hláskové převody českého základu) ukazují na výchozí české jméno Sěnotín nebo Sěnotici, které se obě zakládají na osobním jméně Sěnota a znamenala "Sěnotův majetek", případně "Sěnotovi lidé". Z roku 1406 je poprvé doložena podoba Senotářov (z 1459 pak dnešní Senetářov). Původ zakončení -ářov je neznámý.[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Senetářov se na listině uvádí jako Czynolz. V roce 1371, kdy nechal Vok II. z Holštejna zapsat své manželce věno na vsích svého panství, se Senetářov nazýval Senotycz. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Senetářov nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu s Kotvrdovicemi, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v Kotvrdovicích tvrz. V roce 1480 byl majitelem Senetářova Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství včetně Senetářova Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byl Senetářov až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílel Senetářov osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[5][6]

Na konci 16. století zemřelo na následky morové epidemie velké množství senetářovských obyvatel. V 17. století došlo ke zvětšení katastru obce, kterému připadla západní polovina zaniklého Podomí a části katastrů zaniklých vsí Bystřece a Dvorců.

Počátkem 17. století bylo v obci 24 domů. V roce 1846 šlo o 78 domů a 580 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 747 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1860.[7]

Za druhé světové války se stal Senetářov součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byl násilně vystěhován. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů. V letech 1969–1971 byl v obci postaven kostel sv. Josefa.

Obyvatelstvo

editovat

V Senetářově bylo k roku 2011 sečteno 510 obyvatel, z toho 256 mužů a 254 žen.[8] Svého největších počtu obyvatel Senetářov dosáhl roku 1910, kdy měl 746 obyvatel.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 725 721 747 747 746 711 661 584 617 598 542 524 493 510 568
Počet domů 94 96 107 115 122 123 126 131 131 133 130 147 154 168 193

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[12]

Muzea

editovat

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel sv. Josefa – kostel postavený za komunistického režimu v letech 1969–1971, dílo architekta Ludvíka Kolka
  • Krucifix u kaple
  • Socha svatého Josefa

Významné osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svatého Josefa
  •  
    Muzeum perleťářství a tradičního bydlení
  •  
    Památkově chráněný kříž
  •  
    Socha svatého Josefa
  •  
    Hlavní křižovatka

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 434–435. 
  5. ↑ Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
  6. ↑ Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
  7. ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 167. 
  8. ↑ Senetářov, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika. www.kurzy.cz [online]. Kurzy.cz [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Obec Senetářov Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Udělené symboly – Senetářov [online]. 2001-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Senetářov&oldid=23996433“
  NODES
Idea 1
idea 1